Náročné zaměstnání, hektický životní styl, vleklé zdravotní i psychické problémy, únava nebo touha oprostit se od každodenního shonu. To jsou nejčastější důvody, pro které se lidé vydávají na ozdravné pobyty do míst, kde se mohou ponořit sami do sebe. Ať už se jedná o maringotku u lesa, osamocenou vesnici v horách nebo pokoj v absolutní tmě.
Právě pobyt ve tmě patří mezi nejrozšířenější druhy radikálnějších relaxačních dovolených. Vychází ze staré tibetské metody poznání yangtik praktikované mnichy a trvá většinou sedm dní. Lidé se tak během této doby odpoutají od smyslových podnětů zevnějšku, zpomalí životní tempo a rozvíjí citlivost svých smyslů.
"Terapie tmou se jeví jako jedna z velice zajímavých a účinných metod, která by mohla výrazně zpomalit proces stárnutí a pozitivně ovlivnit kvalitu života po celou dobu jeho trvání. Vytváří obrovský potenciál, neboť ji lze poskytovat nejen nemocným, ale především všem zdravým jako prevenci a trénink," vysvětluje Andrew Urbiš, terapeut a průkopník metody v Česku, který působí například v Beskydském rehabilitačním centru v Čeladné.
Zde tráví zájemci nejméně týden v naprosté tmě ve vyhrazené vile Mátma. V případě, že si přejí občasnou společnost, dochází za nimi terapeut. Celý pobyt dostávají čerstvou stravu připravenou na míru. Prostorná budova má protihlukovou izolaci i topení. Kromě několika kusů nábytku, postele, polohovacího křesla a sociálního zařízení je zde umístěno také speciální tlačítko pro přivolání pomoci nebo pro nouzové osvětlení, po jehož stisknutí lze terapii ukončit.
Tma regeneruje a posiluje imunitu
Metoda je založená na takzvané senzorické deprivaci a dochází při ní ke zlepšení koncentrace, kreativity a obrazotvornosti. Naprostá tma navíc umožňuje tvorbu melatoninu, který působí proti nádorovému bujení a některým poruchám metabolismu.
"Působí také velmi účinně proti Alzheimerově a Parkinsonově chorobě, redukuje důsledky stárnutí, posiluje imunitní systém a zlepšuje odolnost proti zátěžovým situacím. Terapie tmou regeneruje psychiku a zbavuje organismus psychických sedimentů a nánosů. Velmi účinně působí proti syndromu vyhoření a únavovému syndromu a jako prevence proti kardiovaskulárním chorobám, cévním mozkovým příhodám," vypočítává Urbiš.
Zároveň upozorňuje na to, že terapii ve tmě je možné provozovat pouze po předchozím vyšetření a pod odborným dohledem.
"Zásadně to není metoda, kterou by mohli provozovat amatéři někde v zahradní chatce nebo ve sklepě. Jistě není vhodná pro psychiatrické pacienty, ale jeví se i jiné kontraindikace jako například diabetes, renální insuficience a další. Terapie tmou je určena pro každého, protože je vynikající prevencí před nemocemi a prostředkem k dosažení dobré fyzické kondice a psychické pohody," dodává s tím, že nežádoucí účinky mohou mít na lidi trpícími psychickými potížemi.
Ve tmě se kromě spánku nebo meditování dá také cvičit, hrát na hudební nástroj nebo dokonce kreslit, modelovat a psát. Nesmí se však kouřit, pít alkohol a používat elektronické přístroje. "Většina lidí se pokouší něco tvořit, protože pobyt ve tmě výrazně rozvíjí kreativní schopnosti lidského organismu. Spisovatel v tvůrčí krizi napsal během pobytu polovinu knihy pohádek pro děti. Vysokoškolský učitel napsal na mechanickém psacím stroji odbornou stať v anglickém jazyce. Tma vyvolala u řady klientů netušené umělecké vlohy," uvádí příklady Urbiš.
Lidé zaplatí za týdenní pobyt ve tmě 14 tisíc korun, ve kterých je zahrnuta odpovídající vyvážená strava, terapeutické konzultace a nepřetržitá lékařská služba. Podle Urbiše je zájem o pobyty velký a zájemci tak musí počítat i s roční čekací lhůtou. "O pobytu by měl v současné době uvažovat v podstatě každý člověk, protože na všechny působí světelné znečistění. Kromě toho je naše nervová soustava totálně přetížená nadbytkem informací. Současný člověk, podle výzkumu přijímá za jeden den tolik informací jako před sto lety za celý rok," říká terapeut a absolvent psychologie na Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Sám strávil ve tmě 50 dní a tvrdí, že se mu díky tomu zlepšil zrak, sluch a paměť. "Lépe zvládám zátěžové situace, zpomalil jsem běžné životní tempo a výrazně se mi zvýšila celková výkonnost," dodává. Řadě klientů se podle něj zlepšilo fungování kardiovaskulárního systému, kožní problémy a také váha.
Hledání ticha v maringotce
Lidé, které desetidenní pobyt v naprosté tmě děsí, můžou místo toho vyzkoušet třeba maringotku ticha. Nedaleko Dvora Králové nad Labem se na okraji lesa nachází šestimístný plně vybavený obytný přívoz s terasou. Maringotku ticha Verdek zřídili před dvěma lety manželé Fofovi jako místo pro trávení volného času. Projekt se rozrostl a vloni přivítali manželé první hosty.
