"Srdeční selhání je závažné onemocnění, při kterém srdce nezvládá dostávat do těla dostatečné množství krve a ta se hromadí na nesprávných místech. Nejnápadnějším projevem nemoci je dušnost, při níž se krev městná v plicním řečišti a znemožňuje plicím správné fungování," říká Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU v Brně a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti (ČKS).
Odhalit, zda mají potíže s dechem původ v onemocnění srdce, nebo plic, není vždy snadné. Malý rozdíl ale podle lékařů existuje. "U srdečního selhání se dušnost objevuje často v noci. Když pacient ulehne do postele, třeba po hodině se mu najednou zhorší dýchání. Musí se posadit a poté se mu uleví," popisuje Krejčí. Kromě zadýchávání jsou typickým příznakem srdečního selhání také otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava.
Aktuálně v Česku se srdečním selháním žije více než 400 tisíc lidí. Do budoucna očekávají odborníci strmý nárůst počtu pacientů - v roce 2030 jich podle odhadů může být více než 600 tisíc a o deset let později už téměř 900 tisíc. Důvodem je kromě nezdravého životního stylu Čechů zejména stárnutí populace.
Včasná diagnóza je zásadní
"Věk je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR víme, že až 25 procent lidí starších 75 let může čelit srdečnímu selhání. Ohroženi jsou také lidé, kteří jsou obézní, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prodělali infarkt myokardu nebo trpí onemocněním ledvin," přibližuje Krejčí.
Navzdory tomu, že senioři patří do rizikové skupiny, není u nich srdeční selhání vždy správně diagnostikováno. "Pacienti nebo jejich lékaři mnohdy svádí zdravotní problémy na to, že jde o potíže spojené s pokročilým věkem, takže jim dále nevěnují pozornost," upozorňuje Krejčí. Onemocnění může mít akutní nebo chronickou podobu. "Někdy se projevuje náhle. Pacient z ničeho nic dostane těžký záchvat dušnosti, kvůli kterému musí být velmi rychle převezen do nemocnice. Obtíže se ale mohou zhoršovat i postupně, v průběhu několika let," upřesňuje kardiolog.
Podle odborníků je proto důležité srdeční selhání zavčas odhalit. "Pokud ho správně a včas diagnostikujeme, dokážeme pomocí léčby omezit množství hospitalizací, které hrozí při náhlém zhoršení nemoci. Především starší pacienti jsou často překvapení, v jak dobré kondici ještě mohou být, když nemoc vhodně zaléčíme," vysvětluje Krejčí.
Díky léčebným možnostem, které mají v současnosti k dispozici, dokážou lékaři dostat většinu pacientů do stavu, v němž zvládají normálně fungovat v každodenním životě. Je ale zásadní, aby prvních několik týdnů po hospitalizaci zůstali v péči specialisty. "V ambulancích srdečního selhání pacientům pravidelně kontrolujeme a upravujeme léčbu, například modifikujeme léky na odvodnění nebo vysoký krevní tlak. Tímto způsobem jsme schopni jim výrazně ulevit, a snížit tak riziko opětovné hospitalizace," popisuje kardiolog.
Pokud pacienti po srdečním selhání na kontroly ke specialistům nechodí, hrozí jim vážné zdravotní komplikace. Asi čtvrtina z nich se vrací do nemocnic už do 30 dnů po hospitalizaci a přibližně polovina do půl roku po propuštění. Pokud člověka začne trápit dušnost, měl by nejprve vyhledat praktického lékaře.
"Ten provede test natriuretických peptidů, což je velmi senzitivní ukazatel pro odhalení příčiny dušnosti. Pokud bude jejich hladina nízká, problémy s dýcháním mají pravděpodobně jinou příčinu, například plicní onemocnění. Vysoká hladina naopak svědčí pro možné srdeční selhání. V těchto případech by praktický lékař měl pacienta odeslat ke kardiologovi, který provede další vyšetření a případně zahájí léčbu," dodává Krejčí.
