Moravec věřil ve válku. Film Anatomie zrady jeho přerod zjednodušuje, říká historik

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
3. 5. 2020 19:52
Emanuel Moravec, stoupenec prvorepublikových prezidentů, nekolaboroval s Německem kvůli zklamání a finanční situaci. Se silnými vůdci a válečnými konflikty sympatizoval už před Mnichovem, myslí si ředitel Ústavu českých dějin na Karlově univerzitě v Praze profesor Ivan Šedivý. Film Anatomie zrady Moravcův přerod zjednodušuje, ke zradě ho dovedly složitější proudy, říká historik.
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší.
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT

Dvoudílný film Anatomie zrady z produkce České televize se vůbec poprvé zaměřuje na charakter "českého Quislinga", vojenského stratéga, politika, legionáře a kolaboranta Emanuela Moravce.

Divák Moravce potkává jako plukovníka a profesora válečných dějin na Vysoké škole válečné v období, kdy se schyluje k druhé světové válce a mnichovské dohodě, která v roce 1938 vyústila v abdikaci československého prezidenta Edvarda Beneše a kapitulaci Československa.

Poselstvím filmu je vysvětlit, proč legionář a stoupenec jak prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, tak i jeho nástupce Edvarda Beneše dokázal tak rychle obrátit a stát se zastáncem a propagátorem nacistického Německa. Divákovi filmaři přináší fragmenty z Moravcova rodinného a společenského života, minulosti, politických i spisovatelských ambicí a v neposlední řadě také skutečností, které vedly k jeho kolaboraci s nacisty. 

Důvody, které podle filmařů vedly k obratu Moravce, byly v prvé řadě dvojí: zklamání z abdikace prezidenta Edvarda Beneše a postoupení Sudet Německu. Moravec si osobně přál, aby země bojovala do posledního dechu, a byl znechucen Benešovým postojem a jeho útěkem do exilu. Rozčarování ho připravilo o místo v armádě a publikaci v Přítomnosti a Lidových novinách.

Zhrzený vlastenec se ocitl na dně. Byl bez přátel, respektu, práce, po rozvodu a s třemi dětmi na krku. Spolupráce s nacisty ve filmu Anatomie zrady tak působí jako jediné možné východisko pro ambiciózního člověka, který ke všemu celý život hledal rodinné štěstí. Podle historika Ivana Šedivého ale ke kolaboraci vedly i jiné tendence, především Moravcovy dlouhodobé sympatie k fašistům a víra, že válka může přinést něco dobrého.

Uplakánek a sympatizant s totalitními režimy

Profesor Jiří Šedivý, který analyzoval Moravcovy články z první republiky, tvrdí, že k válce a autoritativním režimům plukovník a novinář inklinoval dlouhodobě. "Už v roce 1935 Moravec psal slovníkem, který se nápadně podobal fašistickému a nacistickému vidění světa. Používal výrazy jako ukrutná bojovnost anebo tvorové bez víry a odvahy," říká historik.

Přestože byl Moravec chápán jako stoupenec Hradu, jeho myšlení bylo konkrétně v pohledu na válku odlišné. Do novin psal také pod mnoha pseudonymy, a to ještě před Mnichovem. "Moravec měl pozitivní vztah k válce, věřil, že z ní může vzejít něco dobrého. Intelektuálně mu to nemuselo dát tolik práce, aby přijal nacistický režim za svůj," říká Šedivý.

Podle historika film Anatomie zrady Moravcův přerod zjednodušuje a vysvětluje ho situací, která nastala po mnichovské dohodě. "Z pohledu historika mi to vysvětlení osobně připadá trochu na vodě. Myslím si, že ten přerod nebyl tak velký a nebyl jen o tom, že, zjednodušeně řečeno, neměl peníze. To mi na filmu vadí, odhlédnu-li od samotného ztvárnění filmu, které je podle mě klišoidní a trochu zmatené."

Samotné charakterní rysy Moravce jsou však podle Šedivého celkem věrohodné. Marián Labuda mladší ve filmu působí jako uplakánek se silnými ambicemi a vztahem ke svým třem synům. "Shodou okolností jsem měl po svém dědovi dobovou fotografii, na které je Moravec se svým synem Igorem v pruhovaném koupacím úboru. Oba stojí u bazénku a pouští si plachetničky. I to mi říká, že Moravec opravdu celý život hledal své rodinné štěstí. Myslím si, že kariérní dravost jde s uplakaností ruku v ruce, obzvláště když vám někdo šlápne na kuří oko."

Emanuel Moravec
Emanuel Moravec | Foto: archiv Pavla Suka

Film velmi poctivě využil dobové materiály

Dobová fakta ve filmu jsou podle historika někdy až doslovně přesná. Rozhovory, které Emanuel Moravec vedl s Benešem anebo s generálem Jaroslavem Hrbkem, jsou založeny na svědectvích či přebraných citacích z Moravcových knih a článků. "Tvůrci si velmi poctivě prošli literaturu a velmi poctivě ta fakta využili, Moravcovy monology jsou doslovně přesné," říká Šedivý.

Historicky je podle Šedivého film velmi věrohodný, a to i přestože fakta v některých případech nejsou zcela jednoznačná a podložená nezpochybnitelnými zdroji. "Některé důkazy a fakta o Moravcovi známe jen tak říkajíc z druhé ruky. Jak skutečně probíhal rozhovor s Benešem, víme od Františka Kupky, kterému to měl údajně sdělit sám Beneš," vysvětluje profesor a ředitel Ústavu českých dějin na Karlově univerzitě.

Podobné nejasnosti mají historici také v období, kdy byl Emanuel Moravec v legiích. "Není jasné, jestli a jak moc ho během boje přepadla zbabělost. Je pravda, že máme k dispozici lékařskou zprávu, ve které se praví, že Moravec prodělal něco jako posttraumatický šok a do Československa se vrátil zpět v první várce. Nicméně to samotné selhání známe zprostředkovaně jen od Benešova stoupence, generála Jaroslava Hrbka," tvrdí Šedivý.

Stejně tak není podle historika zcela jasný osud prostředního syna Jury Moravce. "Mezi odborníky vládne neshoda, zda v roce 1944 ke spojencům přeběhl, anebo zda ho vojáci zajali." Podle Šedivého to ale historici nebudou s přesností vědět asi už nikdy.

Samotný snímek je však věrnou ukázkou toho, jak vypadala situace v Československu před a během protektorátu. Anatomie zrady sice podle Šedivého není filmem, ke kterému by se člověk jednou rád vrátil, je ale věrohodnou rekonstrukcí doby, která může pomoct dokreslit fakta při výuce dějepisu na základních a středních školách.

Podívejte se na trailer k filmu:

První ze dvou částí Anatomie zrady uvedla Česká televize v neděli večer na ČT1. | Video: Česká televize
 

Právě se děje

před 37 minutami

Ekonomika EU i eurozóny vzrostla nejrychleji od roku 1995

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila z koronavirového propadu, hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. Je to nejvýraznější vzestup od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU propadla kvůli koronaviru o 11,4 procenta. V eurozóně se HDP snížil o 11,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy