Lidé v roce 2024 na Marsu? Astronaut by oslepl a měl rakovinu, říká odborník

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
9. 10. 2017 8:41
Americká firma SpaceX chce podle svého šéfa Elona Muska vyslat k Marsu svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Jenže podle českého publicisty a propagátora kosmonautiky Pavla Toufara je takovýto termín nereálný. Nejenže je přistání na Marsu velice složité, ale navíc ještě stále neumíme ochránit člověka od nebezpečného záření, jemuž by byl vystaven při letu na rudou planetu a při pobytu na ní. "K čemu by byl u Marsu nebo na jeho povrchu osleplý kosmonaut s prudce rozvinutým nádorovým onemocněním, s výrazně sníženou imunitou a z toho vzešlými akutními zdravotními problémy?" říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Toufar.
Muskova vize osidlování Marsu.
Muskova vize osidlování Marsu. | Foto: SpaceX

Americká soukromá společnost SpaceX chce podle svého šéfa Elona Muska vyslat k Marsu svou první vesmírnou loď s nákladem v roce 2022 a už dva roky poté i raketu s lidskou posádkou.

Podle zkušeného odborníka na kosmonautiku Pavla Toufara to však firma nemůže stihnout. "Protože ne tak dávno společnost SpaceX zrušila původní plán přistát na povrchu Marsu s meziplanetární variantou své kosmické lodě Dragon, je to podle mého názoru doslova šibeniční, či spíše nereálný termín, protože žádný náhradní transportní systém pro přelet k Marsu a především pro přistání na jeho povrchu společnost k dispozici nemá," říká. "A přistání na Marsu je velice složitou záležitostí i pro techniky schopné pracovat s nadšením a rychle," dodává.

Firma SpaceX chce začít stavět nosnou raketu již v první polovině příštího roku, jen menší, než původně zamýšlela. Nosná raketa BFR i tak zvládne unést až 150 tun. To je pětkrát více, než nejsilnější verze nynější nosné rakety Falcon.

Samotná kosmická loď bude podle aktuálního projektu dlouhá 48 metrů a do jejích 40 kabin by se mělo vejít až 120 lidí.

Největší slabinou je zranitelný člověk

První let k sousední planetě Země SpaceX plánuje na rok 2022, půjde však jen o přepravu nákladu. Mělo by jít o dva lety s materiálem potřebným pro příchod lidí na Mars. Mise s lidskou posádkou by měla následovat už dva roky poté, v roce 2024.

"Nechci vypadat jako škarohlíd, ale toto datum mi nepřijde reálné," namítá Pavel Toufar. Podle něj nejde jen o to, že ještě nebyly zahájeny ani konkrétní projektové a konstrukční práce, ale i kvůli lidskému faktoru.

"Stále platí neoddiskutovatelná pravda, že totiž největší překážkou pro pilotovaný let k Marsu a na Mars je člověk. Pokud nebude možné co nejvíce snížit riziko plynoucí z dlouhodobého působení extrémních vlivů na člověka, pak do té doby by bylo krajně nezodpovědné bezmyšlenkovitě posílat na takovou cestu posádku. Když to poněkud přeženu, lze položit provokativní otázku, k čemu by byl u Marsu nebo na jeho povrchu osleplý kosmonaut s prudce rozvinutým nádorovým onemocněním, s výrazně sníženou imunitou a z toho vzešlými akutními zdravotními problémy."

Podle něj na ochranu proti vysoké radiaci nestačí chystané zvláštní ochranné vesty či kombinézy, popřípadě celé stíněné obytné prostory.

NASA: Nejdřív na Měsíc

Očekává se, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle k Marsu svou první lidskou výpravu až o zhruba deset let později, někdy ve třicátých letech. Musk chtěl původně zahájit kolonizaci Marsu již v roce 2018 nepilotovaným modulem Red Dragon.

Podle Toufara jde v případě SpaceX spíše o "nahozené" datum, které není opřené o konkrétní harmonogram příprav. " Pro pilotované lety jsou navíc stále nevyčerpané a nevyčerpatelné možnosti práce na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) na nízké oběžné dráze kolem Země."

Na mysli má především plánovanou modulovou stanici na dráze blízké k Měsíci.Ta by se měla dle jeho slov stát odrazovým můstkem pro návrat člověka na Měsíc někdy kolem roku 2030.  Pak by následovala výstavba vědecké stanice na Měsíci. Na projektu by spolupracovaly stejné státy a organizace jako na ISS.

Zdá se, že vizionář Elon Musk příliš předbíhá kroky nezbytné pro bezpečné přistání na rudé planetě. Publicista Pavel Toufar však jeho vizionářství rozhodně nezatracuje, naopak.

"Elon Musk se nikdy netajil s velkými plány, s velkolepou vizí, s odvahou přemýšlet o zdánlivě nemožném. Proto je jeho vize přiblížení blízkého kosmu a zejména Marsu lidstvu nesmírně inspirativní. Proto bych nepolemizoval s daty, kdy se to podaří, protože již samotná síla takové vize je nesmírně cenná. Podněcuje totiž odvahu, inspiruje k urychlení současných bližších, a tudíž realistických projektů a rozšiřuje prostor pro tvůrčí myšlení," vypočítává Pavel Toufar Muskovy zásluhy.

Na závěr dodává, že na amerického podnikatele, jenž je šéfem nejen firmy SpaceX, ale také automobilky Tesla a spoluzakladatelem platebního systému PayPal, platí slova ze slavné básně Když od Rudyarda Kiplinga: "Když umíš snít a nepodlehnout snění", stejně jako "když spočítat znáš hromadu svých zisků a na jediný hod vše riskovat, zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát".

Elon Musk představil revoluční vizi cestování. Z Los Angeles do Toronta by se člověk dostal za 24 minut. | Video: SpaceX
 

Právě se děje

před 23 minutami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP). Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Evropská komise se chce zabývat českými kvótami na potraviny, nesmějí narušit volný pohyb zboží

Evropská komise hodlá podrobně prozkoumat povinné kvóty na prodej českých potravin, pokud návrh zákona v současnosti schvalovaný parlamentem vstoupí v platnost. Novinářům to ve čtvrtek řekla mluvčí exekutivy Evropské unie, podle níž norma nesmí být v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, Česku by hrozila žaloba a vysoké pokuty.

Podle návrhu novely zákona o potravinách, která ve středu prošla Poslaneckou sněmovnou, by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. O normě nyní bude jednat Senát, který se podle zástupců nejsilnějších klubů chystá kvóty patrně odmítnout.

"V tomto případě, který se týká nabídky potravin, je zcela zásadní zachovat volný pohyb potravinářských produktů v rámci jednotného trhu," prohlásila dnes mluvčí Evropské komise. Brusel podle ní sleduje vývoj kolem české novely, podrobně analyzovat ji však bude až v případě, pokud vstoupí v platnost. Mluvčí nicméně podotkla, že kdykoliv nějaká země zavádí nějaké regulace prodeje, musí zajistit, aby byla "nutná, vyvážená a nikoho nediskriminovala".

Zdroj: ČTK
Další zprávy