Klima je extrémně rozkolísané. Po loňském suchu mohou klidně přijít velké povodně, míní ekolog

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
24. 2. 2016 14:28
Česká republika je jedním z nejlepších míst pro život na planetě. Myslí si to aspoň profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia, podle kterého tady nehrozí ani zemětřesení nebo zvednuté hladiny moře. Největší problém spatřuje v rozkolísaném klimatu a zhoršení podmínek na planetě. „Člověk bude pro změnu bojovat třeba s epidemiemi a válečnými konflikty. Což vidíme už dnes. Hlavní příčina potíží je růst lidské populace, což se jen těžko zastaví. Když je hodně lidí, nejsou zdroje. To je třeba případ Blízkého východu nebo severní Afriky,“ říká Storch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Co je podle vás ideálem přírody?

David Storch: Příroda je pro většinu lidí něco divokého, co nepotřebuje zásah člověka, proto je za archetyp přírody považován les. Není to špatný pohled, ale lesy jsou na tom u nás relativně dobře na rozdíl od jiných typů přírody. Speciálně bezlesí, jemnozrnná mozaika, kterou udržovalo tradiční zemědělství. Tyto oblasti v Česku mizí a s tím i spousta organismů, které jsou na ně vázány. Možná to není ideál, ale příroda to je a zasluhuje pozornost.

A.cz: Jaké oblasti mizí?

Zmizelo tradiční zemědělství, kdy lidé pracovali na polích a pásli zvířata. Zemědělství se zintenzivnilo, lidé z přírody odešli a cenná krajina zarůstá. To, co mizí, je jemná mozaika složená z luk, pastvin, mokřadů i půda nechaná ladem. Dnes tak můžeme mluvit o takzvané nové divočině, proto není divu, že se šíří vlci nebo divoké kočky. Divočiny přibývá, tradiční krajina mizí a s ní i spousta drobných živočichů a rostlin.

V roce 2015 zaznamenaly fotopasti na Šumavě zvýšený výskyt vlků.
V roce 2015 zaznamenaly fotopasti na Šumavě zvýšený výskyt vlků. | Foto: Správa NP Šumava

A.cz: O co tímto trendem přicházíme?

Výrazně se snižuje druhové bohatství. Například sysel, který byl dříve naprosto běžný, se dnes vyskytuje nanejvýš na letištích nebo golfových hřištích. Krajina, kterou měl rád, zmizela. I křeček je dnes už vzácné zvíře. Spousta druhů dokonce vymřela. Na úrovni celé České republiky nám před očima vymírají různé druhy motýlů a bezobratlých živočichů. Pravdou je, že se ale jiné druhy šíří, jako například krkavci nebo husy velké. Změny, které se dějí, nejsou vždy negativní.

A.cz: Jak je možné, že lidské zásahy umožňují přežití více druhů organismů?

Člověk přírodu udržoval bezlesou po tisíce let. Když ji ale necháte ladem, tak zaroste. Nejprve křovím a pak lesem. Zásah člověka dal vzniknout písčinkám, loukám, mokřadům, na nichž je navázáno množství organismů. Problém je, že část přírody se dnes nechává úplně bez povšimnutí a vzniká divočina. Druhá část se ale naopak obhospodařuje tak intenzivně, že už tam nic jiného nemůže žít, ať už mluvíme o polích, nebo rybnících. Ty jsou totiž dalším problémem České republiky. Chovají se v nich kapři takovým způsobem, že nic jiného tam nežije.

A.cz: Kde jsou na tom s druhovou rozmanitostí ve světě nejlépe?

V Evropě je situace obdobná jako v České republice. Největším problémem je zarůstání a úbytek tradiční zemědělské krajiny, což se týká zčásti i Severní Ameriky. V tropických oblastech je to ale přesně naopak. U nás ohrožuje přírodu odchod člověka, v tropech je to právě jeho zásah. Čím blíže rovníku, tak je přitom rozmanitost organismů větší.

Profesor David Storch na výzkumu v Africe, kde navštívil Namibii, Botswanu a Zimbabwe.
Profesor David Storch na výzkumu v Africe, kde navštívil Namibii, Botswanu a Zimbabwe. | Foto: archiv Davida Storcha

A.cz: Jak tedy podle vás můžeme obnovit naši bezlesou krajinu?

