Publikace Století Miroslava Zikmunda měla vzniknout již před třemi lety, v návaznosti na stejnojmenný film režiséra Petra Horkého. Ukázalo se však, že rozsáhlý a dobře zachovaný archiv pořádkumilovného cestovatele toho skrývá více, než si publicista Petr Horký myslel.
"Původní myšlenka byla, že knížka bude mít poloviční tloušťku, vyjde na Vánoce 2014 a bude to přepis rozhovorů, které jsme pořídili pro film. Ale pan Zikmund když něco dělá, tak to dělá pořádně," vysvětlil Horký Aktuálně.cz.
Listování Zikmundovým archivem
K projektu více než čtyřsetstránkové knihy tak přizval ještě režiséra, cestovatele a spisovatele Miroslava Náplavu a moderátora a publicistu Vladimíra Kroce. Všechny tři spoluautory pojí s Miroslavem Zikmundem dlouholeté přátelství.
Vladimír Kroc totiž s Miroslavem Zikmundem podobné životopisné povídání absolvoval před několika lety a zevrubně se mu věnoval také Miroslav Náplava. "Ze začátku nám říkal chlapci, pak mládenci a teď nám říká pánové," popsali na křtu knihy.
Knihu autoři nazývají cestopisem života. Kromě životopisných dat a informací o cestách obsahuje také necestopisné materiály. "Šlo nám o to, vyvolat pocit, že si čtenář listuje Zikmundovým archivem," dodal editor knihy Horký. Velkou část publikace tak tvoří obrazový materiál, objevují se v ní soukromé fotky, které dosud nebyly nikdy zveřejněny.
Pohřeb Masaryka i zakázaný výlet do Alp během okupace
Kapitoly jsou sestaveny od Zikmundova dětství až po rok 2016. Na více než čtyřech stovkách stránek se tak promítá 97 let dobrodružného života. Čtenáři se mohou dočíst o Zikmundově lásce k botanice, jeho účasti na pohřbu Tomáše Garrigua Masaryka, Projektu 5 či Zikmundově zakázaném výletu do rakouských Alp v době okupace.
Zikmund také prozrazuje, jaký byl jeho první tištěný článek v novinách, vyšel 22. srpna 1938 v Českém slovu s titulkem Angličtí cyklisté v Plzni. "Cyklistické dobrodružství anglických sympaťáků mě inspirovalo hned ke dvěma prázdninovým výpravám," přiznává v knize. První vedla z Prahy do Zlína a zpět, druhá z Prahy přes Český ráj, Vysočinu, Tábor a Písek do Plzně.
Čtenáři se ale také dozví, kde nejvýše cestovatel políbil ženu nebo proč na svatbu s operní zpěvačkou Evou Maškovou nepozval své rodiče. Otištěn je zde také rozhovor se synem cestovatele, Miroslavem Zikmundem mladším, kterému se přezdívá Sáva.
"Auto je zbytečně drahé"
Ten cestovatelským způsobům svého otce nikdy příliš neholdoval, odmalička ale má rád vlaky. Celý život pracoval u železnice, také jako výpravčí. Nejdál jím jel do norského města Narvik, na Sicílii či do Irska.
"Auto je, řekněme, zbytečně drahé a člověk je na něj vázán. Vlak je pohodlný," řekl Aktuálně.cz. Jako dítě chodil na filmové předváděčky na Kudlov a příběhy z cest dua H+Z spíše vnímal kolem sebe, než by si je nechal účelově vyprávět.
Na cestovatelské hvězdy Československa na křtu vzpomínala i Věra Lukášová, někdejší dlouholetá asistentka ředitele Jaroslava Novotného ve zlínských filmových ateliérech. "Dnes je mi osmdesát osm, tehdy mi bylo osmnáct. Takže to je pohádkově dávná doba. Bylo to úžasné a až teď si uvědomuji, jak se špatné věci obrací v dobré," řekla.
Kvůli svému rodinnému původu nemohla po maturitě dál studovat, a tak se dostala do filmových ateliérů. "Nic lepšího mě nemohlo potkat," doplnila. Zde pak pomáhala s korespondencí mezi Novotným a cestovatelským duem.
"Dopředu jsem o nich moc nevěděla. Setkala jsem se s nimi na dálku a na dálku začalo nějaké naše přátelství. Napřed jsem jen psala nadiktovaný text, pak jsem připsala, že dopisy klepu a jmenuji se Věra," popsala Lukášová. "Když potom přijeli, byla jsem nadšená a mohli po mně chtít modré z nebe a já jsem ho utíkala shánět, kde je zrovna na prodej," dodala.
Jak sama říká, jejich tvorba ji velmi ovlivnila. "Četla jsem knížky, viděla fotky, samozřejmě četla všechny reportáže a poslouchala je. Měli trochu jiný vztah k rozvojovým zemím, než bylo běžné. A ve mně to zaselo jakési semínko. Po mnoha letech jsem se setkala s myšlenkou fair-trade a zapojila jsem se do založení prvního fair-tradeového obchodu v Praze - obchůdku Jednoho světa v Korunní ulici, kde dodneška trochu pracuji," sdělila.
Vyrovnání se s minulostí
Kniha trojice autorů se věnuje i méně příznivé době pro české cestovatele. Na první výpravu Tatrou 87 vyrazili rok před komunistickým pučem a vrátili se do úplně jiného politického zřízení.
Problémy měl Miroslav Zikmund také po roce 1968, protože se v ruském rozhlasovém projevu obrátil na významné sovětské akademiky s výzvou, aby protestovali proti okupaci Československa. Petr Horký tak doufá, že knížka alespoň malou měrou přispěje také k vyrovnání se s komunistickou minulostí Česka.
Miroslav Zikmund letos oslavil 98 let a stále žije ve své zlínské vile. "Mám plnou hlavu plánů, co ještě chci, co potřebuji udělat. Je spousta věcí, kterým chci přijít na kloub, je mnoho toho, na co si chci udělat názor sám. Jako tehdy, když jsem chtěl jet, kam nejdál to půjde," napsal cestovatel v jedné z kapitol.
Video: Trailer k dokumentu Století Miroslava Zikmunda
