Vystresovaní lidé mají problémy s pamětí a zmenšuje se jim mozek, zjistili vědci

Magazín Magazín
29. 10. 2018 12:17
Lidi, kteří jsou neustále ve stresu, postihnou poruchy paměti dřív než ty klidnější. Zjistili to neurologové na univerzitě v texaském San Antoniu, podle kterých se navíc s nekonečným stresem může zmenšovat objem mozkových hemisfér, a to zejména u žen. Může za to vysoká míra hormonu kortizol, který ve vypjatých situacích přepíná některé tělesné funkce do úsporného režimu.
Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek | Foto: iStock

Lidi, kteří ve svém pracovním i soukromém životě zažívají velký stres, může potkat ztráta paměti a úbytek mozkových buněk dřív, než jim bude 50 let. Zjistili to autoři studie publikované v říjnovém vydání časopisu Neurology.

"Vysoká míra stresového hormonu kortizol ovlivňuje fungování mozku, objem jeho buněk i výsledky testů našich kognitivních schopností. Úbytku mozkových buněk jsme si navíc všimli i u relativně mladých lidí, takže je ideální se stresu vyhýbat už v mladším věku," řekla americké televizní stanici CNN doktorka Sudha Seshadriová, profesorka neurologie na univerzitě v San Antoniu, která se na výzkumu podílela.

Kortizol produkují nadledviny, a to právě ve stresových situacích, kdy se má člověk instinktivně rozhodovat, jestli bude bojovat, nebo se dá radši na útěk. Ve vypjatých chvílích hormon vypíná některé tělesné funkce, které by organismus mohly zpomalit při zápasu o přežití.

Tyto funkce by se po opětovném snížení hladiny kortizolu měly vrátit do normálu. Pokud stres ovšem neustává, tělo nadále funguje v omezeném režimu, což může vést k pocitům úzkosti, depresím, srdečním vadám, bolestem hlavy, tloustnutí, špatnému spánku a problémům s pamětí a se soustředěním.

Podle expertů je mozek při stresu obzvlášť zranitelný, protože pro své správné fungování potřebuje obrovské množství živin. "Mozek je velmi hladový orgán, a pokud tělo spotřebuje velkou část živin, aby se popralo se stresem, zbude jich pro mozek méně, než by chtěl," vysvětlil pro CNN vedoucí vědeckých programů Alzheimerovské společnosti Keith Foley.

Předchozí studie se soustřeďovaly hlavně na vztah kortizolu a demence a na populaci seniorů zkoumaly paměťovou oblast mozku známou jako hipokampus.

Nejnovějšího dlouhodobého výzkumu se oproti tomu zúčastnily přes dva tisíce lidí v průměrném věku 48 let, kteří nejevili žádné příznaky demence.

Vědci pak pomocí magnetické rezonance skenovali nejen hipokampus, ale celý jejich mozek a na různých psychologických testech hodnotili, jak jim to myslí. Po osmi letech od prvního testování se se stejnými účastníky sešli znovu, aby výsledky porovnali a změřili také hladinu kortizolu v krvi.

U zkoumaných s vysokou mírou kortizolu našel tým neurologů poškození těch částí mozku, které mají na starosti přesun informací mezi dvěma hemisférami a mezi jeho dalšími oblastmi. V případě žen měly navíc mozky s přemírou kortizolu menší objem hemisfér, které řídí lidské myšlení, emoce, řeč i fungování svalstva.

"Estrogen může hladinu kortizolu zvyšovat a asi 40 procent žen, které se zúčastnily výzkumu, podstupovalo hormonální substituční léčbu," vysvětlil novinářům ze CNN Richard Isaacson, který vede kliniku Weill Cornell Medicine na prevenci Alzheimerovy choroby.

Příčinnou souvislost mezi vysokou mírou kortizolu a demencí studie podle neuroložky Seshadriové zatím neprokázala, což ale neznamená, že by lidé neměli začít měnit svůj životní styl. "S jistotou můžeme říct, že lidé, kteří pravidelně cvičí a meditují, čelí nižšímu riziku, že se u nich v pozdějším věku demence objeví," zdůraznil Foley.

Video: Nadváha, obezita, stres. Ničíme sami sebe

Počet let žitých ve zdraví je stejný jako před padesáti lety. Prodlužuje se jen délka života v nemoci, říká lékárník Stanislav Havlíček | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Colorado hlásí druhý případ hokejisty nakaženého koronavirem

V kádru hokejistů Colorada Avalanche se objevil druhý případ hráče nakaženého novým typem koronaviru. Klub jméno nezveřejnil, pouze oznámil, že hráč je v domácí izolaci. V NHL se ví dohromady o čtyřech případech, další dva pocházejí z týmu Ottawy.

Klub z Denveru v prohlášení uvedl, že všichni, kdo přišli s hráčem do blízkého kontaktu, byli informováni a zůstávají v karanténě, kterou dříve nařídilo vedení ligy. Žádný další hokejista ani člen realizačního týmu podle klubu nevykazuje příznaky nemoci COVID-19.

Ve čtvrtek vedení Colorada, v němž působí i brankář Pavel Francouz a útočník Martin Kaut, oznámilo první případ nákazy. Nejmenovaný hráč se podle klubu už zcela zotavil.

NHL je přerušená od 12. března, do konce základní části v té době zbývaly zhruba tři týdny. Nyní jsou v karanténě všichni hráči NHL zatím do 6. dubna. Ve Spojených státech amerických počet nakažených koronavirem už přesáhl 100.000 a jsou nejvíce zasaženou zemí na světě.

Další zprávy