Zrádce, či zrazený? Film o Moravcovi zmateně polidšťuje kolaboranta s nacisty

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
26. 4. 2020 15:48
Lehce otylý holohlavý muž přes zrcadlo šmíruje pohlednou nahou ženu. Ta si ho všimne a dveře do koupelny zavírá. „Scéna z manželského života“ plukovníka a pozdějšího kolaboranta s nacisty Emanuela Moravce otevírá dvoudílný snímek Anatomie zrady, který tuto a příští neděli uvede Česká televize. A dokonale ho definuje – jako sled neskrývaných ambic, umolousaných metafor a vypravěčských zkratek.
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší.
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Viktor Preiss jako Eduard Beneš. | Foto: Česká televize
Nahoře na snímku jsou Oskar Hes, Dana Droppová, Marián Labuda mladší a Filip Březina, dole Matyáš Kovář. | Foto: David Raub/ČT
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: David Raub/ČT
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší, Dana Droppová ztvárnila jeho třetí manželku Jolanu Emmerovou. | Foto: David Raub/ČT
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Oskar Hes hraje Juriho Moravce, druhého syna Emanuela Moravce. | Foto: David Raub/ČT
Jiří Vyorálek jako Jan Rys-Rozsévač, novinář a člen fašistické organizace Vlajka. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Detlef Bothe jako Reinhard Heydrich. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
André Hennicke jako Karl Hermann Frank, státní tajemník Úřadu říšského protektora. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Filip Březina hraje Igora Moravce, nejstaršího syna Emanuela Moravce. | Foto: David Raub/ČT
Vladimír Polívka ztvárnil Waltera Gretzkého, fiktivního Moravcova bývalého studenta. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize

Emanuel Moravec, který žil v letech 1893 až 1945, byl ctižádostivý muž, měl blízko k prezidentům Masarykovi i Benešovi a měl rád mladá děvčata. Od prvních chvil snímku Anatomie zrady se však zdá, že nikdo nemá rád jeho. Domácí dusno naznačené první scénou v různých obměnách pokračuje následujících zhruba 40 minut a spolu s ním dusno politické.

Píše se rok 1938, Beneš odmítá Moravcovy názory, že je třeba se postavit Německu. Rozený řečník a autor rozsáhlých pojednání na politická témata Moravec postupně přichází o možnost promlouvat k národu v rozhlase i ke studentům na půdě vysoké školy, kde dosud přednášel. Noviny se zdráhají tisknout jeho články. Poslední kapkou je propuštění z armády na dlouhodobou neplacenou dovolenou.

Mezitím Moravec vymění druhou manželku za mladší služebnou, která zastává roli matky Moravcova nejmladšího syna Pavlíka. Zneuznaný muž řeší, jak naplnit své ambice a uživit rodinu. To vše jsou fakta, známé střípky dějin. Tvůrci snímku s ambiciózním názvem Anatomie zrady z nich však žádný anatomicky přesný obraz nesložili.

Většinu první části snímku sledujeme muže, kterému se v životě všechno hroutí. Hned zkraje vidíme konec jednoho manželství a začátek nového románku se služebnou, přitom ve filmu není jediná scéna, kdy by se k Moravcovi některá žena chovala hezky. Buď křičí, nebo si stěžují, případně se tváří posměšně, až nenávistně. Divák hozený doprostřed děje netuší proč. Spolu s tím se hroutí Moravcův profesní život a přichází i hmotná nouze.

A když se v takové situaci skrze dvířka depresí a denního popíjení prodere nabízený prstík v podobě fiktivní postavy šarmantního mladého nacisty a dřívějšího Moravcova studenta Waltera Gretzkiho, Moravec chňapne rovnou po celé ruce.

Toto psychologizující pojetí se zdánlivě pokouší proniknout pod povrch, najít motivace pro Moravcovo kolaborantství, přitom ukázat i jeho kvality. Jenže v této optice zaniká jakýkoli skutečný pokus se těm motivacím přiblížit. Jaký byl Moravec člověk? Mohla za jeho kolaborantství souhra okolností? Sice zradil, ale měl proč se cítit zrazen pomnichovskou druhou republikou? Byl to voják a politik, který odjakživa tíhnul k autoritářským systémům, takže u něj k žádnému velkému obratu nedošlo?

První ze dvou částí Anatomie zrady uvedla Česká televize v neděli večer na ČT1. | Video: Česká televize

Film z Moravce dělá částečnou oběť okolností, ale už se nevěnuje například tomu, že finanční potíže měl mnohem dříve a že ho přátelé museli oddlužit, neboť žil na vysoké noze. Do jeho povahy, vrtochů, osobního života se filmařům nedaří proniknout. Scénář Lucie a Josefa Konášových ukazuje schematický přerod člověka v monstrum, aniž by říkal, jakým byl člověkem a nakolik se stal monstrem z přesvědčení či ze zbabělosti nebo prospěchářství.

Režisér Biser A. Arichtev skládá materiál tak, aby vynikly především dobové rekvizity, ať už je to vůz, nebo drahé šedé kabáty, které nosí Moravec či jeho dva starší synové. Čas od času do děje vpadnou skutečné dobové kolorované záběry, po nichž kamera opět skočí ke kýčovitému záběru na architektonické dominanty Prahy.

