Tragická smrt horolezkyně Kláry Kolouchové na Nanga Parbat zasáhla veřejnost. Zároveň však připomíná i bolestivou historii českého a československého horolezectví. Vysokohorské lezení si od expedice v Peru roku 1970 až po současnost vyžádalo desítky obětí mezi ostřílenými milovníky hor. Připomeňte si vybrané příběhy odvážných horolezců, kteří zaplatili nejvyšší cenu za svou vášeň.
Chtěli víc
Rok 1988 byl pro československé výpravy v Himálaji mimořádně tragický. Celou anabázi toho roku zahájilo úmrtí Jiřího Pelikána z Jablonce nad Nisou, který zůstal na Annapurně. O čtveřici slovenských lezců Becík, Božík, Jaško a Just už řeč byla, pak tu ještě byla expedice Kali Gandaki 1988.
Po těchto dvou tragédiích okamžitě vydalo vedení ČSTV (Československý svaz tělesné výchovy) zákaz jakékoliv činnosti pro všechny expedice působící v Himálaji. Ovšem než zpráva o zákazu dorazila k jednotlivým expedicím operujícím v Himálaji, horolezci z Kali Gandaki 1988 konali. Původně se chtěli vydat na Annapurnu, která však byla obsazena, a tak dostali povolení k výstupu na vedlejší horu Tilicho Peak, která je vysoká 7134 metrů.
18. října dostali Leoš Horka a Petr Gřibek za úkol vybudovat výškový tábor č. 3 ve výšce 6100 metrů, který se nacházel již nad skalnatou částí stěny v jednoduchém ledovcovém terénu, pak se měli vrátit zpět do základního tábora.
Na snímku: Pohlednice z československé expedice Kali Gandaki do Himálaje na Tilicho Peak, Nepal 1988