


Vojáci hrající fotbal mezi zákopy, modrá planeta vycházející nad Měsícem, sovětské tanky v Kábulu či rozdělení státu. Deset zlomových okamžiků dějin se odehrálo právě ve dnech, kdy svět slaví klid a mír. Od Julia Caesara po rozdělení Československa – tyto příběhy změnily běh historie během svátků.
Desítka vybraných událostí pokrývá téměř dvě tisíciletí a čtyři kontinenty- a zatímco některé momenty byly pečlivě naplánované, jiné se odehrály proto, že války neuznávají svátky.
Je však jasné, že každý z aktérů těchto událostí zanechal jiné dědictví. Jaké? To se dozvíte v následujících textech.
Desítka vybraných událostí pokrývá téměř dvě tisíciletí a čtyři kontinenty- a zatímco některé momenty byly pečlivě naplánované, jiné se odehrály proto, že války neuznávají svátky.
Je však jasné, že každý z aktérů těchto událostí zanechal jiné dědictví. Jaké? To se dozvíte v následujících textech.
Štědrý večer 1776 pro některé rozhodně nebyl oslavným dnem. Britové a jejich žoldnéři ovládali New York i velkou část New Jersey, zatímco kontinentální armáda týdny ustupovala a ztrácela zásoby, výstroj i morálku. Devadesát procent mužů, kteří bojovali u Long Islandu, zmizelo - a kdo zůstal, často neměl boty a mrzl na březích Delawaru. Washington tak věděl, že pokud něco okamžitě neudělá, armáda se rozpadne. Proto naplánoval hned trojí útok, jehož hlavní síla měla překročit řeku severně od Trentonu a udeřit za úsvitu. Bouře však dorazila právě ve chvíli, kdy muži nastupovali do velkých člunů Durham - déšť se měnil ve sníh, teplota padala a heslo noci znělo „Vítězství nebo smrt“.
Drastický přechod místo do půlnoci skončil až ve tři ráno a když se ukázalo, že mušketám navlhl střelný prach, přišla prostá rada: „Použijte bodáky.“ Vzhledem k tomu, že nebylo cesty zpět, vojáci vyrazili na devítimílový pochod po zmrzlé zemi. Za úsvitu pak narazili na hesenské hlídky u Trentonu, jejichž velitel Johann Rall ignoroval varování, odmítal opevnění a slavil u místního obchodníka Vánoce. A tak začal bitva, která trvala sotva hodinu, a skončila minimální ztrátami Američanů.
Vítězství dramaticky zvýšilo morálku, přivedlo dobrovolníky a obnovilo Washingtonovu pozici.
Na snímku: Moderní rekonstrukce Washingtonova přechodu zamrzlého Delawaru, čluny s „vojáky“ v historických uniformách míří na druhý břeh. Nedatováno.

Štědrý večer 1914 přinesl na bitevní pole nečekanou změnu - v zákopech po dlouhých týdnech konečně zamrzlo bahno a britští vojáci náhle spatřili německé jednotky, které postavily malé stromky a zpívaly Stille Nacht. A Britové se k ním přiblížili s cílem jejich zpěv přerušit - navždy. Jenže když první střelba utichla, na obou stranách začali vojáci pět - a angličtina se začala mísit s němčinou.
Vojáci nejprve váhavě vystoupili ze zákopů, poté si vyměňovali si cigarety, rum, čokoládu a drobné suvenýry, hráli improvizovaný fotbal a ukazovali si rodinné fotografie. Přes sto tisíc mužů podél velké části fronty se zapojilo do jakési zvláštní formy příměří.
Ačkoliv šlo o krásné gesto, generální štáby vydaly zákazy dalšího bratříčkování. Tento jediný den spontánního míru však získal trvalý symbolický význam: připomíná, že vojáci, kteří měli povinnost zabíjet, si dokázali vytvořit vlastní mír bez ohledu na rozkazy.

Štědrý den 1968 byl zase osudový pro posádku Apolla 8. Frank Borman, Jim Lovell a William Anders jako první lidé v historii obíhali kolem jiného vesmírného tělesa, přičemž Anders se postaral o další ikonický vesmírný moment. Když totiž sledoval měsíční povrch, kosmická loď se otočila a v okně se objevila modrá planeta vycházející nad šedým horizontem. V tu chvíli stiskl spoušť fotoaparátu. „Panebože, podívejte na ten snímek!“ zvolal. A pak začal shánět barevný film.
Fotografie Země nad Měsícem poprvé zveřejnili 30. prosince a brzy obletěla svět. Mise, jejímž cílem byl průzkum Měsíce, tak přinesla nový pohled především na samotnou Zemi.

