Miloš Doležal,
hrz
17. 5. 2018 10:25
V literárních kruzích je dnes znám především jako první český překladatel Tarzana či jako bohémský kumpán Jaroslava Haška. Málo na to, jaký pestrý životní příběh a dílo se skrývají za jménem Zdeněk Matěj Kuděj. Právě před sto lety musel ve Vídni předstírat zešílení, jinak hrozilo, že ho polní vojenský soud odsoudí k trestu smrti. V těchto dnech také vychází kniha Kudějových neznámých textů z jeho pozůstalosti. Pod názvem Neklidný zadek mě pálí se skrývá soubor zábavných veršů, povídek z protektorátního času i dosud nepublikované vzpomínky na Haška, Ladu a další postavy české literatury.
S Haškem na mnohatýdenních výpravách. I na tazích
Nejenže skrze Haška poznal směsici všemožných lidí a lidiček, ale také místa přední i zapadlá. Podnikli spolu řadu tahů a mnohatýdenních výprav, v roce 1913 na Berounsko, Křivoklátsko a Plzeňsko, o rok později do Posázaví, což se stalo hlavním námětem knih Ve dvou se to lépe táhne a Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře. Knížky jako volné potulky, jako sled historek, recesí, anekdot, poťouchlostí a škodolibostí. Původně je měli psát společně, každý jednu kapitolu, že si budou takto "pinkat". Jenže Hašek měl v té době práci se Švejkem a vzápětí předčasně umírá. Kudějovi tedy spadne do klína přebohatý materiál.
Foto: Z. M. Kuděj (vpravo) a Jaroslav Hašek na společné potulce po okolí Berouna