Zrádce, či zrazený? Film o Moravcovi zmateně polidšťuje kolaboranta s nacisty

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
26. 4. 2020 15:48
Lehce otylý holohlavý muž přes zrcadlo šmíruje pohlednou nahou ženu. Ta si ho všimne a dveře do koupelny zavírá. „Scéna z manželského života“ plukovníka a pozdějšího kolaboranta s nacisty Emanuela Moravce otevírá dvoudílný snímek Anatomie zrady, který tuto a příští neděli uvede Česká televize. A dokonale ho definuje – jako sled neskrývaných ambic, umolousaných metafor a vypravěčských zkratek.
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší.
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Viktor Preiss jako Eduard Beneš. | Foto: Česká televize
Nahoře na snímku jsou Oskar Hes, Dana Droppová, Marián Labuda mladší a Filip Březina, dole Matyáš Kovář. | Foto: David Raub/ČT
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: David Raub/ČT
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Emanuela Moravce hraje Marián Labuda mladší, Dana Droppová ztvárnila jeho třetí manželku Jolanu Emmerovou. | Foto: David Raub/ČT
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Oskar Hes hraje Juriho Moravce, druhého syna Emanuela Moravce. | Foto: David Raub/ČT
Jiří Vyorálek jako Jan Rys-Rozsévač, novinář a člen fašistické organizace Vlajka. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Detlef Bothe jako Reinhard Heydrich. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
André Hennicke jako Karl Hermann Frank, státní tajemník Úřadu říšského protektora. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Filip Březina hraje Igora Moravce, nejstaršího syna Emanuela Moravce. | Foto: David Raub/ČT
Vladimír Polívka ztvárnil Waltera Gretzkého, fiktivního Moravcova bývalého studenta. | Foto: Mikuláš Křepelka/ČT
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize
Snímek z Anatomie zrady. | Foto: Česká televize

Emanuel Moravec, který žil v letech 1893 až 1945, byl ctižádostivý muž, měl blízko k prezidentům Masarykovi i Benešovi a měl rád mladá děvčata. Od prvních chvil snímku Anatomie zrady se však zdá, že nikdo nemá rád jeho. Domácí dusno naznačené první scénou v různých obměnách pokračuje následujících zhruba 40 minut a spolu s ním dusno politické.

Píše se rok 1938, Beneš odmítá Moravcovy názory, že je třeba se postavit Německu. Rozený řečník a autor rozsáhlých pojednání na politická témata Moravec postupně přichází o možnost promlouvat k národu v rozhlase i ke studentům na půdě vysoké školy, kde dosud přednášel. Noviny se zdráhají tisknout jeho články. Poslední kapkou je propuštění z armády na dlouhodobou neplacenou dovolenou.

Mezitím Moravec vymění druhou manželku za mladší služebnou, která zastává roli matky Moravcova nejmladšího syna Pavlíka. Zneuznaný muž řeší, jak naplnit své ambice a uživit rodinu. To vše jsou fakta, známé střípky dějin. Tvůrci snímku s ambiciózním názvem Anatomie zrady z nich však žádný anatomicky přesný obraz nesložili.

Většinu první části snímku sledujeme muže, kterému se v životě všechno hroutí. Hned zkraje vidíme konec jednoho manželství a začátek nového románku se služebnou, přitom ve filmu není jediná scéna, kdy by se k Moravcovi některá žena chovala hezky. Buď křičí, nebo si stěžují, případně se tváří posměšně, až nenávistně. Divák hozený doprostřed děje netuší proč. Spolu s tím se hroutí Moravcův profesní život a přichází i hmotná nouze.

A když se v takové situaci skrze dvířka depresí a denního popíjení prodere nabízený prstík v podobě fiktivní postavy šarmantního mladého nacisty a dřívějšího Moravcova studenta Waltera Gretzkiho, Moravec chňapne rovnou po celé ruce.

Toto psychologizující pojetí se zdánlivě pokouší proniknout pod povrch, najít motivace pro Moravcovo kolaborantství, přitom ukázat i jeho kvality. Jenže v této optice zaniká jakýkoli skutečný pokus se těm motivacím přiblížit. Jaký byl Moravec člověk? Mohla za jeho kolaborantství souhra okolností? Sice zradil, ale měl proč se cítit zrazen pomnichovskou druhou republikou? Byl to voják a politik, který odjakživa tíhnul k autoritářským systémům, takže u něj k žádnému velkému obratu nedošlo?