Sovětská armáda zahájila obří výpravu do Afghánistánu přímo na Štědrý večer roku 1979 . Transportní letadla přistávala v Kábulu v rychlém sledu, zatímco afghánská armáda dostala příkaz nezasahovat. Moskva se rozhodla odstranit prezidenta Amína, jehož loajalita byla zpochybňována, a nahradit ho Babrakem Karmalem, který byl velvyslancem v tehdejším Československu. Útok na prezidentský palác Tajbég začal 27. prosince, přičemž sovětští poradci předem sabotovali tanky stráží, útočníci pronikali místnost po místnosti a Amín, nacházející se ve vnitřních prostorech, zemřel za nejasných okolností.
Karmal byl okamžitě dosazen a jeho prohlášení odvysílali z území SSSR. Svět reagoval pobouřením, USA zavedly sankce, bojkot olympiády v Moskvě a deklarovaly Carterovu doktrínu. Očekávaná rychlá stabilizace se změnila v desetiletí trvající krvavou válku proti mudžáhidům podporovaným Západem a spojencům z regionu. Sovětské ztráty pak přesáhly 15 tisíců mužů a konflikt významně oslabil už tak křehký sovětský systém.
Večer 25. prosince 1991 oznámil Michail Gorbačov v přímém televizním přenosu svou rezignaci. Krátce poté byla z kremelské věže spuštěna sovětská vlajka a nahrazena ruskou trikolórou. Stát s 290 miliony obyvatel se během jednoho večera formálně rozpadl. Ekonomické otřesy byly okamžité: prudký pokles HDP, hyperinflace i etnické konflikty v jednotlivých republikách. Studená válka skončila a někdejší satelitní státy začaly směřovat k NATO a EU.
Na snímku: Spuštění sovětské vlajky na kremelské věži a vztyčení ruské trikolory v Moskvě 25. prosince 1991 po Gorbačovově rezignaci.

Římský kalendář poloviny 1. století př. n. l. byl chaotický. Politicky řízené vkládání měsíců posunovalo roční období, slavnosti se míjely s realitou a datumy brzy neodpovídaly počasí. Julius Caesar se proto rozhodl tento nepořádek ukončit a pověřil alexandrijského astronoma Sosigena, aby vytvořil nový sluneční kalendář se 365 dny a přestupným rokem každé čtyři roky.
Od 1. ledna 45 př. n. l. tak začal platit juliánský kalendář s novou délkou měsíců. Postupně dostaly některé měsíce jména Caesarů a systém přežil pád říše o více než tisíc let. Jeho malá chyba v délce roku se však časem nasčítala a až gregoriánská reforma ji v 16. století opravila. Díky Caesarovi je 1. leden dodnes počátkem našeho roku, a standardizovaný čas přinesl pořádek do daní, vojenství, obchodu i zemědělství. A co bylo tehdy reformou pozemského času, stalo se o mnoho století později výchozím bodem pro objev těles mezi planetami.
V noci 1. ledna 1801 pozoroval Giuseppe Piazzi v Palermu pás oblohy podél ekliptiky, když si všiml hvězdy, která nebyla na svém místě. Další noci se posouvala – pomalu, ale jistě. Piazzi nejprve uvažoval o kometě, ale objekt neměl difuzní opar. Proto jej pozoroval až do poloviny února, kdy onemocněl a těleso se přesunulo příliš blízko Slunce. Své záznamy odeslal kolegům po Evropě.
Mladý matematik Carl Friedrich Gauss pak dokázal z několika měření vypočítat eliptickou dráhu a předpovědět další pozici tělesa s nebývalou přesností. Když astronomové koncem roku 1801 otočili dalekohledy na místo, které Gauss určil, opravdu jej znovu spatřili. Nové těleso bylo pojmenováno Ceres – první objevený asteroid a dnešní trpasličí planeta. Její existence potvrdila, že mezi Marsem a Jupiterem neobíhá jedna „ztracená planeta“, ale celý pás drobných světů. A Gaussova metoda nejmenších čtverců se mezitím stala jedním ze základních nástrojů moderní vědy.
Na snímku: Koláž portrétu Giuseppe Piazziho, který 1. ledna 1801 objevil Ceres, a samotného asteroidu se svými krátery, zachyceného sondou Dawn v roce 2015.
Na novoroční ráno 1863 si Abraham Lincoln před podpisem Emancipační proklamace odpočinul, aby se více soustředil a nevypadal jako by ho přemáhalo váhání. Dokument vyhlašoval svobodu zotročených lidí na území Konfederace ve vzpouře. Neplatil ale pro otrokářské státy loajální Unii ani pro regiony ovládané seveřany, a skutečná svoboda nastávala až s postupem armád - i tak měl ohromný dopad. Povzbuzoval útěky z plantáží a otevřel armádu Spojených států afroamerickým vojákům.
Proklamace měla své kritiky i právní limity, ale změnila charakter konfliktu. Z bojů o Unii se stal v očích světa boj proti otroctví. Tvrdé podmínky na frontě i rasové násilí ukazovaly, že cesta ke svobodě bude dlouhá. Úplné zrušení otroctví ale přinesl až Třináctý dodatek v roce 1865. Přesto zůstává 1. leden symbolem začátku osvobození a Lincolnova slova o „novém zrození svobody“ dodnes rezonují.
Na obrázku: Abraham Lincoln podepisuje 1. ledna 1863 Emancipační proklamaci, která formálně osvobodila otroky ve vzbouřených státech Jihu.
První leden 1901 změnil podobu i australského kontinentu. V Sydney byl v tento den přečten zákon o ústavě Commonwealthu Austrálie a šest britských kolonií se spojilo v nový státní útvar. Austrálie sice zůstala pod britskou korunou, ale získala vlastní vládu i novou politickou identitu.
Federace byla výsledkem letitých debat a referend, která řešila ekonomickou politiku, pravomoci i umístění hlavního města. Nový systém spojil prvky westminsterského modelu s dvoukomorovým parlamentem inspirovaným Spojenými státy. A Edmund Barton se stal prvním premiérem a spory mezi Sydney a Melbourne vyřešilo založení Canberry. K federaci se však pojila i diskriminační praxe: politika Bílé Austrálie omezovala přistěhovalectví a domorodí obyvatelé byli vyloučeni ze sčítání i voleb. Postupem 20. století se země stala pluralitní společností a plně emancipovaným státem. Symbolický novoroční vznik federace tak ostře kontrastuje s rozchodem Československa o 92 let později.
Na obrázku: Otevření prvního parlamentu Australského svazu v Melbourne 9. května 1901, jak jej na svém slavném obraze zachytil malíř Tom Roberts.

