Před deseti lety umřel pokořitel Mount Everestu Hillary. Vedle úspěchů jeho život zasáhly i tragédie

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
11. 1. 2018 11:20
Ve čtvrtek uplyne deset let od smrti novozélandského horolezce a průzkumníka Edmunda Hillaryho. Ten společně s nepálským šerpou Tenzingem Norgayem jako první stanul na vrcholku nejvyšší hory světa – Mount Everestu. Svého průvodce přežil Sir Edmund Percival Hillary o dvaadvacet let.
Horolezec Edmund Hillary.
Horolezec Edmund Hillary. | Foto: ČTK

Slavný horolezec se narodil na Novém Zélandu 20. července 1919 do rodiny někdejšího vojáka a dcery emigrantů z Yorkshiru. Studoval matematiku a přírodní vědy na Auckland University College, ale více než studium jej bavilo trampování, jak se píše na stránkách novozélandského ministerstva kultury.

Po dvou letech se tak připojil ke svému mladšímu bratrovi Rexovi, aby pomáhali svému otci s včelařením. V roce 1939 zlezl svůj první horský vrcholek - Mount Ollivier, nedaleko nejvyšší novozélandské hory Mount Cook/Aoraki. Hillary se připojil k turistickému spolku Radiant Living Tramping Club.

Když vypukla druhá světová válka, Edmund Hillary nemusel díky svému povolání k armádě. Přesto se nakonec roku 1944 připojil k novozélandskému letectvu. Během služby na Fidži a Šalamounových ostrovech se vážně popálil během nehody motorového člunu. Zotavoval se v Jižní Alpách, kde se potkal s Harrym Ayresem, v té době předním novozélandským horolezcem.

29. května 1953 v 11:30 byl Everest pokořen

Společně a Ayresem, Mickem Sullivanem a Ruth Adamsem zdolal v roce 1948 nejvyšší vrchol Nového Zélandu a rok nato švýcarský vrchol Jungfrau. Do Himálaje se vypravil poprvé s novozélandskou expedicí v roce 1951 a dostali se až do výšky 6765 metrů. Před legendární výpravou na Everest v roce 1953 se do pohoří osmitisícovek vydal ještě jednou v roce 1952, aby se skupinou zlezl Čho Oju. To se jim však nepodařilo.

Po vpádu čínských vojsk do Tibetu povoloval Nepál pouze jednu expedici na nejvyšší vrchol světa ročně. Hillary se společně se svým novozélandským kamarádem Georgem Lowem dostali do britského horolezeckého týmu pod vedením Johna Hunta. Ten určil nakonec dva týmy, které se pokusí horu zdolat, v jednom z nich byl Hillary a zkušený nepálský šerpa Tenzing Norgay.

Horolezci přenocovali ve výšce 8510 metrů nad mořem a 29. května 1953, půl hodiny před polednem, stanuli jako první lidé na nejvyšší hoře světa. "Jako typický Anglosas jsem natáhl paži a chtěl podat Tenzingovi ruku, jenže to bylo pro něho málo. Vzal mě kolem ramen, mocně mě objal a já jsem mu objetí opětoval. S jakýmsi mírným překvapením jsem si uvědomil, že Tenzing je možná z našeho úspěchu mnohem rozrušenější než já," napsal si Hillary.

Hillary se na Mount Everestu vyfotit nechtěl

Na vrcholku tehdy zůstali údajně 15 minut, během kterých Hillary pořídil snímek Tenzinga pózujícího s jeho cepínem (horolezecké náčiní určené k pohybu po ledovcích či sněhových polích, pozn. red.). Nepálský šerpa ve své biografii Man of Everest napsal, že se Hillary z nějakého důvodu odmítl nechat na Everestu vyfotit.

Výstup na nejvyšší horu světa se uskutečnil pouhé tři dny před korunovací britské královny Alžběty II. a mnozí jej tak považovali za korunovační dar. Všichni členové britské výpravy pak dostali od královny korunovační medaili a Johnu Huntovi s Edmundem Hillarym byl udělen Řád britského impéria. Tenzing Norgay kvůli svému nebritskému původu získal "pouze" medaili Jiřího VI. za zásluhy.

Po největším horolezeckém úspěchu svého života objížděl Hillary přednášky a debaty po celém světě a ještě tentýž rok v září se oženil se svou první ženou - talentovanou violistkou Louisou Roseovou. Manželství vydrželo až do její smrti v roce 1975 a vzešly z něj tři děti.

