Krásný podzimní les u Kladna skrývá přes šedesát tajemných mohyl z doby bronzové

Krásný podzimní les u Kladna skrývá přes šedesát tajemných mohyl z doby bronzové
Občas stojí za to zvednout oči od země, přestat hledat mohyly a podívat se do korun stromů.
Na památníku je vytesán nápis: "V těchto místech jsou mohylové hroby navršené lidem, který žil v zdejším kraji ve střední době bronzové asi kolem roku 1200 před naším letopočtem. Většinu jich prozkoumali v letech 1890–92 Dr. Josef Ladislav Píč, tehdejší ředitel Zemského musea v Praze, a Josef Szombathy z Přírodovědeckého musea ve Vídni. Všechny zde nalezené předměty, nádoby, bronzové zbraně, ozdoby a šperky, podávají svědectví o vyspělosti hmotné i duchovní kultury tohoto lidu. Jsou uloženy v Národním museu v Praze a ve Vídni."
Kousek od Velké Dobré na Kladensku se v listnatém lese skrývá jedno z fascinujících míst dávné české historie. Nachází se tam více než šedesát mohyl z doby bronzové. Některé jsou velmi dobře patrné do dneška, jiné už necvičené oko takřka nerozezná.
Les má v těchto místech své kouzlo. Zobrazit 33 fotografií
Foto: Tomáš Vocelka
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
Aktualizováno 12. 11. 2023 9:13
Otočme kolem času o více než tři tisíce let zpět: Právě pohřbívají bojovníka. Vedle jeho popela kladou zlomený bronzový meč, sekeru a dýku. Pak nad vším navrší mohylu z hlíny. Není jediná, podobných je kolem hodně. Posuneme-li se opět do současnosti, mohyly přetrvaly. Ukrývá je pás listnatého lesa u Velké Dobré na Kladensku. Na podzim je to tam nejhezčí - barevné a zároveň tak trochu tajemné.

Jak asi vypadala krajina kolem posvátného místa v době, kdy tam lidé z doby bronzové pohřbívali své blízké? Nedaleko určitě šuměl potok a nad ním se vypínalo menší návrší, stejně jako dnes.

Okolí se od těch časů samozřejmě proměnilo k nepoznání: postupně tam vyrostla obec Velká Dobrá i město Kladno. Přibyla nedostavěná dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů, benzinová pumpa, exit 16 a na něm rychlé občerstvení McDonalds a supermarket. Kdo ví, jestli něco z toho přetrvá tisíce let, jako se to podařilo těm mohylám.

Pár kupek hlíny v lese nebudilo po staletí příliš velkou pozornost. Prostě tam byly. Změnilo se to až v roce 1890. Ovšem pak se z nich na pár dní stala pořádná senzace. Jak je to možné? Před 130 lety to popsal ve svém článku jeden ze zakladatelů české archeologie Josef Ladislav Píč. 

Jak u Kladna našli mrtvolu a poklad 

Všechno začalo tím, že kupovité vyvýšeniny v lesíku u Velké Dobré nedaly spát páteru Nedvědovi z Horních Dokes. Společně s místním lesníkem se jednu z nich rozhodl prozkoumat. První menší mohyla, dnes označovaná číslem 18, mu ale přinesla jen zklamání. Nic tam nenašli.

Rozkopali tedy druhou (dnes označovanou jako číslo 13). Byla to trefa do černého. Narazili na hrob bojovníka, který popisujeme v úvodu článku. Uvnitř našli natřikrát zlomený bronzový meč, bronzovou sekeru, dýku, náramky, jehlice a mnoho dalších věcí. 

To už  bylo jasné, že jde o místo, které by stálo za pořádný průzkum. Pozvali proto tehdejšího významného archeologa a historika Josefa Ladislav Píče. Jel se na místo podívat a později ve svém článku konstatoval:  "Byla nalezena nejprve vrstva popelem míšené hlíny s nějakými střepy nádoby miskovité a hned nato bronzové dary pohřební."

Krátce poté na místě prozkoumali ještě další dvě mohyly (24 a 15). V té první našli kostru člověka, která ovšem nespadala do doby bronzové. Někdo ho tam pohřbil až mnohem později. "Zpráva o kopání mohyl a nalezené mrtvole roznesla se po okolí, takže již druhého dne, zejména z blízkého Kladna, takové množství zvědavých se nahrnulo, že bylo až obtížno kopati," poznamenal si o tehdejších událostech archeolog Píč.

Další výzkumy musela posvětit Vídeň

Potom práce na nějaký čas ustaly. Pro další vykopávky bylo potřeba získat povolení, což v rakousko-uherském mocnářství chvíli trvalo. Rozhodnout se muselo až ve Vídni. Nakonec se o zajímavou archeologickou lokalitu podělili tehdejší vědci z Čech a z Rakouska.

Ty první zastupoval Josef Ladislav Píč, ty druhé kustod Přírodovědeckého muzea ve Vídni Josef Szombathy. Mimochodem, byl jedním z těch, kdo o pár let později objevili fenomenální Willendorfskou Venuši.

Nákresy předmětů, nalezených v mohylách z doby bronzové u Velké Dobré na Kladensku. Publikovány byly v roce 1892.
Nákresy předmětů, nalezených v mohylách z doby bronzové u Velké Dobré na Kladensku. Publikovány byly v roce 1892. | Foto: Josef Ladislav Píč, Památky archaeologické a místopisné, 1892.

Píč se Szombathym prozkoumali lesík u Velké Dobré a nejprve našli 38 mohyl. Pak jejich počet rozšířili na 58 a později objevili ještě další. Nakonec jich napočítali celkem 64. Oba muži se dohodli, že každý z nich si vezme na starost polovinu vykopávek.

Český výzkumník kopal v mohylách se sudými čísly a prověřil jich dohromady devatenáct. Objevy pak putovaly do sbírek Národního muzea v Praze. Szombathymu připadly mohyly s lichými čísly. Prozkoumal jich sedmnáct a vykopávky putovaly do Vídně. Zbývající mohyly zůstaly neprozkoumané.

Největší neznamená nejlepší…

Největší mohyla dostala od archeologů číslo 23. Dnes na ní stojí kamenný památník. Kopali tam Vídeňáci, ale výsledky byly pro ně trochu zklamáním. "Dozvěděl jsem se, že v největší mohyle byl jeden pozdější pohřeb kostrový, jinak nebylo nalezeno nic, co by za řeč stálo," popisuje Josef Ladislav Píč svůj rozhovor se Szombathym. 

Na bronzové předměty byly nejbohatší vykopávky v již zmíněné mohyle číslo třináct (meč, sekerka, dýka, náramky a mnoho dalších artefaktů). Zajímavé byly i nálezy z mohyly číslo čtyři (bronzové náramky, jehlice, náhrdelník z jantarových korálů, bronzové spirálky), a z čísla 11 (bronzová sekyrka a dýka).

Památník stojící na místě největší mohyly. Archeologové jí dali číslo 23.
Památník stojící na místě největší mohyly. Archeologové jí dali číslo 23. | Foto: Tomáš Vocelka

Hodně se také mluvilo o mohyle číslo 30. "Kustod Szombathy ji měl za nejpěknější ze všech, kdežto já měl k ní nedůvěru," napsal o jejím průzkumu archeolog Píč. Nakonec pod touto mohylou našli kostru člověka pohřbeného ve skrčené poloze, ležícího na pravém boku. Všechno nasvědčovalo tomu, že to je podobně jako u okolních mohyl nález z doby bronzové. Lišil se ovšem tím, že pod hlínou nebyl uložen popel, ale kosterní ostatky.

Mohyly jsou v lese patrné i dnes

Les s mohylami je dnes volně přístupný. Na největší z nich, označované číslem 23, stojí kamenný památník. Doposud je velmi výrazná také mohyla číslo 13, kde byl nalezen bronzový meč, sekera a dýka. Stačí se postavit zády ke schůdkům u památníku, pak se vydat po lesní cestě doprava směrem k Velké Dobré a odbočit na první výraznější pěšině mířící doprava. Mohyla, na které jsou stále patrné výrazné stopy po kopání, je kousek od odbočky. Nedaleko od ní jsou celkem rozeznatelné také mohyly 11 a 12.

Dobře se dají najít  také mohyly 28 a 29, které jsou nad pěšinou, vedoucí po kraji lesa rovnoběžném se silnicí Velká Dobrá - Kladno-Rozdělov. Poměrně přesný plánek mohyl, společně s podrobným popisem toho, co obsahovaly, lze najít v internetovém Archeologickém atlase: (archeologickyatlas.cz/cs/lokace/velka_dobra_kd_mohylnik). Mapky jsou pod záložkou Plány a mapy. 

Popisy nálezů zase nabízí záložka Publikace. Nacházejí se tam odkazy na výňatky z článků Josefa Ladislava Píče a Jana Michálka, které jsou ke stažení ve formátu pdf. Velmi orientační plánek s číslováním mohyl najdete také na konci fotogalerie u tohoto článku.

 

Právě se děje

Další zprávy