Velká sfinga, Egypt

Velká sfinga v egyptské Gíze je největší socha (73,5 m dlouhá, 19,3 m široká a 20,22 m vysoká) vytesaná z jednoho kusu kamene, přesněji řečeno do vápencového masivu, a její vznik se datuje do období 2. tisíciletí př. n. l. Původ sfingy je ale záhadou, stejně jako otázka, čí obličej je ve skále vytesaný.

Podle některých sfinga znázorňuje podobu panovníka IV. dynastie Chufua. Socha taky původně měla být barevná, postupem staletí ji však zasypával písek. První pokus o vykopání pochází přibližně z poloviny 2. tisíciletí př. n. l. a od té doby se během různých staletí, především po Kristu, sfinga dočkala různých oprav, ale postihl ji i vandalismus. O svůj nos měla podle nepravdivé legendy přijít během tažení napoleonských vojsk (armáda jí měla nos ustřelit střelbou z kanonu). Rozšířenější příběh je ale ze 14. století, kdy měl nos poničit muž jménem Sa'im al-Dahr.