Severní a jižní pól i plavba po Ganze

Kromě pokusů o zdolání dalších himálajských vrcholů se na přelomu let 1957-58 zúčastnil transantarktidské expedice, kterou vedl britský badatel Vivian Fuchs. V lednu 1958 dosáhli po zemi jižního pólu, což se do té doby podařilo jedině Roaldu Amundsenovi a Robertu Falconovi Scottovi. Na severní pól se dostal až v roce 1985 společně s Američanem Neilem Armstrongem v malém letadle.

V roce 1967 se Hillary na raketových člunech vydal po řece Ganze od jejího ústí až k himálajským pramenům. To se mu po vodě i pěšky téměř podařilo, v nadmořské výšce 5400 metrů jej však stihla výšková nemoc a musel být urychleně přepraven do nižších poloh.

Kromě přednášek a testování vysokohorského vybavení Hillary během svého života napsal několik knih. V českém překladu vyšlo: Pohled z vrcholu, Od oceánu k oblakům, Napříč Antarktidou, Na vrcholu Mount Everestu a Kdo neriskuje, nevyhraje.

V roce 1964 založil spolu se šerpou Norgayem humanitární organizaci Himalayan Trust, která s pomocí dobrovolníků pomohla v himálajském regionu vybudovat několik škol, menší letiště, dvě nemocnice a několik klinik, stejně jako opravit kláštery či vybudovat vodovody.

Jeho život zasáhly dvě letecké tragédie

Do života slavného horolezce ale zasáhly také dvě osobní tragédie. V roce 1975 zemřela během letecké nehody krátce po startu z letiště v Káthmándú jeho první žena Louisa i s dcerou Belindou.

O čtyři roky později pak při jiné letecké katastrofě zemřel Hillaryho blízký přítel Peter Mulgrew, který ho na poslední chvíli nahradil ve vyhlídkovém letu nad Antarktidou. Hillary si v roce 1989 vzal vdovu po svém příteli June Mulgrewovou.

V roce 1992 se stal prvním žijícím Novozélanďanem, který se objevil na pětidolarové bankovce. A roku 2003 mu bylo jako prvnímu cizinci uděleno čestné občanství Nepálu u příležitosti 50. výročí úspěšného výstupu člověka na Mount Everest.

Turisté by Everest měli nechat odpočinout

V roce 2006 kritizoval Hillary komerční prostředí kolem nejvyšší hory světa a vyzval k moratoriu, aby si vrchol od přílivu turistů odpočinul. "Myslím, že celý postoj ke zlezení Mount Everestu se stal děsivým. Lidi se prostě jen chtějí dostat na vrchol. Nestarají se o nikoho jiného, kdo by mohl být v nouzi. A vůbec mě nepřekvapuje, že nechali někoho ležet a umírat pod skálou," řekl deníku The New Zealand Herald.

Reagoval tak na případ anglického horolezce Davida Sharpa, který zemřel nedaleko Mount Everestu poté, co si jej nikdo z kolemjdoucích horolezců nevšímal.

Edmund Hillary zemřel 11. ledna 2008 v Aucklandu ve věku osmaosmdesáti let na selhání srdce. O jedenáct dní později se konal státní pohřeb. Většina jeho ostatků byla následující dny rozprášena v aucklandském zálivu Hauraki, jak si přál. Zbytek putoval do nepálského kláštera nedaleko Mount Everestu.

Hillaryho jméno nese letiště v Nepálu i pohoří na Plutu

Na Hillaryho počest bylo pojmenováno několik míst. V roce 2008 například nepálské letiště v Lukle přejmenovali na Tenzing-Hillary Airport za zásluhy při rekonstrukci letiště. Po slavném novozélandském rodákovi je pojmenován taky čtyřdenní trek po horském pásmu Waitakere Ranges.

Po Hillarym se jmenuje i jižní hřeben nejvyšší hory Nového Zélandu Aoraki/Mount Cook. A od roku 2015 má Novozélanďan také své pohoří na Plutu, jež bylo objeveno NASA při misi New Horizons.

Video: Horolezec Marek Holeček o osmitisícovkách v DVTV

Nadmořská výška je jen koření, v horolezectví neexistuje nejtěžší hora, říká horolezec Marek Holeček, který zdolal osmitisícovku Gašerbrum I. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy