Jaké bylo setkání s místními obyvateli Surinamu a co vás na jejich kultuře nejvíce zaujalo?
Surinam sice leží v Jižní Americe, ale obyvatelstvo se přiklání ke Karibiku a jeho způsobu života. Jde tedy o skutečně "divoký Karibik", a jelikož mám rád divokost, nespoutanost a temperament, bylo to skvělé. Surinam je kulturní tavicí kotel, ve kterém se časem smíchalo šest odlišných ras a typů obyvatelstva - černoši z Afriky, Indové z Indie, Indonésané z Indonésie, původní indiáni, kreolové jako míšenci bělochů a indiánů, běloši, a tak je tomu i dnes. Jde o světový unikát.
Co považujete za největší fotografický úlovek nebo moment z vaší cesty do Surinamu?
Podařilo se mi tam udělat spoustu krásných záběrů, takže by bylo těžké vybrat jeden konkrétní moment. Jaguára jsem naštěstí i naneštěstí nepotkal - to by byl ten pravý úlovek. Nafotil jsem indiánské kmeny i černošské vesnice, pestrá zvířata i bujnou přírodu i běžný život obyvatel.
Surinam je údajně jednou z nejzalesněnějších zemí světa…
Ano, 93 procent jeho území tvoří prales. Dokonce i v hlavním městě Paramaribo jsou části jako vystřižené z pralesa. Avšak ten opravdový je na jihu. Nikdo by vám ale nedoporučil, abyste tam chodili sami. Je to nebezpečné místo, kde můžete narazit na divoká zvířata, ne až tak civilizované indiánské kmeny a počasí se tam prudce mění z minuty na minutu.
To zní docela nebezpečně…
V zemi jsou k tomu buď místní cestovní kanceláře, nebo ověření průvodci ochotní vás do pralesa vzít. Vydáte se tedy na několikadenní výlety s místními profesionály, v rámci kterých máte zajištěno ubytování, dopravu, stravu a služby průvodce. Ještě k tomu dodám jednu věc, možná tu nejdůležitější. Výlety do pralesa jsou velmi drahé. Surinam je možná jedna z nejméně poznaných zemí na americkém kontinentu i na celém světě, avšak je to velmi, velmi drahá země, s tím je třeba počítat.
Minimálně dvakrát jste byl v Surinamu v televizi. Byl jste tam za hvězdu?
To určitě ne. Pozvali mě na rozhovor do dvou celostátních televizí. V Surinamu má dodnes větší sílu Facebook než Instagram nebo TikTok. Sdílel jsem příspěvek o své přítomnosti v Surinamu do několika místních skupin na Facebooku a společně s účastí v televizích to vyvolalo docela slušný zájem o mě a mou práci. Nejen na sociálních sítích, ale dokonce se mi párkrát stalo, že mě poznali na ulici. "Wooow, ty jsi ten fotograf ze Slo… Slo…?" volali nadšeně na ulici nebo v obchodě místní. "Yes, Slovakia, to jsem já," odpověděl jsem s úsměvem.
Sběratel masek
Sbíráte nástěnné masky, přivezl jste si také nějakou ze Surinamu?
Surinam žádné masky nemá. Je to sice těžko představitelné, protože jejich kultura se skládá z afrických černochů, Indů a Indonésanů, a zatímco v Africe, Indii i Indonésii masky nejen existují, ale mají i významné funkce, v Surinamu to tak prostě není. Snažil jsem se najít nějakou masku, ale opravdu jsem tam nic autentického nenašel. Jeden Indián mi řekl, že Surinam masky kdysi měl, ale ty poslední se používaly před více než sto lety. Přivezl jsem si alespoň dřevěnou opěrnou hůl, kterou v Surinamu používají pouze vůdci černošských kmenů a na které je vyřezaná maska nebo indiánská tvář.
A jakých kousků z vaší sbírky si vážíte nejvíc?
Za nejvzácnější považuji asi masku ekvádorského ďábla z malé vesničky Píllaro v ekvádorských Andách, kde se pravidelně každoročně koná na začátku roku festival masek zvaný Diablada. Podařilo se mi tam navštívit místního mistra, nejlepšího v celé zemi. Maska je honosně vyzdobena různými částmi reálných zvířat, díky čemuž má ještě větší hodnotu.
Navštívil jste během svých cest kolem 30 indiánských kmenů. Jakými jejich moudry se řídíte?
Velmi bych si přál mít znalosti o využívání rostlin v pralese pro léčebné účely. Teď v Surinamu mi místní vyprávěli, na co se používá ta či ona rostlina nebo strom. Například kdysi dávno tam evropští vědci objevili, že by výtažek z jednoho stromu mohl vyléčit vážné nemoci. Přivezli vzorek do Evropy a v laboratoři zjistili, že to opravdu funguje, a vyrobili z něj antibiotika, která dnes běžně užíváme ve formě tablet. Ovšem ten strom se v Surinamu dodnes používá jako původní, přírodní forma léku bez chemie, a je tedy nesrovnatelně zdravější než tablety.
Takhle bych chtěl umět využívat rostliny. Znalosti místních indiánů jsou naprosto fascinující. Indiáni jsou původní formou života a lidí na Zemi, a právě proto je tak rád navštěvuji a dokumentuji. Dali mi možnost nahlédnout do jejich světa a zažít tak diametrálně odlišný způsob života, než jaký vedeme my. Žijí v minimalismu a v naprostém souladu s přírodou.
Často říkáte, že se v Latinské Americe cítíte jako doma. Znamená to, že byste se tam chtěl jednou i přestěhovat? A hypoteticky, která země by byla tou favoritkou?
Ty země nejsou pro nás Středoevropany vhodné k životu, až na pár výjimek, protože samozřejmě znám pár Slováků a Čechů, kteří v Latinské Americe žijí. Je jich ale málo. Hypoteticky, jediná dvě města, kde bych si uměl představit žít, jsou argentinské Buenos Aires a uruguajské Montevideo. Jsou to obrovské metropole, takže je tam vždy co dělat, mluví se tam mojí oblíbenou španělštinou. Víceméně to tam funguje podle evropských standardů. Ještě tak mít Argentinku za přítelkyni, pak bych si myslím ten život tam zkusil, aspoň na určité období.
Máte nějaký cestovatelský sen, o kterém víte, že půjde hůř splnit? Nebo slovo "nemožné" ve vašem slovníku neexistuje?
Mým největším cestovatelským snem je navštívit Velikonoční ostrov, který patří Chile. Je to taková malá tečka v nekonečném Tichém oceánu. Důvodem jsou obří sochy lidských postav zvané Moai. Myslím, že splnit jde všechno. Surinam mi ukázal, že tomu tak opravdu je, jen mít peníze. Do některých destinací je třeba opravdu hodně peněz, ale není to nemožné. Důležité však je, abyste cestovali a neustále poznávali nová místa a kultury.
Michal Hertlík
- slovenský cestovatel a fotograf
- vystudoval mezinárodní vztahy a diplomacii, ale jeho největší vášní je cestování
- sbírá nástěnné masky z různých kultur, ve sbírce má více než 50 kusů
- díky znalosti španělštiny, kterou i vyučuje, se nejvíc doma cítí v Latinské Americe
- další informace a fotky z cest Michala Hertlíka najdete ZDE
