reklama
 
 

V Česku se mi žije skvěle, ve vědě nikdo neřeší, že jsem Ukrajinec, říká genetik

1. 4. 2019 7:30
Andrij Doroš je mikrobiolog a genetik původem z ukrajinského Lvova, řadu let žijící v Česku. Zkoumal například vliv látek na embryonální vývoj či přítomnost estrogenu z antikoncepce v pitné vodě. Jeho příběh je součástí projektu "Ukrajinci jak je neznáte", který prezentuje tyto lidi v jiných profesích, než si Češi možná představují. Iniciátorkou projektu je ukrajinská oční lékařka ze Lvova Larysa Halyšyč, která dlouhodobě žije v Česku.

Andrij Doroš se narodil ve Lvově. Absolvoval přírodovědeckou fakultu na Lvovské národní univerzitě. O Česku nevěděl skoro nic, znal prý akorát spisovatele Karla Čapka a fotbalistu Pavla Nedvěda. Odjížděl sem na roční studium a výzkum v laboratoři v rámci stipendia organizace UNESCO.

Po roce se měl vrátit, ale nabídli mu další možnost studia. "Bez váhání jsem to přijal, byl jsem nadšený z úrovně škol a laboratoří. Začal jsem se učit česky a zdokonalovat v angličtině," popisuje své české začátky. V roce 2015 obhájil disertaci v oboru biologie rozvoje na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorský titul.

Začínal jako genetik a mikrobiolog. Podílel se na několika důležitých výzkumech. Jedním z nich byl vliv určitých látek na lidský genom během nitroděložního vývoje.

"Při embryonálním vývoji může dojít k hormonálním změnám a ty mohou mít vliv na to, jak bude člověk dospívat a stárnout. Může se zde také už projevit například sklon k diabetu či obezitě," vysvětluje vědec.

V Biotechnologickém ústavu Akademie věd se podílel na detekci syntetického estrogenu, který je součástí antikoncepčních pilulek, v českých vodách.  

"Aby se estrogen nerozkládal hned ve střevech, ale dostal se do krve a měl nějaký účinek, tak je těžko rozložitelný. Tím, že se dnes antikoncepční pilulky užívají zcela masově, tak koncentrace estrogenu v odpadních vodách je mnohem vyšší a čističky vše nerozloží, a objevuje se proto i v pitné vodě, byť v nízké koncentraci."

Takže pitím této vody se může dostat ženský hormon estrogen i do mužského organismu. "Ne že by nějak zženštili, ale může to ovlivnit vývoj spermií, a tudíž i jejich plodnost."

Velký problém znamenal koloběh antikoncepce i pro vodní organismy. Tam, kde odpadní vody stékaly do řeky, například žily kvůli vysoké hladině estrogenu jen samičky ryb. "Dnes se to už kontroluje a reguluje, takže k tak velkým excesům již nedochází," dodává Andrij Doroš.

Nyní pracuje v soukromé farmaceutické firmě a zabývá se monitoringem klinických studií nových preparátů na léčbu schizofrenie a anémie. "Čistou vědu jsem z finančních důvodů opustil," říká.

Na dotaz, jak těžké je pro Ukrajince prosadit se v Česku ve svém původním povolání a nemuset dělat pomocné profese, odpovídá: "Já jsem měl vždy velké štěstí na lidi, nikdy neřešili, že bych byl nějak jiný, neměl jsem s tím žádné problémy."

Větší potíže prý měli Ukrajinci dříve, když nebylo tolik práce. Problémy prý přetrvávají u profesí, kde člověk naráží na jazykovou bariéru. "Těžké to mají třeba učitelé nebo novináři, ale ti by to měli složité všude v zahraničí kvůli jazyku. Česko je jinak velice otevřené, silné v základech, takový dobrý evropský průměr. A velmi se lepší i financování ve vědě," pochvaluje si.

Slova chvály má i pro Prahu, kde v laboratořích potkává kolegy z Německa, Francie, Portugalska, Španělska a dalších evropských zemí. "Praha je pro evropské vědce velmi atraktivní. Srovnání kvality a ceny vyznívá dobře skoro pro všechny," líčí.

Ve volném čase sbírá pamětní medaile z biologických akcí a také běhá. Běhání je ostatně oblíbený sport velké části vědců. A také Andrij Doroš svými slovy potvrzuje proč: "Je to pro mě velmi důležité, jednak abych si pročistil hlavu, ale také, aby mě něco nového napadlo. Protože pokusy z devadesáti procent nevycházejí a člověk má pořád v mysli ten jeden problém. No a při běhání občas dostanu zcela nečekaný nápad, jak vše vyřešit."

Příběh mikrobiologa a genetika Andrije Doroše je součástí publikace "Mezi vámi - Ukrajinci jak je neznáte", která chce Čechům představit jejich sousedy v jiném světle. Že nejde jen o dělníky na stavbách či pomocný personál v nemocnici, ale i o vědce, umělce, inženýry, bankéře, lékaře, spisovatele, architekty či programátory.

"Myslím, že tenhle projekt by mohl pomoci nejen Čechům, ale i Ukrajincům. Aby věděli, že příchodem do Česka nemusí rezignovat na svou kariéru a jít dělat nějakou podřadnou práci," uzavírá pan Doroš.

autor: Zuzana Hronová | 1. 4. 2019 7:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama