Jaké byly vaše fotografické začátky?
Počátek sahá do roku 2013, kdy jsem navštívil Dubaj. Před touto cestou jsem si čas od času vyfotil motýly a vážky. Fascinoval mě miniaturní svět makro přírody. Dubaj ve mně nicméně vzbudila tu pravou vášeň pro fotografování. Začal jsem vnímat jinak perspektivu, kompozici a uchvátila mě fotografie nočních měst. Po návratu jsem začal aktivně fotit Prahu a postupem času se můj zájem rozšířil i o krajinářskou fotografii.
Co pro vás fotografie znamená? Je to koníček, nebo vás fotografování živí?
Fotografii beru jako hobby, které mi pomáhá vypnout a odreagovat se od každodenních povinností. Také je to pro mne vyjádření sebe samého, vyjádření mého vnímání města a krajiny. Fotografie mě neživí, i když občas nějaký snímek prodám. Mám stálou práci, která mě baví.
Máte nějakou svou nejoblíbenější fotografii? A čím je pro vás výjimečná?
Asi jako každý fotograf jich mám několik, spojených se zajímavými zážitky. Má nejoblíbenější bude patrně pražská ,,Sunny Morning“ s labutěmi, kterou jsem pořídil na podzim 2014. To ráno jsem zaspal na východ slunce a myslel jsem si, že už nic zajímavého nevyfotím. Na poslední chvíli jsem však dorazil ke Karlovu mostu a ten pohled byl úžasný.
Fotograf Marek Kijevský
- Pochází ze Slovenska, žije v Praze.
- Momentálně fotografuje Nikonem D800.
- Jeho snímek zvítězil v soutěži Praha fotografická.
- Jeho fotografie se objevily v časopisech Simply Abu Dhabi, Travel Focus, Shot Magazine a Camerapixo.
- Jeho portfolio najdete zde.
Když jsem si prohlédla vaše portfolio, všimla jsem si, že největší podíl tvoří snímky nočních měst. Je můj postřeh správný?
Ano, mám rád města, obzvláště ta hodně osvětlená, zářící různými barvami. Možná je to proto, že jsem barvoslepý – ne že bych snad viděl jen černobíle, ale některé barvy prostě nedokážu popsat… např. zelená/hnědá, modrá/fialová. S nočními snímky se mi také mnohem lépe pracuje v počítači. Mám rád extrémní podmínky, dramatické přechody světla a stínu a to všechno noční města nabízejí.
Zaujaly mě vaše fotografie ze Spojených arabských emirátů. Je to místo, kde fotíte nejčastěji?
Spojené arabské emiráty mám rád. Obzvlášť Dubaj a Abú Dhabí. Dubaj je nádherné noční město, kde lze najít nespočet lokací a pohledů na architektonické skvosty a také panoramat města. V Abú Dhabí jsem si zamiloval mešitu šejka Zayeda. Je to majestátní místo. Myslím, že se do této země rozhodně vrátím, chtěl bych třeba navštívit poušť, silvestrovský ohňostroj nebo příští nejvyšší mrakodrap světa.
Má fotografování tam nějaká úskalí? Je to přeci jen jiná kultura a jiné tradice.
Ano, focení na některých místech je obtížné, anebo dokonce zcela zakázané. Jako turisté se ale nemusíte ničeho obávat a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by měl někdo problémy. Dubaj je hodně liberální, nicméně pokud fotíte s profesionální výbavou, tak je samozřejmě nutné si najít místa, kde fotit lze. Například v Dubai Marina jsem se setkal s ochrankou několikrát, protože Marinu postavil velkodubajský developer, a tím pádem je toto místo považováno za soukromý majetek.
Je potřebné i nějaké speciální povolení?
To záleží na tom, co fotografujete a jak hodláte fotky použít. Ale s nutností vyřídit si povolení jsem se setkal třeba v již zmíněné mešitě, kde jsem se musel zaregistrovat, že hodlám fotografovat se stativem.
Všimla jsem si, že některé snímky z Dubaje jsou pořízeny z ptačí perspektivy…
Z ptačí perspektivy jsem fotil v Dubaji při mojí druhé návštěvě, kdy se mi přes své kamarády v Dubaji povedlo zařídit si přístupy na různé mrakodrapy. Někde to lze domluvit poměrně snadno, někde je ovšem potřeba získat povolení od managementu budovy nebo ochranky. Musím říct, že v tomto směru jsou v Dubaji velice ochotní – třeba v porovnání s evropskými městy.
Jak se liší focení takového moderního města a fotografování starobylé Prahy?
Je to malinko odlišné, protože v Dubaji se dá fotit takřka celou noc, jelikož je tam nespočet osvětlených různobarevných staveb. Naopak v Praze je jich jen pár a také jsou osvětlené pouze do určité hodiny. Prahu fotím spíše ráno při východu slunce a k tomu mám nejraději, pokud je to ještě s mlhou. Praha těmito podmínkami získává úplně jiný vzhled, někdy tajemný a jindy zas snový.
Vaše fotografie jsou převážně barevné, ale v několika případech jsem zaregistrovala též černobílé.
Některé pohledy, které jsem měl možnost fotit, jsou barevně nezáživné nebo jejich atmosféra tak nevynikne. Například Baltské pobřeží je nádherně tajemné a minimalistické v černobílém podání. Nebo také mlhavá Praha u Vltavy poskytuje nespočet tajuplných pohledů. V černobílé fotografii také více využívám různé filtry na focení dlouhých expozic, které dodají snímku minimalistický rozměr.
Vím, že jste s jednou takovou fotografií získal první místo v soutěži Praha fotografická. Můžete něco prozradit o jejím vzniku?
Ano, jsem rád, že se to povedlo v tak velké konkurenci. Snímek Ice Bridge jsem pořídil 23. ledna ráno u železničního mostu. Byla asi nejchladnější noc v roce a ráno začalo vydatně sněžit, tak jsem vyrazil s cílem nafotit nějaké černobílé fotky. Velkým překvapením pro mě bylo, že od břehu byla půlka Vltavy zamrzlá, což je hodně neobvyklé a zažil jsem to naposledy tak před osmi lety. Hledal jsem už jen nějakou zajímavou kompozici, abych ten led s mostem skloubil dohromady, a povedlo se. O to víc si toho snímku vážím a mám radost, že je ojedinělý.
Je nutné pro pořizování snímků nočních měst nějaké zvláštní fotovybavení? A je potřeba tyto fotografie nějak posléze speciálně upravit?
Noční města lze fotit klasickou zrcadlovkou se skvělým výsledkem, nicméně já se raději jistím několika dalšími snímky s různou expozicí, abych pokryl přepaly světel, nebo naopak vykreslil detaily ve stínech. Pak uplatňuji tzv. digitalblending, což je manuální překrytí a prolnutí snímků s různými expozicemi, abych získal co největší dynamický rozsah scény. Někdy je to časově náročné na úpravu, ale výsledek za to rozhodně stojí.
U některých fotografií využíváte dlouhých expozičních časů. Co vás u tohoto stylu zaujalo?
Dlouhé časy hodně využívám při černobílé fotografii, jelikož pomáhají vytvářet minimalismus ve fotce. Pohybující se voda nebo mraky nemají v sobě strukturu a vytváří jednolitou scénu, kde je vyzdvižen jen objekt, na který se v kompozici soustředím. Nebo také v krajinářské fotografii, kde se naopak snažím zachytit nějaký pohyb vody nebo oblačnosti.
Máte vysněnou destinaci, kde byste rád fotil?
Jako fotograf bych toho chtěl vidět co nejvíc, ale rád bych se v nejbližší době podíval do Norska, Kanady nebo Grónska. Z vysněných měst je to Hongkong, Šanghaj a New York.