Zemědělce trvale přítomné v krajině už asi nenavrátíme. Samozřejmě existují ekofarmy, které sice mohou věci pomoci, ale je jich málo. Navíc tam, kde se už intenzivně hospodaří, se většinou od toho neustoupí. Možný způsob v zachraňování tohoto typu prostředí vidím ve vypouštění větších zvířat do přírody, jako jsou koně nebo zubři, což už se místy děje. Tato zvířata dokážou udržovat jemnozrnnou mozaiku stejně, jako to uměl dříve zemědělec.

A.cz: Jaké oblasti v Česku jsou z vašeho pohledu nejcennější?

Jsou to všechny vojenské prostory, ať už současné, nebo bývalé. Činnost vojáků nějakým způsobem simulovala činnost tradičních zemědělců. Pohybovali se tam těžkou technikou, stříleli a tím zabraňovali zarůstání, což je pro diverzitu dobré. Armáda sice fungovala destruktivně, ale zároveň vytvářela jemnozrnnou mozaiku, která je důležitá. Proto si ceníme například stále aktivního prostoru Hradiště u Karlových Varů nebo Boletic u Šumavy. Z opuštěných prostor jsou možná nejzajímavější Milovice, kam byli právě vypuštěni koně a zubři.

A.cz: Může za vymírání druhů opravdu jen člověk?

Za současné vymírání organismů může skoro výhradně člověk. Vymíralo se vždy, ale rychlost vymírání se teď zvýšila, a to vlivem člověka. Jak moc je problém vážný, nevíme, vymřelé druhy se těžko počítají, ale snažíme se to odhadnout.

A.cz: Můžeme čekat i nějakou masovější migraci zvířat?

K nám v poslední době přišla spousta zvířat, nejenom lidé. V létě moje studentka, která má v Polabí fotopasti, pořídila spoustu krásných fotek šakala. To je typický migrant z Balkánu, který přišel, v souvislosti s oteplováním. Šíří se třeba kudlanka, ale i různé druhy pavouků. Do budoucna se nedá vyloučit ani šíření nových patogenů, jako je například malárie. Není ale jasné, že se bude stále oteplovat. Pozorujeme nárůst extrémů, ale stejně dobře jako oteplení může nastat ochlazení.

Profesor David Storch na výzkumu v Africe, kde navštívil Namibii, Botswanu a Zimbabwe.
Profesor David Storch na výzkumu v Africe, kde navštívil Namibii, Botswanu a Zimbabwe. | Foto: archiv Davida Storcha

A.cz: Takže strašák v podobě globálního oteplování vás nechává klidným?

Tohle nelze jasně předpovědět. Vezměte si Golfský proud. Pokud se výrazně oteplí, Golfský proud se úplně zastaví, čímž se ochladí Evropa, kterou má proud oteplovat. Pokud se zastaví oceánské proudění, může tedy nastat pravý opak. Neříkám, že se to stane, jen to, že je to možné. Problém je v rozkolísání klimatu, proto nás mohou paradoxně po loňském suchu čekat i velké povodně.

A.cz: Jak se vám líbí názor, že bychom se měli bát sami o sebe než o planetu, která je schopná se vždy obnovit?

To si úplně nemyslím. V dohledné budoucnosti nehrozí zánik ani přírody ani člověka. Hrozí ale zásadní zhoršení podmínek na planetě. V případě přírody je to úbytek počtu druhů, které jsou nenahraditelné a vznikaly by další miliony let. Člověk bude pro změnu bojovat třeba s epidemiemi a válečnými konflikty. Což vidíme už dnes. Hlavní příčina potíží je růst lidské populace, což se jen těžko zastaví. Když je hodně lidí, nejsou zdroje. To je třeba případ Blízkého východu nebo severní Afriky.

A.cz: Takže kde je podle vás to nejlepší místo k žití na planetě?

Jedno z nejlepších míst je dnes v České republice. Zvláště když se nás zatím moc netýká migrační krize. Tady nás nemusí znepokojovat ani zemětřesení nebo zvednuté hladiny moře. Otázkou je, jak dlouho to potrvá. Samozřejmě, my si budeme stěžovat vždy.

Po sto letech se vlci objevují v severozápadních Čechách, říká František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, a vyvrací představu, že vlk není schopný existovat u lidských sídel. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy