Závěry výzkumu, které se objevily v odborném časopise JAMA Psychiatry, naznačují, že teenageři žijící v městských oblastech s vyšší mírou umělého osvětlení naspí v noci méně hodin než jejich vrstevníci v méně osvětlených čtvrtích.
"Přestože je množství světelných paprsků v okolí jen jedním z faktorů, které spánek ovlivňují, jeho snížení představuje účinný způsob, jak poruchám spánku a s nimi souvisejícím potížím předcházet," uvedla pro zpravodajský web stanice CNN spoluautorka studie Kathleen Merikangasová.
Ta společně se svými kolegy sbírala data o psychických problémech a spánkových návycích více než deseti tisíc Američanů ve věku mezi 13 a 18 lety. Informace, které náctiletí poskytli v dotaznících, pak výzkumníci srovnali s průměrnou mírou umělého osvětlení v oblastech, kde zkoumaní bydlí.
Z analýzy vyplynulo, že teenageři, kteří žijí ve více osvětlených čtvrtích, chodí později do postele, méně spí a zároveň častěji trpí výkyvy nálad, úzkostmi, či dokonce bipolární poruchou nebo nějakým typem fobie. Také se ukázalo, že kvalita spánku a míra psychické stability může záviset na socio-ekonomických podmínkách a etnicitě. Děti a dospívající z nízkopříjmových rodin či etnických menšin totiž častěji žijí v chudších oblastech, kde světla z ulice proudí více.
Vědci připomněli, že k vylučování spánkového hormonu melatoninu dochází, až když se setmí, a že při vystavování lidského organismu umělému osvětlení se jeho produkce snižuje, či dokonce zcela zastavuje. I když teenageři i mladší děti podle odborníků potřebují v ideálním případě spát devět hodin, v současné době patří mezi sociální skupiny, které spí nejméně, k čemuž přispívá používání chytrých telefonů a dalších technologií vyzařujících světlo.
Pokud se přitom člověku jeho vnitřní cirkadiánní rytmus, který určuje, kdy má spát a kdy být vzhůru, výrazně naruší nevhodnými spánkovými návyky či spánkovými poruchami, může to mít dlouhodobé negativní dopady na jeho psychické i fyzické zdraví. Vědci už v minulosti zjistili, že nedostatek spánku může zvyšovat krevní tlak, oslabovat imunitní systém, způsobovat tloustnutí nebo zvětšovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, demence či rakoviny.
