Focení v Charitě mi změnilo pohled na stáří, říká fotograf Vrážel. Z jeho snímků vznikl kalendář

Focení v Charitě mi změnilo pohled na stáří, říká fotograf Vrážel. Z jeho snímků vznikl kalendář
"S mojím chlapem jsme spolu vjec jak 60 roků. Není to s ním lehké. Nekdy mu říkám: 'Kdybych měla zuby, zakúsím ťa' (smích). Ale abych mu nekřivdila. To on, když vidí, že sa mně neco nelíbí, podruhéj to neudělá. A já mu zas odpustím. Jináč by to nešlo. A láska? Asi je. Ale mezi sebú o ní nemluvíme, není proč. Nejak si to říkáme přes to, co pro teho druhého děláme…“ (Marie Ondrušová, spolu s manželem klienti pečovatelské služby)
"V životě každého z nás přijdou okamžiky, kdy se zamýšlíme nad smyslem svého pozemského putování, uvažujeme o příčinách utrpení, přemítáme o smrti... A právě v těchto chvílích, možná záměrně, možná jen tak mimoděk, pozvedáme své oči 'vzhůru'. V Bibli (Jr 29,11) se píše: 'Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.'" (Marie Fedorová, pastorační asistentka)
"Nevidím dobře, ale ten její úsměv uvidím vždycky. Už bych aj umřel, ale ona, ta dobrá duša pečovatelská, mňa furt drží při životě. Tak co mám dělat. Na světě je přece krásně…" (Josef Kučera, klient pečovatelské služby) Zobrazit 13 fotografií
Foto: Josef Vrážel / Charita Nový Hrozenkov 2018
Magazín Magazín, Renáta Holčáková
23. 12. 2017 9:07
Neobyčejný kalendář plný člověčenství. Tak by šlo charakterizovat první nástěnný kalendář Charity Nový Hrozenkov, který mohl vzniknout především díky fotografiím Josefa Vrážela (1966).

Josef Vrážel sám sebe považuje za dokumentárního fotografa, jehož nedostižnými vzory jsou například Antonín Kratochvíl se svou lehkostí focení, kompozičně skvělý Josef Koudelka, Jindřich Štreit a jeho vesnice či Jaroslav Kučera se svým mnohdy až intimním pohledem.

A jak vlastně začala jeho spolupráce s Charitou, o které Josef Vrážel věděl jen to, že rozváží obědy? "Začalo to s focením koledníků při tříkrálové sbírce," vzpomíná fotograf a přiznává, že to bylo vlastně ze "zištných" důvodů: "Cítil jsem, že toto by mohlo být vhodné téma zapadající do obrazu současné vesnice, kterou rád fotím. Nespletl jsem se. A tím to vlastně všechno začalo. Nahlédl jsem více do práce Charity a byl jsem překvapen - kolik toho pro lidi dělají a kam až jejich služby sahají. A pak ten jejich přístup - vždycky za všech okolností s úsměvem na rtech," podotýká.

Připouští, že následná spolupráce s Charitou Nový Hrozenkov, návštěvy s pečovatelkami u klientů, fotografování v Denním stacionáři Slunečnice či v Domě pokojného stáří na Čubově i jemu samotnému hodně změnily pohled nejen na Charitu, ale i na stáří jako takové. "Fascinuje mě tento svět, který, byť se to možná někomu nezdá, může být ještě stále pln radosti, humoru, moudra, přání i snů…" Konečně právě o tom hovoří kratičké texty u jednotlivých měsíců roku. Autentická slova Valachů jsou silná a skrývají mnoho rad do života.

Autoři kalendáře se na jeho výrobě podíleli bez nároku na honorář. Výtěžek z prodeje bude použit na stropní zvedací systém do Domu pokojného stáří v Novém Hrozenkově, který usnadní manipulaci s klienty upoutanými na lůžko.

 

Právě se děje

Další zprávy