Na první pohled se velký ovčácký pes s hřívou téměř neliší od míšenců, kteří se po tisících potulují po ulicích Ulánbátaru. Mladík, který se zvířete ujal, se teprve později dozvěděl, že jde o potomka jedné z nejstarších psích ras na světě. Dnes je Delgerin Cerenchad členem hnutí na ochranu mongolského banchara, psa těsně spjatého s kočovnickými tradicemi, které byly násilně přerušeny v době, kdy země patřila do sféry sovětského vlivu.

Tento majestátní pes, který má blízko k rotvajlerovi a k bernskému salašnickému psovi, je dnes vzácný, ale byly časy, kdy byl jediným vládcem nad mongolskými stády a každá rodina měla alespoň jednoho.

Šedesátá léta minulého století byla pro tohoto psa osudová: objevily se zvěsti, že velké zvíře šíří mor, a tak byl masově likvidován. Zároveň postupně upadalo v zapomnění jeho postavení v mongolském duchovním životě.

"Zachraňovat psy znamená zachraňovat mongolskou kulturu," řekl agentuře AFP Cerenchad, který má chov těchto psů uprostřed stepí nedaleko metropole. Sedm psů kolem něj volně pobíhá, vykonává jeho příkazy a obrací hlavu při každém jeho gestu.

"Bancharové jsou velmi pozoruhodní. K lidem jsou přátelští a stádu neublíží, ale mají velmi vyvinutý instinkt, který jim velí bojovat s predátory. Nomádi by bez nich těžko přežívali," konstatuje.

Banchar měl podle tradice magickou moc: v době sucha nomádi pokrývali svého psa lněnou látkou v naději, že tak začne pršet. Jeho chlupy máčené v oleji se přikládaly na bolestivé klouby.

Cerenchad ujišťuje, že bouvier má stejnou duši jako lidé. Když pes pošel, býval pohřbíván na pahorcích, aby byl blíže bohům. Takovou úctu si jistě zaslouží zvíře, které zřejmě bylo jedním z předků četných psích ras.

Vědci z Cornellovy univerzity ve Spojených státech zjistili, že první domestikovaný pes žil ve Střední Asii před zhruba 15 tisíci lety. A protože mongolský banchar má jednu z nejvíce diverzifikovaných genetických výbav na světě, můžeme soudit, že je možná velmi blízkým příbuzným prvního domestikovaného psa, píše agentura AFP.

Dnes díky úsilí jeho ochránců získává banchar pozvolna zpět své tradiční postavení strážce stád u kočovníků, kteří dosud tvoří téměř třetinu obyvatel země.

"Banchar rychle běhá a je těžší a bojovnější než mongolský vlk," říká Bruce Elfström, zakladatel americko-mongolského sdružení Mongolian Bankhar Dog Project, které se zasazuje za opětovné rozšíření tohoto psa mezi nomády.

Cerenchad rád vypráví historku o bancharovi, kterého jeho majitel přivedl do Ulánbátaru za účelem připuštění k feně. Když přišli do města, pes utekl a po měsíci se objevil tam, kde se jeho majitel utábořil, více než 1000 kilometrů daleko od metropole.