Hlas nespokojených

V době narůstající nedůvěry vůči církevní moci se na přelomu 15. a 16. století stal výraznou osobností kazatel Johann von Kaisersberg. Proslul nekompromisní kritikou zkaženosti a pokrytectví duchovenstva. Otevřeně pranýřoval luxusní životní styl církevních hodnostářů, zatímco prostí lidé trpěli hladem. Nešetřil ani kláštery, které vinil z morálního úpadku a skandálního chování. Spásu viděl jedině v návratu k opravdové křesťanské morálce.

Jeho kázání přitahovala davy lidí z širokého okolí, kteří v něm viděli jednoho z mála spravedlivých mužů ochotných postavit se nespravedlivému systému. Církevní představitelé však jeho výtkám nenaslouchali. Místo sebereflexe odpověděli arogantní demonstrací moci a bohatství. Když von Kaisersberg zemřel, prostí lidé přišli o duchovního vůdce, který jim dával naději. To vytvořilo úrodnou půdu pro víru v nadpřirozené tresty sesílané shora.

Ilustrační kresba zachycuje nejstarší dochované vyobrazení středověkého Štrasburku z Schedelovy kroniky z roku 1493.