Bude se v USA konzumovat geneticky upravené maso?

vk
27. 9. 2008 20:00
Úřady vyzývají americkou veřejnost k debatě
Američané se možná nedozvědí, že jedí geneticky upravené maso
Američané se možná nedozvědí, že jedí geneticky upravené maso | Foto: Reuters

Washington - Den, kdy budou mít spotřebitelé na stole maso a mléko z geneticky upravených zvířat, je zase o krok blíž. 

Americký správní úřad pro potraviny a léky (FDA) předložil podle agentury Reuters veřejnosti k připomínkování návrh pravidel pro postupné komerční využití těchto zvířat.

Úřad zveřejnil navrhovaná detailní pravidla, která budou muset chovatelé geneticky upravených zvířat dodržovat. Chce rozhodnout, zda nejsou tato zvířata pro člověka, životní prostředí - i sama pro sebe - nebezpečná.

Spojené státy jsou známé liberálnějším přístupem ke geneticky modifikovaným potravinám.

Zatím ne k jídlu

Geneticky modifikovaný dobytek, prasata, ryby a kozy mají dnes různé využití. Některá zvířata produkují ve svém mléce nebo krvi léčiva. Cílem je "vyvinout" i zvířata, která budou odolná proti chorobám nebo budou mít zdravější maso a mléko.

„Mnohé druhy geneticky upravených zvířat se vyvíjejí, přestože žádné zatím nebylo schváleno pro obchodní využití," říká náměstek komisaře FDA Randall Lutter.

Nyní je důležité sjednotit postupy, které FDA používá k regulaci geneticky upravených zvířat. "Používané technologie dospěly k bodu, kde komercializace těchto zvířat není příliš daleko," dodal.

Úřad vyzval veřejnost ke komentářům do 18. listopadu.

Tajný proces schvalování

Skupiny hájící zájmy zákazníků považují postup FDA za dobrý první krok, ale tvrdí, že pravidla se nedotýkají několika důležitých otázek.

Jednou z nich je proces schvalování, který bude uzavřený, aby chránil vlastnická práva na technologii genetického upravování zvířat.

„Není jednoznačné, zda FDA má oprávnění a kvalifikaci, aby zhodnotila všechna rizika," prohlásil Gregory Jaffe z Centra pro vědecké a veřejné zájmy.

Spotřebitel se nedozví

Nesouhlas vzbuzuje i fakt, že potraviny vyrobené z masa a mléka geneticky upravených zvířat podle FDA nebudou muset nést speciální označení.

„Je pro nás nepochopitelné, že FDA nepovažuje tato zvířata za odlišná od jejich běžných protějšků," komentuje to Jean Halloranová, ředitelka iniciativ pro potravinářskou politiku při americké Unii spotřebitelů. 

„Spotřebitelé mají právo vědět, zda šunka, slanina nebo vepřová žebírka, která kupují, pocházejí z prasat, která byla vytvořena pomocí myších genů," dodala.

FDA oponuje, že označení by bylo potřebné v případech, pokud by jídlo bylo výrazně odlišné. Například vepřové z prasat, která byla geneticky upravená na produkci masa s vyšším obsahem omega-3 mastných kyselin, by označení „geneticky upravené" dostalo.

Jakou DNA má navíc 

Nová pravidla budou po pěstitelích požadovat přesný popis toho, jakou DNA do zvířete vložili, jak se ve zvířeti chová a jaký je dopad na zdraví zvířete. Také bude muset ukázat, že výsledný produkt není odlišný od běžných tradičních potravin.

Společnosti také budou muset FDA oznámit, jak budou zvířata porážet a zbavovat se těl, pokud zemřou. Když bude existovat riziko ohrožení, FDA může doporučit, aby zvířata byla kastrována.

FDA má oprávnění regulovat chov geneticky modifikovaných zvířat pomocí Federálního zákona o potravinách, léčivech a kosmetice.

Více o USA:

 

Právě se děje

před 5 minutami

Lichtenštejnové neuspěli u Ústavního soudu ve sporu o 600 hektarů lesa u Říčan

Nadace knížete z Lichtenštejna neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Soud odmítl stížnost nadace proti předchozímu verdiktu o nevydání 600 hektarů říčanského lesa Lichtenštejnům. V tiskové zprávě to oznámil mediální zástupce nadace Michal Růžička. "Nadace knížete z Lichtenštejna proto využije všechny dostupné prostředky k dosažení spravedlnosti u mezinárodních soudů a mezinárodních institucí," uvedl Růžička.

Lichtenštejnský knížecí rod se snaží získat zpět majetek, o který přišel na základě Benešových dekretů po roce 1945. Podle dřívějších informací Hospodářských novin jde zhruba o 60 tisíc hektarů převážně lesů.

Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl po druhé světové válce státu na základě Benešových dekretů. Nadace, která spravuje část majetku Lichtenštejnů, ale uvádí, že kníže byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve válce neutrální. Kritizuje proto zamítnutí ústavní stížnosti. "Nadace shledává, že toto rozhodnutí ÚS opakuje pošlapávání práv Nadace knížete z Lichtenštejna na ochranu majetku," sdělil dnes za nadaci Růžička.

Další zprávy