Na rozdíl od žraloků nemáme přirozenou schopnost doplňovat chybějící zuby. Do vínku nám byly dány dvě sady zubů - mléčné a stálé -, a jakmile u nás nastanou problémy, obvykle přichází na řadu zubní náhrady. Tedy za předpokladu, že si je můžeme dovolit.
Japonský výzkumný tým ale předpokládá, že v našich čelistech přetrvávají latentní zárodky "třetí sady" zubů, jejichž aktivita je potlačena specifickým proteinem zvaným USAG‑1. A právě proti tomuto proteinu vyvinul monoklonální protilátku TRG‑035 - ta uvolní biologické dráhy, jež mohou znovu aktivovat vývoj nových zubů.
Léčbu vyvíjí doktor Katsu Takahaši a jeho tým ve spolupráci s Kjótskou univerzitou a podává se intravenózní injekcí. "Chceme pomoci těm, kteří trpí ztrátou zubů. Očekávání ohledně opětovného růstu zubů jsou neuvěřitelně vysoká," pochlubil se Takahaši.
Slibné budoucí výsledky u lidí naznačují výsledky testů na zvířatech: například u myší bylo možné stimulovat vývoj nových zubů bez závažných vedlejších účinků a u fretky (jejichž uspořádání zubů je podobnější lidskému) došlo k efektivní tvorbě zubů. Nejprve je ale nutné potvrdit bezpečnost a účinnost pomocí náročných klinických studií.
Testování na lidech
První lidská klinická fáze probíhá v Kjótské univerzitní nemocnici (Kyoto University Hospital), kde hlavní roli hraje přibližně 30 zdravých mužů ve věku 30 až 64 let, přičemž je nutné, aby každému registrovanému účastníkovi chyběl alespoň jeden zub.
Hlavním cílem této fáze bude ověřit bezpečnost, snášenlivost, sledovat možné nežádoucí účinky a nalézt optimální dávkování. V plánu je pak rozšíření testování i na dětské pacienty ve věku dvou až sedmi let.
Výhody, výzvy, etické části a potenciální přínosy
Mezi hlavní výhody patří skutečnost, že by obnovený zub mohl napodobit originální strukturu i funkci lépe než umělá náhrada. Tato metoda zároveň představuje menší riziko komplikací - oproti implantátům či protézám by se mohly snížit problémy jako záněty či špatné usazení.
Přívětivým bodem by mohla být i trvalost - zatímco protézy vyžadují pravidelné úpravy či výměny, přirozeně dorostlé zuby by mohly vydržet mnohem déle. A v neposlední řadě patří mezi výhody i široké použití - od pacientů s vrozeným nedostatkem zubů až po ty, kteří o zuby přišli nemocí, úrazem či stárnutím.
Výzvy a rizika
Ne vše je však růžové. S každým výzkumem a novými vymoženostmi souvisí i možná rizika. Proto bezpečnost při dlouhodobém užití musí být pečlivě ověřena - neexistují dosud úplná data o vedlejších účincích u lidí.
Velkou výzvou je pak složitá regulace. Lék musí projít přísnými schvalovacími procesy. Genetické a molekulární zásahy do vývoje tkání s sebou nesou rizika jako ovlivnění jiných orgánů či buněčné signalizace. V řešení však budou také etické aspekty: bude nutné zařídit informovaný souhlas, transparentnost vůči účastníkům a rovný přístup k inovacím. A v neposlední řadě výzvu představují náklady společně s dostupností.
Nová éra zubní medicíny?
Ačkoliv se první výraznější zmínky o třetí sadě zubů objevily už kolem roku 2021, až od roku 2024 výzkum nabírá na obrátkách. A projekt TRG‑035 představuje jeden z nejslibnějších pokusů o regeneraci zubů. Pokud se lidské klinické testy ukážou bezpečné a účinné, může se otevřít nová éra v zubní medicíně, kdy ztráta zubů nebude znamenat nutnost implantátu, ale reálnou možnost přirozené obnovy.
Stále je však mnoho otázek, které je třeba zodpovědět: Potvrdí-li se úspěšnost u lidí, bude metoda dostupná pro různé typy pacientů? Jak vysoké budou náklady a kdy by lék mohl být uveden na trh?
Už nyní však víme, že vědci budou pečlivě sledovat výsledky všech fází. A pokud se vše vydaří, může svět v roce 2030 oslavit vstup prvního komerčně dostupného léčivého přípravku pro obnovu zubů na trh.
Zdroje: Popular Mechanics, Toothreg.jp, Mainichi, Luminance Dentaire
