Na okamžik, kdy jsem poprvé uviděla fotky Davida Gaberleho, si pamatuji, jako by to bylo včera. Našla jsem v nich obrovské množství energie, úsilí a něco víc… To něco víc jsem však musela rozkódovávat delší dobu, protože to souviselo s fotografovou osobností.
David Gaberle je nesmírně pečlivý, precizní a přemýšlivý člověk. Všechno to lze v jeho fotografiích nalézt. Možná to neuvidíte na první pohled, když se však na jeho fotografie díváte delší dobu, studujete je, pak v nich objevujete zcela nové roviny vaší schopnosti vnímat, uvažovat a vidět svět kolem sebe takový, jaký je - zastavený v banálním okamžiku plném dokonalosti.
Gaberleho fotografie jsou většinou mnohovrstevnaté a skrývají spousty vizuálních linek, které čekají na objevení. Pokud jsou méně komplikované, pak v sobě často ukrývají významnou hru světel a bez jakýchkoliv zbytečných řečí člověku dovolují nalézt krásu v obyčejnosti a všednosti.
Když jsem se dozvěděla o tom, že se chystá jeho první velká samostatná výstava v Centru architektury a městského plánování, byla jsem napjatá. Nešlo nemít ta nejvyšší očekávání.
Věděla jsem, že aby je autor naplnil, musí přijít s něčím výjimečným. Když jsem pak zjistila, že zde bude vystavovat fotky Prahy, mé očekávání se ještě umocnilo. Před pár lety, když jsem s ním dělala první rozhovor, zmínil se o tom, že v Praze nefotí moc rád. Říkal, že všude jsou rušivé značky a billboardy… a Praha mu celkově nepřipadala příliš fotogenická.
Jenže, on sám ví, že fotogeničnost není ničím jiným než úhlem pohledu. A když někde není vidět na první pohled, musí se hledat. Jenže to nejde jen očima. David Gaberle, který vystudoval antropologii, podle mě dokáže to všechno vnímat s mnohem větší intenzitou než kdokoliv jiný. Vzhledem k tomu, s jakou vášní se street fotografii věnuje, bylo zcela zřejmé, že se do duše Prahy dokáže profotit a že vznikne jedinečný soubor o městě, které se stalo jeho osobní výzvou.
Gaberle se s ní vypořádal mistrovsky. Perfektně pracuje se světlem, barvami i liniemi domů v pozadí. Hledá vztahy mezi jednotlivými prvky svých fotografií. Vytváří zcela nové vazby, které se nevztahují jen k dominantním objektům.
Stejně důležité jsou pro něj detaily i souhra fotografií jako celku. Jeho snímky jsou plné jemnocitu, mluví tichou řečí, prostupují do vašeho nitra a nenásilně jej obohacují. Nenutí vás klást si otázky a hledat na ně odpovědi, díváte se na dílo, které vás pohltí a které s vámi souzní. Vytvořil harmonický celek, který dohromady funguje jako symfonie barev, tónů, výrazů tváří, linií, struktur a dynamiky města, žijícího si svým životem.
Gaberleho fotografie ze souboru Na Prahu navíc významně obohacuje i jejich prezentace. Obrovské projekce, tmavé prostory, perfektní tisky a nasvícení. Souhra jednotlivých děl, návaznost, celková kompozice, tohle všechno je naprosto precizně zpracováno.
To vše pozvedá Gaberleho dílo na novou úroveň. V Čechách tak máme konečně k vidění výstavu fotografií v moderním duchu, který pro českého diváka není běžný a ohraný.
Banální okamžiky města Prahy se díky Davidově schopnosti bravurního pozorovatele proměnily v něco, co ve vás přetrvá ještě dlouhou chvíli. Banální se proměnilo v jedinečné.
O výstavě
Výstava fotografií Davida Gaberleho s názvem Na Prahu v Centru architektury a městského plánování (Vyšehradská 51, Praha 2) je veřejnosti přístupná zdarma do 27. února každý den kromě pondělí od 9 do 21 hodin.
