Poslední výprava "žlutého cirkusu" začala letos v únoru na jihu Indie. Osmičlenná posádka v polském Fiatu 126p a na Jawě 250 přezdívané Anežka následně směřovala do Nepálu a podhůří Himálaje, kde trabanty v 5300 metrech nad mořem pokořily výškový rekord dvoutaktního auta.
Nato cestovatelé překonali hory mystického malého Tibetu a probojovali se až na hranice Pákistánu a následně do Číny.
"Čekali jsme, že to bude v Číně jiné, ale to, co jsme viděli, nám vyrazilo dech. Vjeli jsme do technologické diktatury jako ze sci-fi. Když jsme zpod dohledu tisíců kamer a neustálé policejní kontroly utekli mezi kyrgyzské jurty, abychom konečně v uzbeckém Samarkandu dokončili cestu kolem světa, byli jsme vážně rádi," popsal náčelník Přibáň.
Celkem 17 tisíc kilometrů následně vedlo napříč Uzbekistánem, na "dno pouště" k vyschlému Aralskému jezeru, do Kazachstánu, do Ruska, na
Ukrajinu a Slovensko. Odsud v několikakilometrové koloně trabantů, mnoha dalších strojů a stovek fanoušků kolem silnic dojela poslední žlutá výprava až domů.
Kruh cesty kolem světa se uzavřel
"Bylo to nejkrásnějších tisíc kilometrů všech našich cest. Na každém dálničním mostě mezi Brnem a Prahou stáli lidé a mávali. Něco tak silného a dojemného už asi nezažijeme!" nechal se slyšet Přibáň.
Poslední výprava tak definitivně uzavřela kruh cesty kolem světa. První putování začalo v roce 2007 právě v uzbeckém Samarkandu. Následovaly dobrodružné expedice do Afriky, Jižní Ameriky i Austrálie a jihovýchodní Asie. Ze všech cest také vznikly filmy a z posledních dvou výprav rovněž seriály, které odvysílala Česká televize.
Hlasování o úplně první projekci nového filmu Trabantem tam a zase zpátky cestovatele a režiséra Dana Přibáně je nyní spuštěno na speciální webové stránce.
Stejně jako v předchozích dílech o nevšedních zážitcích trabantistů a motoristů se diváci mohou těšit na hlášky Marka Slobodníka ze Slovenska i notorického ztráceče pasů Poláka Radka Jony. Hlavní sestavu doplnil nováček a hasič Honza Setvín.
"Poprvé od první cesty s námi nejela žádná žena a možná kvůli tomu nabíralo putování téhle smečky občas drsnější obrátky. Na ironii a černý humor, někdy na hranici politické korektnosti, byla spousta prostoru," komentoval Přibáň.
