Zestárli jste přes noc? Možná to není iluze, vědci odhalili dva zlomové věky

Stárnutí si většina z nás představuje jako pomalý, nenápadný proces: každý rok o pár šedin víc, o něco hlubší vrásky či lehce pomalejší regenerace. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že realita může být mnohem dramatičtější. Podle nové studie totiž nestárneme plynule – ale ve dvou výrazných „vlnách“. A možná jste je už zažili.

Tým vědců ze Stanfordské univerzity se podíval na stárnutí opravdu zblízka – až na molekulární úroveň. Nesledoval jen to, jak se lidé cítí nebo jak vypadají, ale co se děje uvnitř jejich těla: v krvi, ústech, ve střevech i na kůži.

Do výzkumu odborníci zapojili 108 dobrovolníků ve věku 25 až 75 let, kteří po dobu několika měsíců až let pravidelně poskytovali biologické vzorky. A poté jim začala pořádná porce práce i zábavy: vědci museli analyzovat více než 135 tisíc různých molekul a mikroorganismů – a celkem pracovali s více než 246 miliardami datových bodů.

A to, co objevili, je překvapilo.

Ve vlnách

Většina sledovaných molekul se totiž neměnila rovnoměrně s přibývajícími roky. Změny přicházely ve výrazných vlnách. „Neměníme se jen pomalu v čase. Dochází i k opravdu dramatickým změnám,“ uvedl genetik Michael Snyder, který výzkum vedl.

A tyto „vlny“ se podle studie zveřejněné v časopise Nature Aging objevují ve dvou konkrétních obdobích života.

Překvapení uprostřed života

První výrazná vlna přichází kolem poloviny čtyřicátých let. Zpočátku se vědci domnívali, že by změny mohly souviset hlavně s perimenopauzou u žen, jenže podobné molekulární posuny zaznamenali i u mužů. Proto jim bylo jasné, že významnou roli musí hrát i další faktory.

Proč zrovna tento věk? V tomto období se mění zejména molekuly spojené s metabolismem tuků, alkoholu a kofeinu, ale také ty, které souvisejí se zdravím srdce, svalů a kůže. Právě proto může být kolem čtyřicítky tělo citlivější na životní styl – jinak reaguje na stres, regeneraci i třeba večerní sklenku vína.

Začátek nové kapitoly

Druhá výrazná vlna pak přichází na začátku šedesátých let. Tentokrát se mění molekuly spojené s imunitním systémem, metabolismem sacharidů, funkcí ledvin a opět i se svaly a kůží. Není náhodou, že právě po šedesátce statisticky výrazně stoupá riziko některých onemocnění, například srdečně-cévních chorob.

Zajímavé také je, že přibližně 81 % všech sledovaných molekul vykázalo změnu právě v jednom z těchto dvou období – nebo v obou.

„Přes noc“

Výzkum pracoval s omezeným počtem lidí a zahrnoval osoby ve věku 25 až 75 let, takže je potřeba další ověření. Přesto přináší důležitý vzkaz: naše tělo neprochází změnami jen pomalu a nenápadně. Existují období, kdy se biologické hodiny rozběhnou rychleji.

Dobrá zpráva? O svůj životní styl můžeme pečovat ještě víc právě v těchto citlivých fázích. Třeba se začít více hýbat, hlídat si srdce či věnovat pozornost regeneraci a imunitě. Pokud tak máte pocit, že jste zestárli „přes noc“, možná nejde jen o subjektivní dojem. Vaše molekuly by s vámi možná souhlasily.