Osmidílný komediální seriál Most! od osvědčené autorské dvojice Jan Prušinovský a Petr Kolečko s nadsázkou zobrazuje téma chudoby, sociálně vyloučených lokalit, rasismu či xenofobie v severočeském městě Most.
Režiséra Prušinovského město přitahovalo "ryze dělnickým" charakterem a nezaměnitelnou filozofií. A pak také vizuální unikátností, město totiž vyrostlo na zelené louce místo zbouraného starého Mostu. V místě se tedy střetává krásná krušnohorská příroda s architekturou v duchu socialistického realismu.
Podobně to vidí i známý fotograf severních Čech a mostecký rodák Ibra Ibrahimovič, držitel hlavní ceny Czech Press Photo 2003.
"Nadneseně je dnes jeho existence symbolem sporu mezi nádhernou přírodou Krušných hor a Českého středohoří, mezi kterými leží, a průmyslovou krajinou otevřených uhelných dolů a rozlehlých chemických provozů v jeho blízkosti. Mostečany možná vnitřně definuje tento vizuálně zřejmý konflikt existenční jistoty a snu o životě v čistším a přirozenějším prostředí."
Sám Prušinovský neskrývá, že místo zobrazil s velkou nadsázkou a značnou mírou autorské licence.
"To, co se odehrává v seriálu, není každodenní realita, ale pokus ji nějak vypravěčsky a stylisticky uchopit. Tak jako se ve městě Fargo ve skutečnosti nenahánějí nájemní vrazi, v Midsomeru neumírá každý den člověk, ani v Mostě se v takové míře neděje to, co v této sérii," řekl pro stránky České televize.
Podobně reaguje i náměstkyně mosteckého primátora Markéta Stará. "Seriál byl vytvořen s obrovskou dávkou humoru a nadhledu a přesně takto je třeba jej chápat. Nezobrazuje, a ani neměl zobrazovat, reálný život v našem městě. Mně osobně první díl pobavil," řekla s tím, že příběh by se mohl odehrávat v jakémkoliv jiném městě. "Zajímala mě místa, do nichž je seriál zasazen, místa, která my Mostečané dobře známe. Ráda se podívám i na další díly," dodává.
Na své rodné město, v němž v roce 1992 maturoval, se dívá bez sentimentu manažer a někdejší dlouholetý ředitel pražské zoologické zahrady Petr Fejk. Vybaví se mu prý především šeď, v přímém i přeneseném slova smyslu.
"Na seriálu neshledávám nic nereálného nebo zavádějícího. To, co jsem viděl v prvním díle, nevybočuje z toho, co lze v Mostě skutečně vidět nebo zažít. Navíc nejde o dokument, ale o dílo pracující s určitou mírou nadsázky a umělecké licence. V tomto smyslu mohl být seriál klidně ještě drsnější," říká.
Nejvíc místní baví autentické kulisy seriálu, jako jsou restaurace Severka, kostel Nanebevzetí, Autodrom, hotel Cascade, mostecká nemocnice, obchodní galerie Centrál, restaurace U Kalendů, knihovna či Chanov.
V osmi dílech si zahrálo také přes 800 komparzistů z Mostu a okolí, čili spousta místních tu v seriálu někoho zná.
Takhle my si tady žijeme!
Rámec Mostu! tvoří příběh Luďka, kterého právě vyhodili z práce, bydlí v rozpadajícím se domku po tatínkovi, dluhy lepí dalšími dluhy, má problémy s exmanželkou, se synem i s bratrem, respektive sestrou.
"‘A takhle my si tady žijeme…‘ mohl bych s nadsázkou říct po zhlédnutí prvního dílu. Ve skutečnosti si ale myslím, že takové svérázné 'Luďany' a 'Ilony' lze potkat v kterémkoli městě. Jen v reálu nebudou tak vtipní a okouzlující, jako v podání vynikajícího Martina Hofmanna a božské Jitky Čvančarové," konstatuje s úsměvem mostecký rodák a zpěvák Martin Maxa.
"Humor tvůrců bych popsal jako sympaticky nekorektní a v Severce musel podle mě scenárista při sbírání inspirace udělat slušnou tržbu," dodává.
"Kromě pár vizuálních detailů by se podobný příběh mohl asi odehrávat v jakémkoliv městě," tvrdí fotograf Ibrahimovič. "V současném Mostu je docela málo původní nesídlištní zástavby. Staré domy proto obývají spíše majetní lidé a mají je většinou opravené, takže mi přijde děj odehrávající se v barabizně po požáru spíše netypický pro tuto lokalitu," namítá.
Nicméně věří, že to třeba bude ještě mít v ději nějaké opodstatnění. Podle něj i nadávání na Romy, které prý skutečně místní ve velkém provozují, či prototyp "dobrého pracujícího cikána, jenž potvrzuje výjimku", se týká většiny Česka, nejen Mostecka.
"Odpovídám za celý marketingový tým. Jsme tu jeden z Teplic, jeden z Litvínova a dva z Mostu. Jedná se tedy o společné dílo," napsal redakci maketingový ředitel hokejového klubu HC Verva Litvínov a někdejší severočeský extraligový hokejista Jan Klobouček. Podle něj seriál zobrazuje sociální vrstvy obyvatel celkem věrohodně, nicméně podobné to je i v jiných městech.
"Každé město má své stinné stránky, na které se zde poukazuje, ale i světlé stránky, ty se ovšem v seriálu neuvádějí. Protiromské nálady odpovídají realitě," popisuje Klobouček a dodává: "A v neposlední řadě realitě odpovídají plakáty HC Verva Litvínov v malebné hospůdce Severka."
Podobně to vidí i sportovní reportér České televize Ondřej Zamazal. Ten se narodil v roce 1981 v Mostě, na základní školu chodil v Litvínově-Janově a po absolvování litvínovského gymnázia v roce 1999 odešel studovat žurnalistiku do Prahy.
"Připadá mi, že některá specifika by mohla platit na kterékoliv město v Česku s podobným charakterem a strukturou obyvatelstva," zamýšlí se a oceňuje humor seriálu. "Každopádně jsem se při sledování prvního dílu skvěle bavil a těším se na pokračování. Perfektně mi ladila třeba symbióza místních reálií a použití obecné, až vulgární češtiny. A herecký výkon Martina Hofmanna je naprosto koží, abych si pomohl slovem, které za našich časů na Mostecku rezonovalo."
Realita obyčejných lidí v Mostě podle oslovených lidí nevypadá tak hrozivě jako titulky v novinách. "Jinak už by tady asi nikdo nebydlel," říká Maxa. "Leč musím uznat, že právě Most má určitou specifickou atmosféru, vyplývající z místních poněkud složitějších životních podmínek a skladby obyvatelstva. A bohužel se stále nenašla síla, která by nalezla a uvedla do praxe účinná řešení," dodává zpěvák.