O pobyt v maringotce je podle Jitka Pekarkové Fofové velký zájem. "Prakticky celá sezona je téměř obsazená. O víkendu jsem musela pár lidí zklamat, že na vybrané termíny v červnu a červenci už je plno," ilustruje majitelka. Celá maringotka stojí tisíc korun na noc a nejčastěji si ji lidé pronajímají na dva až čtyři dny.
Do maringotky ticha podle Pekarkové Fofové jezdí páry, ale také rodiny nebo samostatní návštěvníci, kteří zde hledají klid a samotu pro odpočinek i tvůrčí práci. "Ale taky lidé, kteří si sami chtějí pořídit maringotku nebo minimalistické bydlení, a tak jezdí na 'čumendu'," dodává.
Maringotek na kraji lesa k pronájmu v posledních letech v Česku přibývá, přespat se tak dá například u vesnici Buk nedaleko Boubínského pralesa, nebo u Bohdíkova v Jeseníkách. "Spí se tam moc hezky za magického houkání sov," popisuje zážitek z jesenické maringotky jedna z návštěvnic na Airbnb.
Ti, kdo dávají přednost většímu prostoru, ale stále touží po tichém koutě mimo lidský mumraj, mohou vyzkoušet ubytování v chalupách na samotě u lesa některého z českých pohoří. Jen v Beskydech jich lze najít desítky. Čím dál rozšířenější jsou také pobyty na farmě, při nichž si lidé mohou vyzkoušet péči o zahradu, domy i hospodářská zvířata.
Terapie farmařením
Pobyt se zvířaty nabízí například Farma Naděje ve Středočeském kraji. Před dvěma a půl lety ji založila skupina dobrovolníků jako azyl pro zachráněná hospodářská zvířata. Těch dnes na téměř třech hektarech v obci Dobrovítov žije zhruba osmdesátka, od ovcí, koz a prasat po kočky, slepice a osly. Zakladatelkám byly přitom vzorem zahraniční zvířecí azyly.
Farmu budují od začátku svépomoci s přáteli a brigádníky, peníze jim posílají také dárci. Právě pravidelné příspěvky pokryjí náklady na krmivo, veterináře a část stavebního materiálu. O další finance na pomoc s dokončením farmy se však zakladatelky rozhodly poprosit také veřejnosti prostřednictvím crowdfundingové kampaně na Hithitu.
"Za ušetřené peníze bychom dále budovali zázemí pro lidi a zvířata a rádi bychom zakládali více podobných míst, jako je Farma Naděje a jednalo by se o Farmy Štěstí. Rádi bychom některé věnovali více rostlinám a zakládali třeba permakulturní zahrady," říká Marie Šebestová.
A jednou z odměn, kterou si přispěvatelé mohou vybrat, je právě noc na farmě nebo víkendový pobyt v jurtě. Kromě toho je možné si vybrat také kurz jógy se zvířaty či kurz veganského vaření.
"Pobyt u nás je výjimečný tím, že peníze z něj jdou na budování a chod azylu. Lidé se tady setkají s jiným stylem života, než na který jsou zvyklí. V okolí je spousta lesů a nedaleko také střed České republiky, aktivit je tedy spoustu, ale největším benefitem jsou samozřejmě naše zvířátka, která jsou všude kolem," dodává Šebestová.
Práci farmáře je možné vyzkoušet si také na Kozí farmě U Nýdrlů ve Staré Červené Vodě u Jeseníku. Neobývaný statek z druhé poloviny 17. století nedaleko polských hranic koupili před osmi lety manželé Nýdrlovi. Kromě chovu se věnují také výrobě mléčných výrobků, vlastních marmelád nebo paštik. Ubytování na farmě nabízejí manželé ve dvou apartmánech, větší z nich je určen až pro pětičlennou rodinu. Cena za osobu a noc se pohybuje od 490 korun a hosté se mohou zapojit do práce na statku.
"Můžete si vyzkoušet, jaké to je podojit kozu, můžete naštípat dříví, ti otrlejší mohou vyčistit chlév a pro děti je určitě zážitkem vybrat vajíčka přímo ze snůšky nebo vyvést malá kůzlátka na pastvu," stojí v nabídce na webu.
Duchovní útěcha v klášteře
Ti, kteří dávají přednost duchovní útěše před zvířaty mohou zkusit pobyty v klášteře nebo na faře. Mezi populární místa patří například Broumovský klášter, Želivský klášter nebo zámek ve Křtinách u Brna, který přiléhá místní faře. Některá místa nabízí ubytovaným hostům také možnost účastnit se modliteb.
Želivský klášter přistoupil k rekonstrukci před lety a dnes nabízí 31 pokojů pro duchovní i neduchovní hosty. Například dvoulůžkový pokoj s dobovým nábytkem stojí 1700 korun na noc a neduchovní hosté zde podle manažerky hotelové části kláštera zůstávají v průměru dvě noci.
Hosté se zde mohou připojit ke mším a také si objednat zpověď. Součástí kláštera je také restaurace a vlastní pivovar, kde se konají exkurze každý den odpoledne. Národní kulturní památka, již přestavěl Jan Blažej Santini, se nachází zhruba 12 kilometrů od Humpolce.
