Dobrodružný život Edmunda Hillaryho - zdolal Everest, oba póly a pomohl zlepšit život v Himálaji

Edmund Hillary se šerpou Tenzingem Norgayem.
Výstup na Everest se uskutečnil pouhé tři dny před korunovací britské královny Alžběty II. a mnozí jej tak považovali za korunovační dar. Všichni členové britské výpravy dostali od nové královny korunovační medaili a Johnu Huntovi s Edmundem Hillarym byl udělen Řád britského impéria.
Edmund Hillary se jako jediný žijící Novozélanďan dostal v roce 1992 na pětidolarovou bankovku.
A roku 2003 mu bylo jako prvnímu cizinci uděleno čestné občanství Nepálu u příležitosti 50. výročí úspěšného výstupu člověka na Mount Everest.
Jeho osobní život ale ovlivnily dvě letecké katastrofy. V roce 1975 zemřela během letecké nehody krátce po startu z letiště v Káthmándú jeho první žena Louisa (na snímku) i s dcerou Belindou. O čtyři roky později pak při jiné letecké katastrofě zemřel jeho blízký přítel Peter Mulgrew, který na poslední chvíli nahradil Hillaryho ve vyhlídkovém letu nad Antarktidou. Hillary si v roce 1989 vzal vdovu po svém příteli June Mulgrewovou.
Foto: Profimedia.cz
ČTK Magazín ČTK, Profimedia, Magazín
10. 9. 2017 16:57
Slavný novozélandský horolezec stanul spolu se šerpou Tenzingem Norgayem v roce 1953 jako první na Mount Everestu. Svůj život zasvětil dobrodružným výpravám i humanitární pomoci v himálajském regionu. Z rukou královny Alžběty II. obdržel Řád britského impéria, objevil se na novozélandské bankovce a obdržel jako první cizinec čestné nepálské občanství. Své slávy však využil i pro dobročinné účely, pomohl například zlepšit infrastrukturu v Himálaji. Zemřel 11. ledna 2008 v Aucklandu ve věku osmaosmdesáti let na selhání srdce, část jeho ostatků byla rozprášena v aucklandském zálivu Hauraki, jak si přál. Zbytek putoval do nepálského kláštera nedaleko Everestu.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzské jaderné elektrárny mohou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy