Když se ceny Člověka v tísni Gratias Tibi pro mladé dobrovolníky předávaly před dvěma lety, organizátoři ve svých projevech zmiňovali, že Češi berou svobodu a demokracii jako moc velkou samozřejmost a že se o ně náležitě nestarají.
Před rokem již varovali, že zdejší lidé dělají vše pro to, aby o tyto dvě nejcennější a těžce vybojované hodnoty přišli.
Letos se společnost a s ní i vyhlašování cen dostaly do třetího stadia. Řečníci smutně konstatovali, že síly, které chtějí Čechy rozštěpit a vnést mezi ně zmatek, získaly převahu a že svoboda i demokracie byly značně omezeny.
"Každý rok doufám, že ten další rok bude pozitivnější, že se před vámi za svou a starší generaci nebudu muset stydět, ale ono je to rok od roku horší. Ale díky vám to určitě jednou bude lepší," přivítala Ester Janečková v kině Lucerna mladé publikum, které se ve volném čase snaží zlepšovat své okolí i celou společnost.
"Řada z vás ještě nemá volební právo. A to je škoda, protože kdyby volby dopadly tak, jak chcete vy mladí, bylo by nám tu mnohem lépe," pokračovala moderátorka a následoval potlesk a souhlasný pískot.
Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, která hledání a oceňování mladých dobrovolníků pořádá, smutně konstatoval, že jeho generace, která má zafixováno, že angažovat se je špatně, není schopná něco s touto zemí udělat.
Nadějí je podle něj nastupující generace, která díky internetu, častým cestám do zahraničí a také třeba díky motivačním oceněním to už s angažovaností vidí jinak.
"Myslím si, že je to ještě stále dědictví komunismu. Já měl třeba v posudku na škole: 'Je příliš sebevědomý a pokládá nevhodné otázky.' A my jsme si jako společnost zvykli na to, že se nemáme moc ptát a máme se pokud možno starat jen o sebe, o svůj volný čas, rodinu, zábavu a případně chatu a auto," dodal.
Ceny mezi jinými předávali i ti, kteří za boj o svobodu a demokracii v těžkých 50. letech neváhali přinést osobní oběti. O to hůře teď nesou, jak je s těmito těžce nabytými atributy zacházeno.
"Prosím vás, mládeži, musíte se o svůj život trochu zasloužit, vždyť jste chytří, máte informace. Bojujte o to, abyste žili ve svobodě, a ne jako my, co jsme žili pod tím bolševikem!" emotivně vyzýval přítomné studenty 88letý Dalibor Coufal, jenž byl pro své politické názory v roce 1953 vyloučen ze studií dva měsíce před ukončením školy a musel narukovat k Pomocným technickým praporům.
"V odůvodnění stálo, že nesplňuje předpoklad stát se dobrým socialistickým inženýrem. Kvůli vyloučení ze školy z politických důvodů byl označen za živel socialismu nebezpečný," píše se na stránkách Paměti národa.
K jeho slovům se přidala také politická vězeňkyně Miluše Havlůjová, které k 89. narozeninám tleskalo vestoje celé kino Lucerna.
"Prosím vás, nevzdávejte to! Svoboda stojí i za oběti. Jsem ráda, že jsem v té oběti obstála a že mezi vás mohu přijít s čistým štítem, i když jsem stará ženská," říkala zlomeným hlasem bouřícímu sálu žena, kterou komunistická Státní bezpečnost zatkla v roce 1953 přímo na ulici i s jejím 18měsíčním synem Tomášem a odvezli je do hlavního sídla StB a nechvalně známé vyšetřovny v Bartolomějské ulici.
"Pro malého Tomáše byl výslech na StB, který strávil sám v jakémsi kumbále, tak děsivým zážitkem, že mu způsobil dlouholeté trauma," popisují stránky Ústavu pro studium totalitních režimů.
Havlůjová byla o pár měsíců později definitivně uvězněna a odtržena od svého malého synka. O rok později se dostala do věznice ve Svatém Janu pod Skalou, která sloužila převážně jako nemocnice pro vězeňkyně s vážnými chorobami. Nakazila se tam tuberkulózou a dlouhé roky se pak musela léčit. Propustili ji v březnu 1955 po prezidentské amnestii.
České naděje
V seriálu online deníku Aktuálně.cz "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.
Asi žádnou větu neslyšela přítomná mládež během cen Gratias Tibi častěji než zavazující konstatování: "Je to na vás, naše generace už není schopna se současným stavem něco dělat."
Výtvarnice a animátorka Eliška Podzimková na mladé apelovala, aby přestali na sociálních sítích sdílet "naprosté blbosti" a začali na nich sdílet opravdu důležité a zásadní myšlenky. "Protože pak třeba jednou dokážete velkou věc," uvedla.
Karel Strachota, ředitel a zakladatel vzdělávacího programu Člověka v tísni Jeden svět na školách, připomněl, že přesně před dvěma měsíci na stovkách středních a vysokých škol uspořádali studenti stávku a vyšli před budovu, protože byli přesvědčeni o tom, že v České republice je ohrožena demokracie a nejsou tu dodržovány ústavní principy.
"Jsem přesvědčený o tom, že to tak opravdu je. Máme za sebou několikery volby, proběhly demokraticky, nicméně uspěli v nich ti, kteří to mají s demokracií trochu podivně a ústavní principy spíše nedodržují, než dodržují," konstatoval Strachota.
Vyzval proto přítomné mladé studenty, aby vyšli ven a dali o sobě vědět. Ti nejodhodlanější by se podle něj měli stát aktivními politiky. "Noví, mladí a idealističtí politici jsou to, co Česká republika potřebuje," uvedl.
Pro tyto účely pořádá Jeden svět na školách soutěž Hledá se LEADr. spojenou s praktickým vzděláváním v oblasti komunální politiky a občanského aktivismu. Akce je určena pro mládež ve věku 17-25 let, vstoupila do svého třetího ročníku a našla mezi nastupující generací několik nadějí pro budoucnost české politiky.
"Nedovedla jsem si v listopadu 1989, v době, kdy jsme jásali, představit, že bychom se mohli dostat tam, kde jsme teď. Tak by bylo moc fajn být příští rok někde úplně jinde. Nevím, jak to udělat, ale vím, že vy pro to děláte hodně," rozloučila se s plným kinem Lucerna moderátorka Ester Janečková.
Naději podle ní představují i třeba projekty vyznamenané cenou Gratias Tibi. Patří mezi ně vysokoškoláci napříč republikou zformovaní do uskupení Stužák, tedy Studenti žákům.
Budoucí novináři, politologové, sociologové či ekonomové objíždějí střední školy a pomocí praktických workshopů učí středoškoláky pracovat s informacemi, nenaletět na propagandu a fake news, umět se orientovat v současném nepřehledném světě a používat k tomu vlastní hlavu.
Patří sem i projekt proti rasismu Srdcem, ne očima, který rozjelo jazykové gymnázium z Frýdlantu nad Ostravicí. Žáky prvního stupně základních škol učí, že barev pleti je nekonečně mnoho, že každý ji má jedinečnou a nijak nesouvisí s charakterem daného člověka.
Video: Vyhlášení cen Gratias Tibi 2018 provázely emoce a strach o svobodu