První ze dvou částí Anatomie zrady uvedla Česká televize v neděli večer na ČT1. | Video: Česká televize

Film z Moravce dělá částečnou oběť okolností, ale už se nevěnuje například tomu, že finanční potíže měl mnohem dříve a že ho přátelé museli oddlužit, neboť žil na vysoké noze. Do jeho povahy, vrtochů, osobního života se filmařům nedaří proniknout. Scénář Lucie a Josefa Konášových ukazuje schematický přerod člověka v monstrum, aniž by říkal, jakým byl člověkem a nakolik se stal monstrem z přesvědčení či ze zbabělosti nebo prospěchářství.

Režisér Biser A. Arichtev skládá materiál tak, aby vynikly především dobové rekvizity, ať už je to vůz, nebo drahé šedé kabáty, které nosí Moravec či jeho dva starší synové. Čas od času do děje vpadnou skutečné dobové kolorované záběry, po nichž kamera opět skočí ke kýčovitému záběru na architektonické dominanty Prahy.

Viktor Preiss jako Eduard Beneš.
Viktor Preiss jako Eduard Beneš. | Foto: Česká televize

Taková neobratnost se jistě dá částečně vysvětlit rozpočtem, ale ilustruje nesoudržnou povahu díla, které se nikdy nepovznese nad sled historických momentů, defilujících jako ve školním sešitě, občas obalených trochou vyhrocených emocí, doprovázených tíživou, nadužívanou hudbou, která je hlavní nositelkou atmosféry.

Snímkem se mihnou mnozí zasloužilí i mladí talentovaní herci: Viktor Preiss v roli prezidenta Beneše, Vladimír Polívka coby Moravcův příznivec Walter Gretzki, Ondřej Vetchý a Ondřej Malý jako přátelé a kolegové, k nimž se Moravec později obrátí zády.

Ale samotný Marián Labuda mladší v roli Moravce nenachází či nedostává klíč, jak komplikovaného hrdinu uchopit. Částečně ho o tu možnost obírá scénář, zbytek dokoná fakt, že je předabován do češtiny. Zůstává tak jen u vizuální podoby.

V jediném momentu Moravec projeví otcovskou něhu k synovi Pavlíkovi, fyzickou, opravdovou. Jinak jedná a chová se bez emocí. Byť jeho tváří občas hýbají záchvěvy citů, nelze odečíst jakých. Je to hra na nečernobílé drama, která končí u náznaků a diváka nechává plavat.

Nahoře na snímku jsou Oskar Hes, Dana Droppová, Marián Labuda mladší a Filip Březina, dole Matyáš Kovář.
Nahoře na snímku jsou Oskar Hes, Dana Droppová, Marián Labuda mladší a Filip Březina, dole Matyáš Kovář. | Foto: David Raub/ČT

Ve druhé části se Moravec v roli aktivního šiřitele propagandy i ministra školství a lidové osvěty mění v přesvědčeného nacistu, který neváhá poslat syny do německých škol či na frontu. Opět se nabízí otázka, zda ho pohání ctižádost, či přesvědčení. Žádná morální dilemata se ale ve filmu neobjeví, mezi řádky prošumí tragické dopady Moravcových činů na vlastní rodinu.

Anatomie zrady se nepochybně pokouší o plastičtější obraz doby. Nedojde však dál než k banálnímu zjištění, že v sobě Moravec, tak jako většina lidí, má kladné i záporné stránky, aniž by se jedny i druhé blíže zkoumaly. Tvůrci navíc ve snaze přiznat mu i klady přehánějí v portrétu Moravce coby tragického hrdiny. Ještě podivněji dopadá snaha vykreslit lidsky českého fašistu Jana Ryse-Rozsévače.

Pouštět se do temnějších zákoutí historie je důležité. České kinematografii až na výjimky chybí schopnost kriticky reflektovat minulost, především tu nedávnou. Anatomie zrady se však noří do složitých kapitol dějin podobně problematicky jako nedávné drama Toman Ondřeje Trojana.

Oba projekty si nejsou příliš podobné esteticky, Toman navíc vypráví o mnohem méně známé postavě českých dějin. V obou případech se ale snaha o komplexnější pohled na problematickou figuru mění ve vyprávění, které divákům nenabízí mnoho způsobů, jak s dílem komunikovat, jak na protagonistu pohlédnout. Vše končí u náznaků, že věci byly trochu složitější, než by šlo vyčíst ze školních osnov. Ale chybí perspektiva, s níž by se dalo polemizovat nebo se ztotožnit.

Jenže taková nejednoznačnost je podobně problematická jako schematický pohled, v němž historie vidí pouze hrdiny a padouchy, vítěze a poražené.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy