Měsíční prach je pro lidské buňky vysoce toxický, zlikviduje mozek i plíce, zjistili vědci

ČTK ČTK
3. 6. 2018 15:20
Jediná lžička repliky měsíčního prachu dokáže zabít až 90 procent plicních a mozkových buněk, které mu byly vystavené, ukázal nový výzkum.
Nadýchat se měsíčního prachu může být podle nových zjištění smrtelné.
Nadýchat se měsíčního prachu může být podle nových zjištění smrtelné. | Foto: Shutterstock

Washington - Říká se, že ve vesmíru vás nikdo nemůže slyšet kýchat. Ale astronaut mise Apollo 17 Harrison Schmitt si toho pořádně užil ve velitelském modulu Challenger, když v roce 1972 navštívil Měsíc.

Jednou po lunární procházce se náhodně nadýchl měsíčního prachu, který společně se svým velitelem přinesli zpět do obytných prostor modulu. Celý den pak trpěl tím, co popsal jako "měsíční sennou rýmu". Slzel, pálilo ho v krku a neustále kýchal. Napsal to server LiveScience.

Nebyl alergický na Měsíc. Vědci NASA již vědí, že kousky měsíčního prachu - zvláště ty nejmenší a nejostřejší - představují nebezpečí pro zdraví astronautů.

Nedávná studie uveřejněná v časopise GeoHealth přesně ukazuje, jak nebezpečný může být tento prach na buněčné úrovni - a výsledky jsou stejně zlověstné jako odvrácená strana Měsíce.

Při několika laboratorních testech se ukázalo, že jediná lžička repliky měsíčního prachu dokáže zabít až 90 procent plicních a mozkových buněk, které mu byly vystavené.

Prach na Měsíci se chová trochu jinak než prach na Zemi. Především je ostřejší. Protože na Měsíci není žádný vítr, prach tam neeroduje. Místo toho prachová zrnka, která většinou pocházejí z dopadu mikrometeoritů, zůstávají ostrá a hrubá a mohou se zařezávat do plicních buněk astronautů, jsou-li vdechnuta příliš hluboko.

Navíc měsíční prach se může vznášet. Bez atmosféry, jež by Měsíc chránila před neustálým bombardováním slunečním větrem a jím přinášenými nabitými částicemi, může být lunární půda elektrostaticky nabitá podobně jako staticky přilnutá látka.

"Tento náboj může být tak silný, že částečky půdy se vlastně vznášejí nad povrchem," uvádějí autoři studie.

Částečky proto snadno mohou přilnout v záhybech ke skafandru a astronauti je s sebou přinesou do obytných prostor. Když se pak uvolní, mohou bránit v činnosti citlivých zařízení, zaseknout zipy, ničit oblečení a, jak to na sobě pocítil Schmitt, způsobit problémy lidskému tělu, pokud se náhodně dostanou do astronautova organismu.

Vědecký tým z newyorské Stony Brook University ve svém výzkumu chtěl zjistit, jak opravdu nebezpečné může být mít plíce plné měsíčního prachu.

Protože dostat na Zemi skutečnou měsíční půdu je těžké, vědci použili pět náhradních složek obsažených v prachu nalezeném na různých místech měsíčního terénu. Šlo o sopečný popel z Arizony, prach z lávy v Coloradu a sklovitý, v laboratoři vytvořený jemný prášek navržený americkým geologickým ústavem pro takovéto zkoumání měsíční půdy.

Tým vyhodnotil účinky měsíčního prachu na lidské orgány tím, že ve své laboratoři smíchal vzorky půdy přímo s buňkami lidských plic a s mozkovými buňkami myší. Každý půdní vzorek vědci rozdělili do tří různých stupňů zrnitosti, z nichž nejjemnější měl jen několik mikrometrů (menší než šířka vlasu) a člověk ho může snadno vdechnout až do plic.

Když tým buňky prověřil o 24 později, zjistil, že každý typ půdy způsobil určitý stupeň zániku mozkových a plicních buněk. Nejvíc smrtící účinky měl nejjemnější vzorek, který zabil 90 procent buněk, jež mu byly vystaveny. Buňky, které nebyly přímo zničené, nesly známky poškození DNA, jež by mohly vést k rakovině nebo k neurodegenerativním chorobám, pokud by nebyly opraveny.

"Pro budoucí výzkumníky bude zcela evidentně nezbytné, aby se vyhnuli vdechnutí měsíčního prachu," napsali autoři studie.

Že by se lidé vystavili tomuto nebezpečí při zkoumání Měsíce v příštích desetiletích je ovšem pravděpodobné. Naštěstí NASA bere tento problém už dlouho vážně a vyvíjí několik metod omezujících prach.

Jednou ze slibných strategií je pokrývat citlivý povrch elektrodynamickým antiprachovým štítem. V podstatě jde o elektricky nabité panely s tenkými vodiči, jimiž prochází proud a odpuzuje tak prach.

První laboratorní testy ukázaly, že tyto štíty fungují dobře, a některé vzorky panelů jsou nyní testovány na Mezinárodní vesmírné stanici. Zda lze tyto panely zabudovat do skafandrů, se teprve ukáže.

Video: Čína vyslala na oběžnou dráhu Měsíce oběžnou družici

Čína vyslala na oběžnou dráhu Měsíce umělou družici | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Praha chce automatizovat vjezd a placení na parkovištích P+R

Vedení hlavního města chce zautomatizovat vjezd, výjezd a placení na záchytných parkovištích P+R. Řidiči se zaregistrují prostřednictvím aplikace Moje Praha a nový systém bude snímat registrační značku vozu a následně vyřídí i platbu. ČTK to v rozhovoru řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Systém nyní město testuje v Letňanech. Řidiči zde ale zatím musí platbu vyřešit v aplikaci. Praha má dlouhodobě potíže s počtem míst na P+R a chystá jejich vybudování na dalších místech.

"Cílem je zmenšit fronty. Je spočítáno, že za standardních podmínek trvá výjezd v současné době 18 sekund. Ten se zkrátí na 14 sekund, což se možná nezdá, ale v praxi to bude významné," řekl Hřib.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zaveďme jeden volební obvod pro volby do sněmovny, navrhuje Hamáček. Chce posílit autoritu předsedů

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček by chtěl změnit systém voleb do Poslanecké sněmovny. Místo 14 volebních obvodů by byl jediný stejně jako u voleb do Evropského parlamentu. Hamáček do řekl v rozhovoru pro sobotní vydání Lidových novin. Podle něj by takový systém posílil autoritu předsedů politických stran.

"Při jednom obvodu bychom měli jednoho lídra dvěstěčlenné kandidátky. Odpadly by debaty o potřebném množství hlasů ke zvolení," řekl vicepremiér s odkazem na fakt, že počet hlasů nutných ke zvolení poslance se nyní kraj od kraje liší. Změna by měla dopad i dovnitř stran, v nichž by oslabili regionální bossové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy