„Na začátku je třeba si odpovědět na několik otázek. Na jak dlouho byt zařizujeme? Jak moc na jeho kompletní vybavení spěcháme? Kolik peněz máme k dispozici nebo kolik chceme investovat? Tato kritéria by měla být pomocníkem při rozhodování,“ říká architektka Helena Míková z pražského ateliéru Míková Hexnerová.
Dalším důležitým faktorem je podle ní i to, v jakém životním období se nacházíme. „Jiné požadavky, nároky a potřeby na bydlení má samostatně žijící muž, jiné mladá rodina či starší manželský pár. Potřeby jednotlivců a rodin se také mění v čase. Zařídit si byt není až tak jednoduchá věc," upozorňuje architektka.
Proto radí si hned na začátku sepsat požadavky na interiér, které by měly být ovlivněny životním stylem. „I když je to často dáno již dispozicí bytu, nejprve musíme konkrétním místnostem přiřadit jejich funkci. Pokud nemáme pro každou činnost samostatnou místnost (ložnice – spaní, pracovna – práce, kuchyně – vaření), musíme se zamyslet nad tím, které činnosti můžeme integrovat,“ vysvětluje.
Dobré je uvědomit si třeba i to, kterou svou oblíbenou činností můžeme rušit ostatní členy rodiny. „Toto rozhodování je velmi individuální, pokud například neradi spíme vedle počítače, pracovní kout by neměl být v ložnici, pokud nevaříme, nepotřebujeme obrovskou kuchyni,“ radí architektka.
Řiďte se svým vkusem
Dalším krokem je rozmyslet si, jakým stylem se chceme obklopit. Někdo má jasno od začátku, jinému se líbí různé styly a rád by zkombinoval třeba moderní interiér se starožitnostmi a designovými doplňky. Pokud jasnou představu nemáte, není nic lepšího než si ji utvořit: pomohou časopisy o designu s inspirativními „návštěvami“, ale i tisíce fotografií na internetu – skvělým pomocníkem mohou být třeba Instagram nebo Pinterest.
Když svůj styl najdeme, je vhodné od tohoto konceptu při tvorbě základu interiéru neodbočovat. „V prvotním nadšení jsme náchylní koupit vše, co se nám líbí, a vybrané kousky pak spolu často netvoří harmonický celek. Ve fázi rozmyšlení je dobré mít dost času a prostoru," upozorňuje Helena Míková.
Varuje tak před situací, kdy si koupíme třeba i drahý designový kousek, ale pak zjistíme, že se do našeho interiéru stylově (nebo třeba barevně) vlastně vůbec nehodí.
Nenavyšujte rozpočet zbytečně
„Vybavování bytu je poměrně nákladná věc a ne vždy si můžeme dovolit sáhnout po našem ideálu,“ konstatuje architektka.
V některých případech, jako je kuchyňská linka nebo kvalitní vestavěné skříně, se ale podle ní nevyplatí šetřit. Zároveň upozorňuje na fakt, že dodací lhůty nábytku na míru nebývají zrovna krátké – kolem šesti i více týdnů. Nedočkavci by měli s touto skutečností počítat a domluvit se v dostatečném předstihu s developerem, prodejcem bytu či společností zařizující klientské změny. Podobné dodací lhůty čekejte i v případě objednávky závěsů, garnýží či rolet na míru.
Nezapomeňte si rozmyslet i to, jak budete jednotlivé zařízení používat. „Například, co se investic týče, jsme-li rodina s malými dětmi, nemá třeba smysl investovat do drahé sedací soupravy, stejně jako pro singles zařizovat pronajatou garsoniéru v panelovém domě tím nejdražším, co na trhu existuje," podotýká Helena Míková.
Zařizujte systematicky
Začínat od konce nebo nakupovat bezhlavě se nevyplácí a u bydlení to platí dvojnásob. „Vždy je lepší, pokud začneme základním vybavením, k němuž patří kuchyň, skříně, postele a sedačka. Až potom bychom měli vybírat drobnější a doplňkové kusy nábytku. Je to taktičtější, než když začneme třeba od úžasného svícnu. Máme pak větší naději, že se nám podaří vše sladit,“ říká Helena Míková.
Stejným způsobem doporučuje zacházet i s barvami interiéru. „Já osobně preferuji neutrální barvy, především u vybavení, které má vydržet delší dobu. Je to nadčasové, neomrzí se a výrazné barvy můžeme vždy dodat v doplňcích, které lze snáze obměnit. Opět je to ale věc preferencí a osobního vkusu,“ říká architektka.
Její práci charakterizuje právě zmíněná nadčasovost a jednoduchost, vyhýbá se módním trendům, které velmi rychle zastarají. „Velmi ráda používám přírodní a nesyntetické materiály: dřevo, sklo, keramiku, přírodní linolea. Mám ráda, když materiál přiznává svou podstatu. Je mi milejší bílé lamino než lamino v dekoru dřeva,“ vysvětluje.
Stejně jako barvy i celková dispozice bytu je skutečností, kterou nelze snadno měnit. Pokud nám dispozice koupeného bytu nevyhovuje, je na místě zvážit všechny vstupní informace, které jsme shrnuli na začátku, tedy třeba skutečnost, jak dlouho v bytě plánujeme bydlet.
Pokud jde o „startovací byt“, který za dva roky pronajmeme a koupíme nový, stačí situaci vyřešit kompromisem. „Částečně můžeme dispozici upravit pomocí nábytku či posuvných stěn,“ doporučuje Míková a dodává: „Pokud však plánuji v delším časovém horizontu, stojí za zvážení, zda nepodniknout stavební úpravy. Opět každá tato situace je individuální a nemá obecné řešení.“
Je třeba si uvědomit, že bydlení má sloužit potřebám svých uživatelů. I když se nám do větší a třeba i nákladnější úpravy prostoru nechce, je lepší se rozhodnout, dokud je byt prázdný, a třeba si i načrtnout plánek, jak bude byt přibližně vypadat bez této úpravy a s ní.
Můžeme si rozkreslit byt v měřítku třeba na milimetrový papír nebo použít počítačový program – třeba Google SketchUp, který je zdarma a nabízí intuitivní ovládání. Rozvážným plánováním i úpravami se sice možná datum nastěhování do nového bytu posune, ale z dlouhodobého pohledu se takový přistup určitě vyplatí.
