Probouzíme se do mrazivého rána. Za okny vane ledový vítr a honí se mraky, teploměr hlásí pět stupňů Celsia. Podnebí tady v Ohňové zemi je celoročně drsné a chladné. Ani dnešní den nebude výjimkou.
Poněkud líně se hrabeme z vyhřáté postele. Snídáme krekry s tradičním dulce de leche a zapíjíme to horkým maté. Do té zimy venku se nám ani trochu nechce.
Přesně tohle jsou ty okamžiky, kdy bychom naši Bramboru (rozuměj starý motocykl značky BMW) nejraději vyměnili za nějaké pohodlné expediční auto.
Vstříc konci světa
Když už náš odjezd nelze dále protahovat, zvedáme se, hážeme na sebe několik vrstev oblečení, a vyrážíme vstříc "konci světa".
Výletním tempem projíždíme severní část ostrova. Krajina kolem nekonečně dlouhé a rovné silnice je pustá a nehostinná. Ve stepi nepřežije ani jediný strom. Na jižní straně ostrova se pak scenérie razantně mění.
V dáli se tyčí zasněžené vrcholky And doprovázené jehličnatými lesy.
Trochu nám to tu připomíná Aljašku, až na to, že se zde nemusíme obávat medvědů a jiné divé zvěře. Tady v té pustině prakticky nic nežije. A ani my se tady moc nezdržujeme.
Po cestě potkáváme akorát nevlídně se tvářící obsluhu čerpací stanice. Jinak nikde ani živáčka.
Den v ...
Přinášíme vám exkluzivní cestovatelské zážitky Čechů z různých koutů světa. Ve stovce slov se vám pokusí přiblížit atmosféru místa, na které rádi vzpomínají. Vydejte se s nimi na cestu. Pokud se vám příběh líbí, podělte se o něj se svými přáteli na sociálních sítích přidáním #cestujisaktualne
Promrzlí na kost, utahaní, ale šťastní jak blechy
Po pár hodinách jízdy konečně dorážíme do městečka Ushuaia. Nejjižněji položené město světa usazené mezi horami a oceánem nás vítá překrásným výhledem na přístav a průliv Beagle.
Právě tudy se kdysi na stejnojmenném trojstěžníku plavil světoznámý mořeplavec Robert FitzRoy bok po boku s přírodovědcem Darwinem…
Naše těla mrznou, ovšem někde uvnitř nás hřeje dobrý pocit. Jsme v cíli. Promrzlí na kost, utahaní, ale šťastní jak blechy. Po téměř roce a půl na cestách jsme konečně dosáhli vysněné mety.
Dostat se na Bramboře až sem nám trvalo přesně 527 dní. Ujeli jsme při tom přes 80 000 km, projeli 26 zemí a spálili asi 5 200 litrů benzinu.
Zalézáme do první kavárny, kterou potkáme: "Dos tés, por favor!" voláme na číšníka. A i přes všechny krásné chvilky, které jsme na cestě zažili, se těšíme, až za pár dnů zavoláme na českého číšníka v naší oblíbené hospodě: "Dvě dvanáctky, prosím!"
