V egyptské hrobce objevili badatelé nečekaný poklad. Kam ale zmizelo tělo faraona?

V píscích starověkého města Džanet - asi 160 kilometrů severovýchodně od Káhiry - narazili archeologové na nález, který nemá v moderní egyptologii obdoby. V jedné z královských hrobek totiž objevili 225 dokonale vypracovaných a zachovalých pohřebních figurek. Objev okamžitě získal status senzace - a to nejen kvůli rozsahu nálezu, ale i kvůli záhadám, kterým může pomoci přijít na kloub.

Město Džanet (řecky Tanis) se stalo sídelním městem 21. a poté i 22. dynastie faraonů, přičemž mělo být protiváhou mocného Vesetu (Théby), tehdejšího hlavního náboženského a politického centra Horního Egypta.

I proto se Džanetu mnohdy přezdívá "Théby severu".

"Od roku 1946 se v Džanetu ani v celém Údolí králů žádné sošky nenašly. Výjimkou zůstává pouze Tutanchamonova hrobka objevená v roce 1922," uvedl v pátek francouzský egyptolog Frédéric Payraudeau, který se na nálezu podílel spolu se svým kolegou Ahmedem Nakšarou během francouzské archeologické mise.

Tým během průzkumných prací odhalil, že nalezené figurky někdo pečlivě uspořádal do hvězdicovitých formací po stranách lichoběžníkové jámy a do dokonalých vodorovných řad na jejím dně. Konkrétně se jedná se o pohřební figurky ušabti, které měly faraonovi sloužit jako pomocníci v posmrtném životě. Jeden detail archeology doslova zarazil. Více než polovina figurek totiž představuje ženy - taková převaha ženských služebnic je v královských pohřebních souborech téměř nevídaná.

Nález figurek přinesl zásadní průlom. Královské symboly na nich jednoznačně potvrzují, že hrobka patřila faraonovi Šešonku III., který vládl v letech 830-791 před naším letopočtem. V hrobce ale žádné tělo archeologové nenašli. "Proč není pohřben ve své vlastní hrobce?" ptá se francouzský archeolog Frédéric Payraudeau, vedoucí týmu, který figurky nalezl.

Šešonk III. vládl v době hluboké politické krize, kdy zemi zmítala krvavá občanská válka mezi Horním a Dolním Egyptem. O moc tehdy soupeřilo několik králů. A tak mohl chaos v nástupnictví překazit plánovaný pohřeb. Další možností je přemístění jeho ostatků kvůli pozdější krádeži. I když si odborníci jen těžko dokážou představit, že by někdo dokázal znovu instalovat masivní žulový sarkofág do tak stísněného prostoru.

Objev samotných figurek byl podle badatelů dramatický a vzrušující zároveň. Když našli první kousky pohromadě, hned věděli, že jde o mimořádný nález. "Byl to den před víkendem, kdy normálně končíme ve dvě odpoledne. Říkali jsme si: To není možné," popisuje Payraudeau. Tým proto rozsvítil reflektory a pokračoval v práci celou noc. Vyjmutí všech 225 figurek nakonec trvalo deset dní.

Objev poputuje do muzea

Egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek označilo objev za "rozhodný krok v řešení dlouhotrvající archeologické záhady". Podle Dr. Mohameda Ismaila Khaleda nález potvrzuje, že Džanet "stále skrývá mnohá dosud neodhalená tajemství". Výzkumníci navíc objevili i dosud neznámé vzory v samotné komoře, které mohou objasnit další aspekty tehdejších pohřebních rituálů. Stále však není jasné, proč se nalezené objekty nacházely tam, kde je nikdo nečekal - mimo jeho masivní hrobku.

Po dokončení vědeckého zkoumání figurky vystaví egyptské muzeum, kde nabídnou veřejnosti vzácný pohled do funerální kultury jednoho z nejzáhadnějších období egyptských dějin. Objev zároveň přichází jen několik týdnů po otevření Velkého egyptského muzea v Gíze, největšího muzea na světě věnovaného jediné civilizaci. Současnost a minulost se tak v Egyptě znovu setkávají a nabízejí lidem zcela unikátní pohled do historie.

Zdroje: DailyMail, CBS News