Na přelomu let 1992 a 1993 se Československo rozdělilo - a to neobyčejně tiše. V Praze i Bratislavě mizely státní symboly a ulice zůstaly klidné. Po volbách 1992 se ukázalo, že představy Václava Klause o rychlé transformaci a požadavky Vladimíra Mečiara na větší slovenskou suverenitu nelze sladit. A rozhodující dohoda padla ve vile Tugendhat koncem srpna: stát se k 1. lednu 1993 rozdělí.
Rozdělení proběhlo technicky přesně a bez konfliktů, přičemž prezidentem České republiky se stal Václav Havlem, vládu vedl Václav Klaus. A obě země se postupně začlenily do NATO i Evropské unie.

Ačkoliv si lidé svátky spojují s klidem, rutinou a tradicí, dějiny žádné volno nemají. Státníci, generálové i vědci často jednají právě tehdy, kdy se většina společnosti zastaví. Pro vojenské velitele jsou svátky dokonce strategickou příležitostí.
Někdy svátky ovlivní dějiny i opačně: státníci záměrně volí symbolická data, protože chtějí vázat nové začátky k okamžikům, v nichž lidé přemýšlejí o změně. A jindy se historie odehraje navzdory svátkům prostě proto, že společenské procesy – války, kolapsy impérií, vědecké objevy – běží nezávisle na kalendáři. Dějiny nemají volno - rodí z lidských rozhodnutí, která nečekají na to, až skončí Štědrý večer nebo novoroční ohňostroj.






Soupeřem fotbalistů Sparty Praha v osmifinále Konferenční ligy bude Celje, nebo nizozemský Alkmaar, který oproti letenskému klubu disponuje dvakrát dražším kádrem.



Fotbalisté Olomouce v odvetě úvodního kola vyřazovací fáze Konferenční ligy vyhráli v Lausanne 2:1 a v součtu s domácí remízou 1:1 postoupili do osmifinále.



Podle serveru Politico se Česko může stát „padouchem“ NATO, a to kvůli plánovanému snížení výdajů na obranu pod hranici 2 % HDP. Návrh státního rozpočtu Babišovy vlády na letošní rok počítá v resortu obrany se škrty kolem 900 milionů eur, alespoň v porovnání s návrhem rozpočtu, který předkládala ještě předchozí Fialova vláda.



Americká první dáma Melania Trumpová bude v pondělí předsedat schůzce Rady bezpečnosti OSN, oznámil podle agentury Reuters Bílý dům. Spojené státy totiž přebírají měsíční rotující předsednictví. Trumpová chce na jednání zdůraznit význam vzdělání jako cesty k posílení tolerance a udržení světového míru. Podle její kanceláře půjde o historicky první případ, kdy první dáma USA takové jednání povede.



Fotbalisté Plzně přes Panathinaikos Atény do osmifinále Evropské ligy nepostoupili. V domácí odvetě úvodního kola vyřazovací fáze prohráli v penaltovém rozstřelu 3:4 a s účinkováním v soutěži se rozloučili.