Lidi, kteří ve svém pracovním i soukromém životě zažívají velký stres, může potkat ztráta paměti a úbytek mozkových buněk dřív, než jim bude 50 let. Zjistili to autoři studie publikované v říjnovém vydání časopisu Neurology.
"Vysoká míra stresového hormonu kortizol ovlivňuje fungování mozku, objem jeho buněk i výsledky testů našich kognitivních schopností. Úbytku mozkových buněk jsme si navíc všimli i u relativně mladých lidí, takže je ideální se stresu vyhýbat už v mladším věku," řekla americké televizní stanici CNN doktorka Sudha Seshadriová, profesorka neurologie na univerzitě v San Antoniu, která se na výzkumu podílela.
Kortizol produkují nadledviny, a to právě ve stresových situacích, kdy se má člověk instinktivně rozhodovat, jestli bude bojovat, nebo se dá radši na útěk. Ve vypjatých chvílích hormon vypíná některé tělesné funkce, které by organismus mohly zpomalit při zápasu o přežití.
Tyto funkce by se po opětovném snížení hladiny kortizolu měly vrátit do normálu. Pokud stres ovšem neustává, tělo nadále funguje v omezeném režimu, což může vést k pocitům úzkosti, depresím, srdečním vadám, bolestem hlavy, tloustnutí, špatnému spánku a problémům s pamětí a se soustředěním.
Podle expertů je mozek při stresu obzvlášť zranitelný, protože pro své správné fungování potřebuje obrovské množství živin. "Mozek je velmi hladový orgán, a pokud tělo spotřebuje velkou část živin, aby se popralo se stresem, zbude jich pro mozek méně, než by chtěl," vysvětlil pro CNN vedoucí vědeckých programů Alzheimerovské společnosti Keith Foley.
Předchozí studie se soustřeďovaly hlavně na vztah kortizolu a demence a na populaci seniorů zkoumaly paměťovou oblast mozku známou jako hipokampus.
Nejnovějšího dlouhodobého výzkumu se oproti tomu zúčastnily přes dva tisíce lidí v průměrném věku 48 let, kteří nejevili žádné příznaky demence.
Vědci pak pomocí magnetické rezonance skenovali nejen hipokampus, ale celý jejich mozek a na různých psychologických testech hodnotili, jak jim to myslí. Po osmi letech od prvního testování se se stejnými účastníky sešli znovu, aby výsledky porovnali a změřili také hladinu kortizolu v krvi.
U zkoumaných s vysokou mírou kortizolu našel tým neurologů poškození těch částí mozku, které mají na starosti přesun informací mezi dvěma hemisférami a mezi jeho dalšími oblastmi. V případě žen měly navíc mozky s přemírou kortizolu menší objem hemisfér, které řídí lidské myšlení, emoce, řeč i fungování svalstva.
"Estrogen může hladinu kortizolu zvyšovat a asi 40 procent žen, které se zúčastnily výzkumu, podstupovalo hormonální substituční léčbu," vysvětlil novinářům ze CNN Richard Isaacson, který vede kliniku Weill Cornell Medicine na prevenci Alzheimerovy choroby.
Příčinnou souvislost mezi vysokou mírou kortizolu a demencí studie podle neuroložky Seshadriové zatím neprokázala, což ale neznamená, že by lidé neměli začít měnit svůj životní styl. "S jistotou můžeme říct, že lidé, kteří pravidelně cvičí a meditují, čelí nižšímu riziku, že se u nich v pozdějším věku demence objeví," zdůraznil Foley.