Viktor Preiss jako Eduard Beneš.
Viktor Preiss jako Eduard Beneš. | Foto: Česká televize

Taková neobratnost se jistě dá částečně vysvětlit rozpočtem, ale ilustruje nesoudržnou povahu díla, které se nikdy nepovznese nad sled historických momentů, defilujících jako ve školním sešitě, občas obalených trochou vyhrocených emocí, doprovázených tíživou, nadužívanou hudbou, která je hlavní nositelkou atmosféry.

Snímkem se mihnou mnozí zasloužilí i mladí talentovaní herci: Viktor Preiss v roli prezidenta Beneše, Vladimír Polívka coby Moravcův příznivec Walter Gretzki, Ondřej Vetchý a Ondřej Malý jako přátelé a kolegové, k nimž se Moravec později obrátí zády.

Ale samotný Marián Labuda mladší v roli Moravce nenachází či nedostává klíč, jak komplikovaného hrdinu uchopit. Částečně ho o tu možnost obírá scénář, zbytek dokoná fakt, že je předabován do češtiny. Zůstává tak jen u vizuální podoby.

V jediném momentu Moravec projeví otcovskou něhu k synovi Pavlíkovi, fyzickou, opravdovou. Jinak jedná a chová se bez emocí. Byť jeho tváří občas hýbají záchvěvy citů, nelze odečíst jakých. Je to hra na nečernobílé drama, která končí u náznaků a diváka nechává plavat.

Nahoře na snímku jsou Oskar Hes, Dana Droppová, Marián Labuda mladší a Filip Březina, dole Matyáš Kovář.
Nahoře na snímku jsou Oskar Hes, Dana Droppová, Marián Labuda mladší a Filip Březina, dole Matyáš Kovář. | Foto: David Raub/ČT

Ve druhé části se Moravec v roli aktivního šiřitele propagandy i ministra školství a lidové osvěty mění v přesvědčeného nacistu, který neváhá poslat syny do německých škol či na frontu. Opět se nabízí otázka, zda ho pohání ctižádost, či přesvědčení. Žádná morální dilemata se ale ve filmu neobjeví, mezi řádky prošumí tragické dopady Moravcových činů na vlastní rodinu.

Anatomie zrady se nepochybně pokouší o plastičtější obraz doby. Nedojde však dál než k banálnímu zjištění, že v sobě Moravec, tak jako většina lidí, má kladné i záporné stránky, aniž by se jedny i druhé blíže zkoumaly. Tvůrci navíc ve snaze přiznat mu i klady přehánějí v portrétu Moravce coby tragického hrdiny. Ještě podivněji dopadá snaha vykreslit lidsky českého fašistu Jana Ryse-Rozsévače.

Pouštět se do temnějších zákoutí historie je důležité. České kinematografii až na výjimky chybí schopnost kriticky reflektovat minulost, především tu nedávnou. Anatomie zrady se však noří do složitých kapitol dějin podobně problematicky jako nedávné drama Toman Ondřeje Trojana.

Oba projekty si nejsou příliš podobné esteticky, Toman navíc vypráví o mnohem méně známé postavě českých dějin. V obou případech se ale snaha o komplexnější pohled na problematickou figuru mění ve vyprávění, které divákům nenabízí mnoho způsobů, jak s dílem komunikovat, jak na protagonistu pohlédnout. Vše končí u náznaků, že věci byly trochu složitější, než by šlo vyčíst ze školních osnov. Ale chybí perspektiva, s níž by se dalo polemizovat nebo se ztotožnit.

Jenže taková nejednoznačnost je podobně problematická jako schematický pohled, v němž historie vidí pouze hrdiny a padouchy, vítěze a poražené.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Ekonomika EU i eurozóny vzrostla nejrychleji od roku 1995

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila z koronavirového propadu, hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. Je to nejvýraznější vzestup od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU propadla kvůli koronaviru o 11,4 procenta. V eurozóně se HDP snížil o 11,8 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Piloti formule 1 Räikkönen i Giovinazzi zůstávají v Alfě Romeo

Finský veterán Kimi Räikkönen i Antonio Giovinazzi budou také v příští sezoně mistrovství světa formule 1 jezdit za stáj Alfa Romeo. Švýcarský tým o prodloužení spolupráce s oběma piloty informoval na svých internetových stránkách.

Jednačtyřicetiletý Räikkönen je nejstarším pilotem ve startovním poli. Na kontě má 21 vítězství a v roce 2007 se s Ferrari stal mistrem světa. Finský jezdec ve formuli 1 závodil i za McLaren a Lotus a je také rekordmanem v počtu startů, kterých má na kontě 324. V týmu Alfy Romeo působí od loňska.

Šestadvacetiletý Giovinazzi si první start v F1 připsal před třemi lety v barvách Sauberu. První kompletní sezonu odjel loni po přejmenování týmu na Alfa Romeo, kdy díky pátému místu ve Velké ceně Brazílie zaznamenal dosud nejlepší výsledek v kariéře. V probíhajícím ročníku italský pilot byl nejlépe devátý.

Další zprávy