V pražské Galerii Lucerna začala výstava Pocta Rychlým šípům u příležitosti 80. narozenin tohoto legendárního komiksu Jaroslava Foglara, který poprvé vyšel v prosinci 1938 v časopise Mladý hlasatel.
Skautský institut nicméně rok 2018 pojal celý jako "Rok Rychlých šípů" a pořádá nejrůznější akce s nimi spjaté.
Nejslavnější první díly kreslil Jan Fischer. "Také pánové Václav Junek, Bohumír Čermák či Marko Čermák odvedli velký kus práce, ale Fischer je nepřekonatelný tím, jak dokázal kreslit postavy v pohybu, jeho komiks je velmi dynamický, vtipný a na svou dobu značně moderní," říká historik komiksu a editor právě vycházející knihy Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství Tomáš Prokůpek.
Většinu panelů tvoří ukázky z knihy. Jedná se o antologii čtyřiceti současných nejlepších komiksových tvůrců v Česku a na Slovensku různého věku, žánru i výtvarného názoru, kteří měli za úkol vytvořit příběh v délce jedné až čtyř stran, jímž by vzdali poctu legendárnímu komiksu.
"Nechávali jsme autorům co nejvíce volnou ruku, ale samozřejmě jsme nastavili určitá pravidla. Rychlé šípy nesmí být negativní postavy, nesmí zde být zastoupeno násilí nebo třeba sex," říká editor antologie Tomáš Prokůpek.
Sám se pak nestačil divit, jak široká škála prací se sešla - od těch pietních, které se drží původního stylu, až po velmi neortodoxní. Čtenáři tak mohou vidět starého zarostlého Rychlonožku v hospodě čtvrté cenové skupiny, jenž říká "TVL", nebo také stařičkého Červenáčka na invalidním vozíku, Jarku Metelku v batikovaném tričku či alternativně žijícího Mirka Dušína s vlasy do culíku.
"Naším cílem nebylo vytvořit nějaké regulérní pokračování ani Rychlé šípy nějak zesměšňovat. Jsou legendou i pro současné komiksové tvůrce. Chtěli jsme je pouze co nejpestřejším způsobem připomenout," vysvětluje Prokůpek.
Kromě ukázek z nové knihy návštěvníci v galerii najdou také různé rarity a kuriozity, například reprodukci úplně prvního dílu komiksu z prosince 1938 v původní podobě, v níž nikdy nevyšel.
"Černí jezdci zde přepadnou Jarku Metelku, Jan Fischer je namaloval s černými šátky přes pusu. Foglarovi bylo vyčítáno, že je to příliš drsné, proto dal tento první díl překreslit," vysvětluje Roman Šantora ze Skautského institutu.
Jednou z autorek, která přispěla do antologie, je Lucie Lomová, známá především seriálem Anča a Pepík, jenž dlouhá léta vycházel ve Čtyřlístku.
Její dva díly Rychlé šípy okradeny a Rychlé šípy odprošeny zobrazují legendární hrdiny jako handicapované plešaté starce v současném domově důchodců - Mirek Dušín tlačí na vozíku Červenáčka, Rychlonožka se pohybuje jen s pomocí chodítka, Jarka Metelka je o holi, Jindra Hojer s černou páskou přes oči.
"Všech pět členů je stále naživu, samozřejmě díky jejich příkladnému životu, který celou dobu vedli. Někteří jsou už trochu handicapovaní, ale pořád si udržují mladého ducha," popisuje Lucie Lomová.
Co se týče výtvarného zpracování, snažila se dle svých slov být co nejvěrnější původním dílům ve stylu, barevnosti i fontu písma. A také dva dny načítala jejich archaickou řeč, aby se jí dostala pod kůži.
"Moc jsem si s tím vyhrála. Napadlo mě toho spousta, co by se s těmi mými důchodci dalo dělat," dodává.
Další z autorů, Karel Jerie, naopak situoval chlapce do předškolního věku, kdy se ještě neznali, ovšem malému Rychlonožkovi se o nich zdálo.
"Jedná se o snovou pasáž, kdy Rychlé šípy svádí svůj první boj v době, kdy se ještě neznaly," vysvětluje Jerie. "Každopádně jsem se snažil upozadit svůj styl, svou tvorbu a pracovat tak řečeno ve službách Rychlých šípů," dodává.
Komiksový tvůrce Marek Berger zase zasadil do současného prostředí tehdejší Rychlé šípy, akorát je mírně poupravil do jakýchsi přírodních a ekologických alternativců. Ve dvou příbězích tu hoši zachraňují na sídlišti plném graffiti pronásledovaného tlouštíka.
"Pro mě to v dětství byla srdcová záležitost, četl jsem vše, když to začala v 90. letech vydávat Olympia. Proto jsem Rychlé šípy přesadil na sídliště 90. let, tedy do svého dětství," vysvětluje Berger.
Nechtěl ale zobrazit legendární pětici jako dokonalé vzory a celebrity, proto z nich udělal alternativce, outsidery, tak trochu mimoně.
Ačkoliv Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček jsou někdy až "nesnesitelně" vzorní, páchají samé dobré skutky a mluví značně archaicky, komiks stále žije.
"Rychlé šípy jsou milníkem českého komiksu. Ve své době byly velmi moderní, protože z Ameriky přejaly text v bublinách. V Československu se jednalo o novinku, zde do té doby byl text pouze pod obrázky," říká historik komiksu Tomáš Prokůpek. "Navíc ty základní hodnoty, dobrodružství a sounáležitost s kamarády fungují i dnes. A Foglar je krom toho skvělý vypravěč a Jan Fischer výjimečný ilustrátor, schopný zachytit gag."
Podle jeho slov však už začíná být původní zpracování poněkud starobylé. Dnešní čtenáři komiksu jsou zvyklí již na svižnější zpracování. "Nicméně mou idealistickou představou je, že třeba díky naší antologii najdou děti cestu k původnímu seriálu."
Velký potenciál podle Prokůpka by mohl mít i animovaný film Rychlé šípy. "Překlopením do dalšího média se to zase může aktualizovat a dát tomu modernější tvář, ale zachovat podstatu."
"Ježkovy voči, placka místo vstupenky? Jak je to možné?" vítá u vstupu figurína Rychlonožky. Naráží tím na skutečnost, že místo vstupného lidé hodí dvacetikorunu do tzv. "Šípomatu" a vypadne jim placka s některou z hlášek.
Nám vypadl Bohoušův provokativní komentář na stavbu chýše pouze z provázků: "Jéé - to je provázků!! To se na nich chcete oběsit?" Jelikož jsme chtěli nějakou promluvu Rychlých šípů, zkusili jsme štěstí znovu. A povedlo se: "Víte - já - ono - já totiž asi - upadnu!!"
Na výstavě lze zakoupit nejen novou komiksovou knihu, ale také zápisníky Rychlých šípů vyrobené ze starých papírů, které se našly v bytě Jaroslava Foglara. Výtěžek jde na Skautskou nadaci Jaroslava Foglara.
"Obálky jsou udělané z originálů Rychlých šípů v časopise Vpřed, tedy ze stránek, které byly roztrhané či jinak poničené. Jednotlivé stránky nám pak knihař nařezal z tisíců papírů a ústřižků, které měl Jaroslav Foglar u sebe doma, neboť vyrůstal v papírenském obchodě a toto zboží miloval," popisuje Roman Šantora ze Skautského institutu.
"Nová kniha se určitě nemůže líbit všem, starší generaci mohou možná některé díly pohoršit, ale myslím, že si tam každý to svoje najde," shrnuje Tomáš Prokůpek novou antologii.