Praha/Buenos Aires (Ekolist) - Před rokem vystřídalo sdružení volného obchodu Mercosur Spojené státy na pozici největšího producenta krmné sóji.
Indiánské, zemědělské a ekologické organizace působící v oblasti Cono Sur na jihu Argentiny ale před pěstováním geneticky modifikovaných (GM) plodin varují. Podle nich totiž způsobují nezaměstnanost, chudobu a nedostatek potravin.
Upravená sója má navíc negativní dopady na zdraví, klima a kvalitu půdy a vede k monopolu zahraničních firem, napsal zpravodajský server Latinamerica Press.
Argentinská vláda se ale pěstování GM plodin nebrání. Z jednoduchého důvodu: vývoz upravené sóji, pšenice, kukuřice a slunečnicových semen vynese Mercosuru ročně desítky miliard dolarů.
Čtěte také: Bude se v USA konzumovat geneticky upravené maso?
Náhražka za živočišná krmiva
Poptávka po GM plodinách je celosvětově vysoká. Sója nahradila krmiva živočišného původu, která se již v Evropě v souvislosti s nemocí šílených krav nesmějí používat.
Argentina na to reaguje rozšířením produkce GM sóji, řekl argentinský agronom Jorge Rulli.
Ještě v šedesátých letech nebyla sója zdaleka tak lukrativní plodinou. Její cena byla na světovém trhu nižší než cena pšenice nebo kukuřice.
V polovině devadesátých let se ale s GM sójou "roztrhl pytel" - díky aktivitám americké firmy Monsanto. Tato společnost v Argentině zahájila masivní kampaň lákající farmáře atraktivní nabídkou: semena a herbicidy za mimořádně výhodnou cenu, uvádí Latinamerica Press.
Semena byla odolná a při pěstování nebylo třeba plodiny střídat. Za těmito výhodami se však skrývá sociální drama - migrace a chudoba obyvatel, které jdou ruku v ruce s ničením životního prostředí.
Nebezpečné herbicidy
Řada odborníků navíc tvrdí, že tato metoda pěstování je možná pouze s použitím herbicidů, které způsobují desertifikaci půdy. Ve svém důsledku tak pěstování GM plodin nutí zemědělce k migraci do velkoměst, protože rozloha polí se neustále zvětšuje a půda se stává majetkem několika málo osob.
"To je vysoká cena," říká argentinská vědkyně Reneé Isabel Mengová.
"Je třeba jen velmi málo pracovních sil. Tento způsob pěstování zhušťuje půdu, hromadí se organický materiál, který nelze mineralizovat, teplota půdy se snižuje a dochází ke snižování obsahu dusíku," dodává.
Souvislosti: Geneticky upravené rostliny zabírají stále větší území
GM sója se lidem ke konzumaci nedoporučuje. Studie Argentinské pediatrické organizace ukazují, že přítomnost sóji v organizmu brání vstřebávání kalcia, železa, vitamínu B12 a zinku.
Tvrdí také, že dalším dopadem může být například předčasná puberta u dívek, která pravděpodobně souvisí s vysokou hladinou fytoestrogenů v rostlině.
Další studie pak odhalily vysoký výskyt onkologických onemocnění obyvatel, kteří žijí v blízkosti sójových polí.
Toxický koktejl
Plantáže sóji přitahují hejna hmyzu, proto mezinárodní společnosti (producenti GM sóji a výrobci herbicidů) navrhují aplikaci velkých dávek endosulfátů a cypermethrinu - tedy jakýsi "toxický koktejl", který zabíjí včely, ryby a ptáky.
"Tento toxický koktejl, který nám sójové monopoly doporučují, zničil naši agrární rovnováhu. Použití těchto chemikálií by způsobilo v Argentině "sociální destrukci", jež by mohla přivodit potravinovou krizi. Pěstování tradičních plodin, čočky, sladké kukuřice, hrášku, mrkve či mnoha druhů brambor by pokleslo," varuje Jorge Rulli.
"Ekosystém je touto systematickou kontaminací poškozen: racci a jiní ptáci kvůli nízké frekvenci střídání pěstovaných plodin na polích navždy zmizeli. Zajíci jsou tráveni, koroptve snášejí sterilní vejce. Žížaly, které půdu okysličovaly, zemřely," tvrdí Reneé Isabel Mengová.
"Existují oblasti, kde ptáci, morčata a motýli již nežijí," dodává.
Více z Ekolistu:
