reklama
 
 

Člověk se vlků bát nemusí, nejsou agresivní, říká biolog. Nebezpečnější jsou volně pobíhající psi

8. 9. 2016 14:24
Tyto záběry pořídila fotopast Hnutí Duha v Broumovském výběžku. Více videí a fotek najdete na webu www.selmy.cz. | Video: Šelmy.cz |  02:50
Záběry z fotopasti v Broumovském výběžku odhalily, že se zdejším vlkům narodila nejméně dvě mláďata. A ukazuje to i na skutečnost, že se vlkům v Česku daří. Tyto šelmy občas rády zavítají do blízkosti lidských obydlí, člověk z nich však nemusí mít strach. "Mnohem větším nebezpečím jsou volně pobíhající psi, ti mají ročně na svědomí desítky zranění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz biolog a ekolog Miroslav Kutal z Hnutí DUHA v Olomouci, koordinátor projektu ochrany a monitoringu velkých šelem. Vlci jsou však nebezpečím pro ovce, hnutí proto školí chovatele, jak stáda chránit. "Nejúčinnější je dobře vycvičený pastevecký pes," říká Kutal.

Co jste říkal malým vlčatům na záběrech z fotopasti?

Jsou to jedinečné záběry, které se nám podařilo pořídit. Slyšeli jsme vlky a vlčata výt, na základě toho jsme na dotyčné místo umístili fotopast. Jedná se o shromaždiště, kde si vlčata hrají, což je vidět na záběrech. Jako hračku mají kus staré boty, kterou tam někde našla.

Jak se Hnutí Duha dostalo ke správě fotopastí?

Máme teď projekt, který se zabývá monitoringem velkých šelem po velké části České republiky. Našimi partnery jsou jednotlivé správy CHKO. Nakoupili jsme fotopasti, 135 jich máme rozmístěných v oblastech, kde se šelmy vyskytují. Snažíme se jimi zjistit nějaké podrobnější informace. Na Broumovsku se nám nyní díky fotopasti podařilo prokázat rozmnožování vlků.

Lze ze záběrů usuzovat, že se jedná o vlky usazené v Česku, nebo třeba jen zaběhlé jedince z nedalekého Polska?

Vlci jsou pravidelně zaznamenáváni na české straně už od loňského podzimu. O tom, že žijí na české straně, svědčí i poměrně velké množství škod na hospodářských zvířatech. Nejedná se tedy o nějakou migrující smečku.

Zmínil jste škody na hospodářských zvířatech, ovce a jejich majitelé se tedy mají mít před vlky na pozoru?

Šelmy se chovají racionálně, a když vidí příležitost, tak ji využijí. Je na chovatelích, aby jim nedali šanci. Uspořádali jsme pro ně na Broumovsku přednášku a navrhli jsme jim metody, jak stáda zabezpečit. Nejlepší je dobře vycvičený pastevecký pes. Ti, kteří ho na Slovensku či v Beskydech používají, nemají žádné škody.

Hnutí Duha připravilo na ochranu stád před vlky i nějaký projekt. V čem spočívá?

Chovatelé, kteří budou mít zájem používat pastevecké psy k ochraně stád, mohou být do projektu zařazeni a získat od nás podporu. Zprostředkujeme jim také rady zkušených slovenských pastevců, jak správně takového psa vychovávat. Řada informací je také na našem webu Šelmy.cz.

Čím to je, že se vlkům začíná u nás tak dařit?

Souvisí to se situací v Evropě a s rozšířením středoevropské nížinné populace vlků. Odhadujeme, že v západním Polsku a Německu žije sedmdesát vlčích smeček. Podmínky pro velké šelmy tady v České republice stále existují. Jde především o dostatek kořisti – srnců, jelenů, divočáků, popřípadě muflonů. A svědčí to také o relativně dobrém stavu naší krajiny. Vlci jsou nicméně schopní se přizpůsobit, není pro ně problém ani kulturní krajina. Stačí jim nějaká klidná odlehlá oblast na rozmnožování a pak se mohou pohybovat i v okolí lidských sídel.

Neznamená tedy případné rozšíření vlčí smečky a jejich pohyb v blízkosti osídlení nebezpečí pro lidi? 

Toto nehrozí. Pokud se podíváme na zkušenosti z Evropy, tak tam žije asi deset tisíc vlků a lidská populační hustota v řadě oblastí, kde vlci trvale žijí, například v Německu nebo ve Španělsku, je vyšší než v Česku. Šelmy tam obývají hodně agrární, místy až industrializovanou krajinu. Není výjimečné, že v místech, kde lidé přes den chodí na procházky s dětmi, v noci běhají vlci.

Přesto nikde v Evropě za posledních třicet čtyřicet let není dokladováno, že by vlk usmrtil člověka. Tato obava je zbytečná. Mnohem větší nebezpečí znamenají pro člověka volně pobíhající psi, ti mají ročně na svědomí desítky zranění.

Vlk je tedy spíše plachý a lidem se vyhýbá?

Lidem se spíše vyhýbají, nicméně jsou zvědaví a nedá se vyloučit, že je člověk může zpozorovat i za bílého dne.  Zvláště vyskytuje-li se u obydlí nezabezpečené stádo ovcí, což pro vlka znamená snadnou kořist, odváží se až na padesát metrů k lidskému sídlu. Někdy si také vlci přes pastviny a louky zkracují cestu. Nicméně agresivní chování vlků vůči člověku nebylo v posledních desítkách let v Evropě zaznamenáno.

Jaký očekáváte další vývoj s broumovskou smečkou? Bude se dále rozšiřovat?

Je pravděpodobné, že by se smečka mohla znovu rozmnožit příští léto. Když se nestane nic mimořádného, pokud například jeden z rodičovských párů nebude usmrcen, budou se rozmnožovat i v dalších letech. Mladí vlci, kteří se v jednom až dvou letech oddělují, mohou zakládat smečky v okolních oblastech, kde najdou vhodné podmínky, což je většina českých pohraničních pohoří. Očekáváme proto, že počet vlčích smeček se může v Česku v dalších letech zvyšovat.

Důležité je vědět hodně o přírodě a zvířatech, abyste je mohli zachytit v zajímavých pozicích, říká Ondřej Pelánek, který vyhrál prestižní ocenění Wildlife Photographer of the Year. Fotí od osmi let. | Video: Martin Veselovský |  07:32

autor: Zuzana Hronová | 8. 9. 2016 14:24

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama