Antarktická expedice Masarykovy univerzity byla výjimečná hned ve dvou směrech - trvala rekordních 70 dnů a účastnilo se jí 19 lidí, což je také nejvíce v historii. K jižnímu pólu zamířila koncem loňského roku, zpět se vrátila v neděli.
Expedice se dle facebookových stránek Polárního výzkumu na Masarykově univerzitě nalodila na chilský ledoborec Almirante Viel. Poté ji čekala plavba na ostrov Krále Jiřího, odkud přeletěla na jihoamerickou pevninu.
Proti předchozímu roku brněnským výzkumníkům příliš nepřálo počasí.
"Dorazili jsme těsně po sněhové bouři, takže vyloďovat technický materiál, to byla těžká fyzická práce. V první třetině nám hodně komplikoval práci sníh, v poslední třetině zase mráz," řekl účastník expedice Miloš Barták
Podle něj tři týdny v březnu bylo asi minus 15 stupňů Celsia, zamrzl zdroj pitné vody i čidla ve vodě. Průměrná březnová teplota se v místě přitom pohybuje kolem tří stupňů pod nulou. V Česku bylo tehdy paradoxně ještě chladněji, kolem minus dvaceti stupňů.
Vědci opět shromažďovali poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat bezpilotní letoun. "Tentokrát to kvůli počasí nebylo jednoduché, k letům a mapování jsme využívali každou vhodnou příležitost," uvedla Michaela Kňažková.
Na ostrově mimo jiné potvrdili výskyt vzácného lišejníku, který se sice hojně objevuje na severní polokouli, na jižní je ale jen ve třech lokalitách, z toho v Antarktidě na jediné.
"Za úspěch lze považovat i nález keříčkovitého typu lišejníku, který dosud nebyl z oblasti antarktického poloostrova, respektive z jeho východního pobřeží, potvrzen," uvedl Barták. V budoucnu by podle něj na stanici mohl být pro další výzkumy postaven i experimentální skleník.
Češi pokračovali i v dlouhodobých projektech, do nichž patří třeba sledování fyziologických a růstových reakcí mechů a lišejníků na uměle navozené oteplení.
"Tento výzkum však letos komplikovalo dlouhé období zamrznutí zejména u jezer položených ve vyšších nadmořských výškách," uvedl pro stránky Masarykovy univerzity vedoucí expedice Pavel Kapler. "Ze srovnání meteorologických dat s dlouhodobými záznamy vychází tato sezona jako teplotně podprůměrná, tedy chladnější, což pociťují účastníci výpravy téměř každý den na vlastní kůži. I přesto však místní ekosystémy vykazují reakci odpovídající oteplování," dodal Kapler.
Úspěšně také podle zprávy Masarykovy univerzity pokračoval výzkum postmortální kolonizace tuleních mumií rozsivkami a jinými řasami, které v těchto živinami chudých, mrazivých podmínkách obývají rozkládající se těla uhynulých zvířat. Těch tu jsou na odledněném území ostrova Jamese Rosse stovky kusů.
Letos vědci poprvé oficiálně výrobcům testovali oblečení jako spodní prádlo či boty. Testovali ale i stavební hmoty, polymery nebo větrné elektrárny.
"Jsou vystaveny podmínkám v Antarktidě a my sledujeme, jak ty věci trpí ve srovnání s podmínkami u nás," uvedl Daniel Nývlt, který výpravu zastřešuje. Univerzita si už zaregistrovala ochrannou známku Testováno v Antarktidě. Toto označení budou moci v budoucnu získat výrobky či zařízení, jež se osvědčí v extrémních podmínkách ledového kontinentu.
Mendelova polární stanice loni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 50 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.
Video: Mapa Antarktidy se díky ulomené kře znovu přepisuje
