Moravec věřil ve válku. Film Anatomie zrady jeho přerod zjednodušuje, říká historik

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
3. 5. 2020 19:52
Emanuel Moravec, stoupenec prvorepublikových prezidentů, nekolaboroval s Německem kvůli zklamání a finanční situaci. Se silnými vůdci a válečnými konflikty sympatizoval už před Mnichovem, myslí si ředitel Ústavu českých dějin na Karlově univerzitě v Praze profesor Ivan Šedivý. Film Anatomie zrady Moravcův přerod zjednodušuje, ke zradě ho dovedly složitější proudy, říká historik.
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší.
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT

Dvoudílný film Anatomie zrady z produkce České televize se vůbec poprvé zaměřuje na charakter "českého Quislinga", vojenského stratéga, politika, legionáře a kolaboranta Emanuela Moravce.

Divák Moravce potkává jako plukovníka a profesora válečných dějin na Vysoké škole válečné v období, kdy se schyluje k druhé světové válce a mnichovské dohodě, která v roce 1938 vyústila v abdikaci československého prezidenta Edvarda Beneše a kapitulaci Československa.

Poselstvím filmu je vysvětlit, proč legionář a stoupenec jak prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, tak i jeho nástupce Edvarda Beneše dokázal tak rychle obrátit a stát se zastáncem a propagátorem nacistického Německa. Divákovi filmaři přináší fragmenty z Moravcova rodinného a společenského života, minulosti, politických i spisovatelských ambicí a v neposlední řadě také skutečností, které vedly k jeho kolaboraci s nacisty. 

Důvody, které podle filmařů vedly k obratu Moravce, byly v prvé řadě dvojí: zklamání z abdikace prezidenta Edvarda Beneše a postoupení Sudet Německu. Moravec si osobně přál, aby země bojovala do posledního dechu, a byl znechucen Benešovým postojem a jeho útěkem do exilu. Rozčarování ho připravilo o místo v armádě a publikaci v Přítomnosti a Lidových novinách.

Zhrzený vlastenec se ocitl na dně. Byl bez přátel, respektu, práce, po rozvodu a s třemi dětmi na krku. Spolupráce s nacisty ve filmu Anatomie zrady tak působí jako jediné možné východisko pro ambiciózního člověka, který ke všemu celý život hledal rodinné štěstí. Podle historika Ivana Šedivého ale ke kolaboraci vedly i jiné tendence, především Moravcovy dlouhodobé sympatie k fašistům a víra, že válka může přinést něco dobrého.

Uplakánek a sympatizant s totalitními režimy

Profesor Jiří Šedivý, který analyzoval Moravcovy články z první republiky, tvrdí, že k válce a autoritativním režimům plukovník a novinář inklinoval dlouhodobě. "Už v roce 1935 Moravec psal slovníkem, který se nápadně podobal fašistickému a nacistickému vidění světa. Používal výrazy jako ukrutná bojovnost anebo tvorové bez víry a odvahy," říká historik.

Přestože byl Moravec chápán jako stoupenec Hradu, jeho myšlení bylo konkrétně v pohledu na válku odlišné. Do novin psal také pod mnoha pseudonymy, a to ještě před Mnichovem. "Moravec měl pozitivní vztah k válce, věřil, že z ní může vzejít něco dobrého. Intelektuálně mu to nemuselo dát tolik práce, aby přijal nacistický režim za svůj," říká Šedivý.

Podle historika film Anatomie zrady Moravcův přerod zjednodušuje a vysvětluje ho situací, která nastala po mnichovské dohodě. "Z pohledu historika mi to vysvětlení osobně připadá trochu na vodě. Myslím si, že ten přerod nebyl tak velký a nebyl jen o tom, že, zjednodušeně řečeno, neměl peníze. To mi na filmu vadí, odhlédnu-li od samotného ztvárnění filmu, které je podle mě klišoidní a trochu zmatené."

Samotné charakterní rysy Moravce jsou však podle Šedivého celkem věrohodné. Marián Labuda mladší ve filmu působí jako uplakánek se silnými ambicemi a vztahem ke svým třem synům. "Shodou okolností jsem měl po svém dědovi dobovou fotografii, na které je Moravec se svým synem Igorem v pruhovaném koupacím úboru. Oba stojí u bazénku a pouští si plachetničky. I to mi říká, že Moravec opravdu celý život hledal své rodinné štěstí. Myslím si, že kariérní dravost jde s uplakaností ruku v ruce, obzvláště když vám někdo šlápne na kuří oko."

Emanuel Moravec
Emanuel Moravec | Foto: archiv Pavla Suka

Film velmi poctivě využil dobové materiály

Dobová fakta ve filmu jsou podle historika někdy až doslovně přesná. Rozhovory, které Emanuel Moravec vedl s Benešem anebo s generálem Jaroslavem Hrbkem, jsou založeny na svědectvích či přebraných citacích z Moravcových knih a článků. "Tvůrci si velmi poctivě prošli literaturu a velmi poctivě ta fakta využili, Moravcovy monology jsou doslovně přesné," říká Šedivý.

Historicky je podle Šedivého film velmi věrohodný, a to i přestože fakta v některých případech nejsou zcela jednoznačná a podložená nezpochybnitelnými zdroji. "Některé důkazy a fakta o Moravcovi známe jen tak říkajíc z druhé ruky. Jak skutečně probíhal rozhovor s Benešem, víme od Františka Kupky, kterému to měl údajně sdělit sám Beneš," vysvětluje profesor a ředitel Ústavu českých dějin na Karlově univerzitě.

Podobné nejasnosti mají historici také v období, kdy byl Emanuel Moravec v legiích. "Není jasné, jestli a jak moc ho během boje přepadla zbabělost. Je pravda, že máme k dispozici lékařskou zprávu, ve které se praví, že Moravec prodělal něco jako posttraumatický šok a do Československa se vrátil zpět v první várce. Nicméně to samotné selhání známe zprostředkovaně jen od Benešova stoupence, generála Jaroslava Hrbka," tvrdí Šedivý.

Stejně tak není podle historika zcela jasný osud prostředního syna Jury Moravce. "Mezi odborníky vládne neshoda, zda v roce 1944 ke spojencům přeběhl, anebo zda ho vojáci zajali." Podle Šedivého to ale historici nebudou s přesností vědět asi už nikdy.

Samotný snímek je však věrnou ukázkou toho, jak vypadala situace v Československu před a během protektorátu. Anatomie zrady sice podle Šedivého není filmem, ke kterému by se člověk jednou rád vrátil, je ale věrohodnou rekonstrukcí doby, která může pomoct dokreslit fakta při výuce dějepisu na základních a středních školách.

Podívejte se na trailer k filmu:

První ze dvou částí Anatomie zrady uvedla Česká televize v neděli večer na ČT1. | Video: Česká televize
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy