reklama
 
 

Digitální technologie mohou za stres i odcizení. Nejohroženější jsou děti, říká psycholožka

18. 9. 2017
Stres, odcizení ve vztazích, zhoršené zdraví i závislost. Tohle všechno můžou podle psycholožky Lucie Essenzy z institutu Re:Life způsobovat digitální technologie, bez kterých si většina lidí nedokáže svůj život představit. Nejvíce ohroženy jsou přitom děti, jež podle ní mohou lehce podlehnout technologické závislosti. "Závislost na zařízeních je prokázaná a vzniká velmi rychle. Jakmile dítě naučíte, že se na tabletu nebo počítači může dívat na pohádky, bude to vyžadovat víc a víc, takže je těžké mu to potom sebrat," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Doporučujeme

Digitální technologie mohou podle vás za odcizení ve vztazích, špatné zdraví, mohou být prostředkem pro šikanu i zdrojem závislosti. Dosud jsem si myslela, že pomohly rozvoji lidstva, teď mi přijde, že jej spíš ničí.

Nechceme říkat, že technologie jsou dobré nebo špatné, spíš chceme poukázat na to, že mají i odvrácenou stranu. Digitalizace je všude a je velmi mocná. Dříve jsem pracovala v pedagogicko-psychologické poradně a vím, jak jsou rodiče vůči technologiím zranitelní. Jsou neustále masírovaní tím, jak jsou dobré pro děti, jak rozvíjí jejich schopnosti, paměť a pozornost. Ale málokdy berou v potaz to, že mají i stinné stránky.

Na jedné straně jsou děti, jež technologie využívají odmalička k zábavě, na druhé jsou dospělí, kteří je používají dennodenně při práci. Kdo je podle vás nejohroženější skupinou digitálního zahlcení?

Nejohroženější jsou zcela určitě děti, protože nemají ještě vytvořenou osobnost a vůli. V dětství se tvoří jejich názory, vztahy, učí se komunikovat, učí se vnímat svět. Ve chvíli, kdy jej vnímají pouze virtuálně, rozvíjí se pouze jedna malá část jejich já. Zatímco v živých vztazích se vytváří úplně jiná část jejich osobnosti, mozku, těla. Ještě dnešní puberťáci zažili svět, kdy internet nebyl zas tak běžný a doma byl třeba jenom jeden stolní počítač. Ale co se stane s generací dětí, které vyrůstají s tabletem v ruce? To nikdo nevíme, neexistují na to zatím žádné studie a výzkumy. Ale ohrožené jsou všechny věkové kategorie, například i lidé v důchodovém věku. 

Co je podle vás nejhorší na tom, když rodiče dají dítěti do ruky tablet proto, aby se samo zabavilo?

U dětí do tří let je na tom nejhorší to, že když tráví příliš mnoho času na tabletu nebo mobilu, jsou okrádány o tělesný rozvoj. Navíc u malých dětí úzce souvisí rozvoj tělesný s tím duševním. Tím, že prozkoumávají svět, ohmatávají věci, všechno strkají do pusy a tak dále, se rozvíjí i jejich mozek. Dítě se potřebuje hlavně hýbat - běhat, rozvíjet hrubou a jemnou motoriku. Ve chvíli, kdy se to neděje, brzdí se kognitivní rozvoj dítěte.

Další oblastí jsou sociální vztahy a komunikace. Pokud má dítě málo reálného kontaktu s blízkými, tak se ochuzuje o celou škálu dalších věcí. Kromě toho je dítě schopno vnímat emoce pouze přímočaře, když mu s úsměvem řeknete, ty mě štveš, vnímá ten úsměv. Stejné je to i u virtuálních obličejů a emotikonů, pokud nevnímá člověka napřímo, může být zmatené z toho, jak s ním druhý komunikuje.

Tablety jsou často obhajovány za to, že učí dítě samostatnosti a vyhledávání informací. Mají tedy digitální technologie podle vás i nějaký pozitivní efekt?

Když se bavíme o dětech od tří do sedmi let, tak o tom silně pochybuji. Všichni, kdo rozvíjí technologie a kdo je prodávají, tvrdí, jak mají skvělý dopad na děti, třeba na jejich paměť a pozornost. Otázkou je, zda by nebyl efekt učení stejný i bez technologií. Existují přece různé "netechnologické" hry. Když dáte dítěti do ruky tablet nebo počítač a nainstalujete mu speciální aplikaci, je fajn, že si zahraje a něco se naučí. Ale je otázkou, jestli si nevytvoří návyk na zařízení.

Jak ten návyk vzniká?

Je prokázaný a vzniká velmi rychle. Jakmile dítě naučíte, že se na tabletu, na počítači nebo chytrém mobilu může dívat na pohádky, bude to vyžadovat víc a víc, takže je těžké mu to potom sebrat. Panuje shoda v tom, že čím víc rodič používání technologie oddálí, tím líp. Není možné technologie úplně ignorovat, ale je důležité se bavit o tom, jak je dítě používá. Musí chápat, proč a k čemu se používají, musí je vnímat jako nástroj k něčemu a ne jako nezbytnou součást svého života v oblastech, kde nejsou potřebné.

Jaká je optimální doba strávená na počítači, tabletu či mobilu?

Je to sporné, každý výzkum se liší, jsou zastánci a odpůrci, takže budu mluvit spíše za sebe. Celkově by podle mě měly strávit na technologiích maximálně hodinu denně, ale většinou tam tráví mnohem více času. Rodiče by ale měli mít pod kontrolou nejen jak dlouho tam tráví, ale také na jaké stránky chodí a s kým se třeba na internetu potkávají.

Myslím si, že úplně nejideálnější je, když dítě začne s technologiemi až v pubertě, ale vím, že to není reálné. V pubertě už má totiž vytvořené návyky, svoje koníčky a má něco, v čem může pokračovat. Technologie jsou pro takové dítě doplněk. Dítě, které vyrůstá v sociálně pozitivní rodině, má spoustu kamarádů, rodiče s ním komunikují a podporují jej v různých koníčcích, může na těchto přístrojích strávit víc času a paradoxně z toho bude víc těžit. Čím víc má dítě vazeb v externím světě, tím víc dokáže z internetu získat.

Lucie Essenza (31)

Lucie Essenza (31)

  • psycholožka specializující se na léčbu závislostí
  • jednatelka organizace Re:Life Internet & Technology Recovery Institute 
  • absolventka Katedry psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci a Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU se zaměřením na studium psychosomatických disciplín
  • v rámci pedagogické a poradenské práce na Jihočeské univerzitě se zabývala vlivem internetu a technologií na studenty

V čem spočívá hlavní nebezpečí dlouhých hodin strávených ve virtuálním světě?

Dítě, které tráví ve virtuálním světě více času, bývá zmatené z obsahu, který mu nekoresponduje s reálným světem. A to je nebezpečné, protože si vytvoří pozitivní vztah k virtuálnímu světu, který mu nabízí neustálé a rychlé uspokojení - že mu někdo odepíše, že si může něco koupit a podobně.

Myslíte si, že dnešní děti si i kvůli mobilům, které jim umožňují neustále všechno vyhledávat na internetu, pamatují méně než dříve?

Je to jedna z mála věcí, která byla vědecky prokázaná, že technologie a internet mají negativní vliv na paměť a pozornost. Do poradny ke mně třeba často chodili rodiče s dětmi, které ještě neuměly mluvit, ale už uměly vyhledávat na tabletu. A rodiče se ptali, jak to, že jsou takto nepozorné a nevydrží si chvíli hrát. Zatímco běžně si dítě hraje s jednou hračkou, věnuje se jí a jakmile ho přestane bavit, vezme si další, na počítači, tabletu či mobilu to funguje jinak. Neustále na vás něco bliká a musíte se v tom orientovat, abyste udrželi pozornost. Sama si nedokážu představit, že bych dnes přečetla takové množství knih, jako když jsem byla na střední škole a technologie byly ještě v plenkách.

Je vlastně memorování dat, jmen a pojmů dnes důležité, když se dá vše najít pomocí několika kliknutí?

Je pravda, že učit se nazpaměť velká kvanta informací je pozůstatek tereziánského školství a není to úplně dobře, ale na druhou stranu se tímto způsobem trénuje paměť. Dítě se musí naučit určité množství informací, aby trénovalo paměť, pak už si může dohledávat na internetu doplňující informace. Dítě nebo student však musí mít vytvořen zdravý základ, na kterém může stavět. Bez něj nebude umět technologie adekvátně využívat.

Může mít roztěkanost a špatná paměť neblahý vliv i na budoucí zdravotní stav dítěte, až například zestárne?

Profesor Manfred Spitzer (autor knihy Digitální demence, pozn. red.) dospívá k tomu, že oslabení jednotlivých kognitivních složek, jako je paměť, pozornost, vytváření vztahů, komunikace ale i tělesný rozvoj, souvisí s technologiemi. To, že se člověk například neorientuje v prostoru nebo čase, je definice počáteční demence. Digitální demence, jak ji nazývá Spitzer, vzniká na základě digitálních technologií, ale má stejné příznaky jako jakýkoliv jiný druh demence. Spitzer píše, že jí lidé začínají trpět daleko dříve než kdysi, a spojuje to s nadužíváním digitálních technologií. Hodně odborníků to považuje za kontroverzní, ale stojí to alespoň za zamyšlení.

Ztrácíme se tedy v prostoru a času?

Dokážete se třeba ještě někam dostat na základě mapy, bez navigace? Lidem, kteří používají technologie, se také často stává, že stráví tři hodiny surfováním na internetu, aniž by si toho všimli. Čas na internetu plyne úplně jinak než v reálném světě, lidé jsou pak často časově dezorientovaní.

Ti, kteří tráví hodně času na sociálních sítích a vytváří si virtuální osobnost, bývají zmatení v tom, kdo vlastně jsou. U puberťáků je tohle hrozný problém, protože se v tomto životním období tvoří jejich osobnost. A pokud nebude zdravě utvářená, neobstojí v reálném světě - takový mladý dospělý nebude spokojený sám se sebou, nebude úspěšný ve vztazích nebo v práci. A co potom udělá? Může se například začít sebepoškozovat, ať už prostřednictvím drog, nebo ještě větším ponořením do virtuální reality.

Jak čtenáři rozpoznají, že jsou digitálně přehlcení natolik, že by to měli začít řešit?

První dobrý krok je si uvědomit, že jim v tom není dobře. Že třeba tráví polovinu dne na počítači a nejsou si toho vědomi. Často také bývá výstražným znamením to, že to vadí okolí. Ať se zeptají svého partnera, jestli mu nevadí, kolik času tráví na počítači.

Každý by si měl oddělit práci od soukromého života a trávit každý den minimálně hodinu nebo dvě se svým partnerem a rodinou. Ne vedle sebe, u televize nebo každý se svým mobilem v ruce. Ale rozhovorem, procházkou, přímou komunikací.

Často doporučujeme off-line detox, může být týdenní nebo víkendový, ale stačí být off-line alespoň několik hodin denně, i to je pro mnohé úspěch.

Video: Závislost dětí na tabletech a mobilech? Už hodina denně může být problém, varuje odborník

Pokud dítě velmi negativně reaguje na jakékoli omezení používání mobilu, je to příznak závislosti, říká Petr Popov. Dítě nižšího školního věku nemá podle něj trávit u tabletu víc než hodinu denně. | Video: Martin Veselovský |  14:49

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama