Život lidí a kytovců se až překvapivě v mnohých ohledech podobá. Delfíni používají jednoduché nástroje, kosatky se volají jménem a vorvani mluví lokálními dialekty. Mnoho kytovců žije v úzce spjatých skupinách a tráví mnoho času hrou. To všechno už vědci, zkoumající tyto mořské savce, ví.
Nová studie, zveřejněná před časem v časopise Nature Ecology and Evolution, však ukazuje další bohatý seznam chování zaznamenaných u devadesáti různých druhů delfínů, velryb a sviňuch.
Složitější chování je spojeno se zvětšováním mozku zvířat
Výzkumníci přišli na to, že čím větší mozek jednotlivé druhy mají, tím složitější, respektive lidem podobný život vedou. Teorie naznačující, že se naše inteligence vyvinula vlivem soužití ve velkých a komplexních společenských skupinách, se může týkat velryb a delfínů stejně jako lidí. Informace o studii přinesl britský deník The Guardian.
Skupina britských a amerických vědců ve studii prohlašuje, že složité společenské a kulturní charakteristiky, jako je společný lov, rozvoj regionálních dialektů a učení pozorováním, jsou spojeny se zvětšováním mozku zvířat - procesem známým jako encefalizace.
Shromáždili záznamy delfínů hrajících si s velrybami, pomáhajících rybářům s úlovky a dokonce pískajících na delfíny, kteří chybí.
Dospělé velryby dokážou vychovat cizí mládě
Dalším obvyklým vysledovaným chováním bylo, že dospělí jedinci vychovávali nepříbuzná mláďata. "Existuje rčení, že k vychování dítěte je třeba vesnice. A zdá se, že to platí pro velryby stejně jako lidi," uvedl Michael Muthukrishna, ekonomický psycholog a spoluautor studie z London School of Economics.
Kytovci, stejně jako lidé, se také údajně učí spíše společensky než individuálně. Což by mohlo vysvětlit, proč se některé druhy naučí komplexnějšímu chování než jiné. "Ti, kteří se nacházeli převážně o samotě nebo v menších skupinách, měli menší mozky," píšou autoři studie.
"Samozřejmě, existuje nebezpečí srovnávání jiných zvířat s lidmi, zejména s dostupnými údaji. Ale můžeme si být jistí, že kulturně mozková hypotéza, kterou jsme zkoušeli, je přítomna u primátů a kytovců," poznamenal Muthukrishna.
Nicméně dodal, že toho stále musí ještě mnoho zjistit. "Studie podmořských savců jsou složité a velmi podfinancované, takže o těchto fascinujících zvířatech stále mnoho nevíme," sdělil ekonomický psycholog.
