


Vypadala jako vzorná matka sedmi dětí. Skutečnost, která vyšla najevo před Vánocemi roku 1964, ale šokovala celé Československo. Irena Čubírková nebyla jen chladnokrevnou vražedkyní, ale i mistryní lží, která dokázala třináct let tajit smrt prvního manžela. Nahlédněte do života ženy, která se nezastavila před ničím a jejíž cesta skončila na pankráckém popravišti.
V odpoledních hodinách 9. prosince 1964 během jízdy osobního vlaku na trati Trnava - Bratislava před stanicí Pezinok nalezl průvodčí vlaku na toaletě lidskou hlavu. Nález se nesmazatelně zapsal do dějin kriminalistiky. Oběť byla později identifikována jako Ambróz Ščepko. Šokující nebyl jen samotný čin, ale i fakt, že hlava byla ožehnutá a vykazovala známky „tepelného zpracování“.
V odpoledních hodinách 9. prosince 1964 během jízdy osobního vlaku na trati Trnava - Bratislava před stanicí Pezinok nalezl průvodčí vlaku na toaletě lidskou hlavu. Nález se nesmazatelně zapsal do dějin kriminalistiky. Oběť byla později identifikována jako Ambróz Ščepko. Šokující nebyl jen samotný čin, ale i fakt, že hlava byla ožehnutá a vykazovala známky „tepelného zpracování“.
Kriminalisté se okamžitě vydali do malé obce Boleráz u Trnavy, kde Ščepko žil se svou družkou Irenou Čubírkovou. Našli dům zářící čistotou a matku sedmi dětí, která působila zdrceně. Sousedé na Irenu nedali dopustit – byla to pracovitá žena, která se o rodinu starala s neuvěřitelnou obětavostí. Nikdo v tu chvíli netušil, že tato „vzorná matka“ právě dokončila nejstrašnější Vánoce svého života.
Při domovní prohlídce si vyšetřovatelé všimli drobného detailu – v peci na chleba našli drobné úlomky kostí. Irena klidným hlasem vysvětlovala, že pálila kosti ze zabijačky. Jenže soudní lékař později potvrdil, že jde o kosti lidské. Pod tíhou důkazů se Irena začala zaplétat do svých výpovědí. Chladnokrevná maska začala pukat a z úst ženy, která dosud budila jen soucit, se začal drát příběh, který nikdo nečekal.

Když se kriminalisté začali hrabat v Irenině minulosti, narazili na podivnou zmínku. Před dlouhými třinácti lety, v roce 1951, nahlásila zmizení svého tehdejšího manžela Jána Čubírka. Tehdy tvrdila, že Ján utekl k západním hranicím. Policie případ po čase odložila jako útěk do emigrace. Čubírková celých třináct let pobírala vdovský důchod a hrála roli opuštěné manželky. Vyšetřovatelé nyní pojali děsivé podezření: Ambróz Ščepko nebyl její první obětí.

Irena se nakonec přiznala k první vraždě. V roce 1951 se chtěla zbavit manžela kvůli milenci Václavu Bernartovi. Společně Jána omámili léky, a když usnul, umlátili ho k smrti. Aby tělo zmizelo, využili pec na chleba, která byla v jejich domě. Tělo čtvrtili a pálili několik dní. Popel pak Irena rozprášila po zahradě a na cestu před domem. Celých třináct let pak lidé v obci chodili po ostatcích muže, o kterém si mysleli, že si užívá svobody na Západě.

Po smrti manžela se Irena přestěhovala a začala žít s Ambrózem Ščepkem. Jenže idyla se nekonala. Ščepko byl agresivní alkoholik, který Irenu i děti týral. Podle jejích pozdějších slov byla situace neúnosná. Místo rozchodu však Čubírková zvolila metodu, která se jí už jednou osvědčila. Rozhodla se pro „definitivní řešení“. Opět využila chvíle, kdy byla oběť bezmocná – tentokrát po těžkém flámu.

Dne 7. prosince 1964 Ambróz Ščepko opět pil. Když tvrdě usnul, Irena vzala sekeru a několika ranami ho usmrtila. Co následovalo, překračuje hranice lidského chápání. Tělo rozčtvrtila a postupně pálila v kamnech. Hlavu, která se do ohně nevešla, vložila do trouby, aby ji „vysušila“ a zmenšila její objem. Zatímco se hlava v troubě pekla, Irena v téže kuchyni připravovala vánoční cukroví pro své děti.
Když usoudila, že hlava je dostatečně „zpracovaná“, zabalila ji do novin a svetru. Rozhodla se pro geniálně jednoduchý, leč riskantní plán. Nasedla na vlak, protože chtěla, aby se hlava našla co nejdále od jejího domova, a zmatené stopy vedly vyšetřovatele do ztracena. Tašku nechala na toaletě a v klidu vystoupila.
Ačkoli se dobové zdroje v detailech rozcházejí – například zda k nálezu došlo ve stanici Cífer, nebo v úseku před Pezinkem – zůstává tento moment zásadním zvratem vedoucím k jejímu dopadení. Další důkazy, jako část oděvu odložená na nákladní vagon směřující do Maďarska, jen potvrdily chladnokrevnost jejího postupu. Právě tato kombinace anonymity vlaku a neustálého pohybu důkazů se zpočátku zdála být pro kriminalisty nepřekonatelnou překážkou.
Soudní znalci byli z Čubírkové zmatení. Nevykazovala známky duševní nemoci, byla plně odpovědná za své činy. Její inteligence byla průměrná, ale její schopnost manipulace a citová plochost byly extrémní. Dokázala plakat nad osudem dětí, které připravila o otce, a vzápětí věcně popisovat, jakým způsobem oddělovala maso od kostí. Pro veřejnost se stala „bestií“, pro psychiatrii fascinujícím případem chladnokrevné vražedkyně.

Soudní proces byl krátký a sledovaný celou zemí. Rozsudek nikoho nepřekvapil: trest smrti. Irena Čubírková se sice odvolala a žádala o milost prezidenta, ale neúspěšně. 19. února 1966 byla na dvoře pankrácké věznice popravena oběšením. Stala se jednou ze tří žen, které byly v poválečném Československu popraveny za kriminální činy. Její příběh zůstává mementem, jak hluboká tma se může skrývat za maskou obyčejného souseda.
Zdroj: Kriminalistika.eu



Se jmény zásadních literárních děl jste se určitě setkali už ve škole a některá z nich jste později možná i dobrovolně četli. Vzpomenete si na správné znění titulů slavných českých románů 19., 20. a 21. století? Nemějte obavy, prozradíme vám část názvu, doplnit budete muset jen jedno slovo, které vyberete ze třech možností.



Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že v dopisu požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něho nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku.



Severoatlantická aliance zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Některé části rakety dopadly do provincie Gaziantep, uvedlo ministerstvo, které neinformuje o případných obětech či škodách. Podle tiskových agentur aliance v Turecku zasahovala proti raketě z Íránu podruhé během nynější války na Blízkém východě. Poprvé se tak stalo 4. března.



Do Prahy se v pondělí krátce před 07:00 vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, kterým ze saúdskoarabského Rijádu přicestovalo 180 Čechů. V noci přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, řekla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková.



Ministerstvo financí se má omluvit Deníku Referendum za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), které pronesl na adresu média kvůli článku o tom, že společnost Deza z holdingu Agrofert byla podezřelá ze způsobení otravy řeky Bečvy. Má také listu zaplatit 200 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Nepravomocně o tom v pondělí rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1.