Studium
Od laboratoří po kokpit: Češky, které překročily hranice své doby
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Drahý nájem ji stresoval. Děti tak neposlala do školy a místo toho s nimi obráží svět
Zatímco miliony rodičů v září poslali své děti zpět do školních lavic, ona balila batohy. Ne s učebnicemi, ale s plavkami a cestovními průvodci. Rozhodla se totiž pro radikální změnu - opustit svou rodnou zem, kde jako rodina řešili jen drahé účty, aby své děti učili životem napříč kontinenty.
Vzácný host ve Středomoří. U Mallorky se po 300 letech objevil mystický modrý drak
Neobyčejným úlovkem u pobřeží španělské Mallorky se pyšní mořská bioložka Gádor Muntanerová, která ve vodách Středozemního moře zaznamenala vzácného modrého draka. Tajemný tvor se naposledy u pobřeží Baleárských ostrovů objevil před více než 300 lety.
Bez růstu počtu vystudovaných sester do 10 let řada nemocnic skončí, nebude personál
Bez zvýšení počtu studentů nelékařských oborů by podle děkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petra Widimského do deseti let řada nemocnic kvůli nedostatku sester skončila. Řekl to na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.
Medici jsou hlavně z bohatých rodin. Nechápou své chudší pacienty
Čtyři pětiny českých mediků pocházejí z bohatých rodin. Podle nové analýzy, kterou zpracovala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to může budoucnu přinášet obrovské problémy. Lékaři, kteří nikdy nepoznali nouzi, totiž nemusí rozumět svým méně movitým pacientům. Třeba když si lidé nevyzvednou předepsané léky, protože na ně nemají peníze, mohou to chápat jako nedbalost.
V Praze zakotvila ve známém hodinářství. Anna přibližuje práci se stroji času
Její příběh začal u otázky „Čím chceš být, až vyrosteš?“. A už v osmé třídě měla jasno. Jako technicky založená dívka chtěla jít cestou řemesla. K lásce k hodinkám ji dovedla rada maminky, historie prastrýce a vášeň tatínka. Anna Chytilová se u drobných strojků prostě našla. V Praze zakotvila ve známém hodinářství a denně prokazuje, že přesnost a trpělivost patří mezi její silné stránky.
O lesní školky je čím dál větší zájem. Kvůli čemu bodují a pro koho jsou vhodné?
Alternativní a zážitkové formy výuky jsou přitažlivé, proto je o podobné instituce čím dál větší zájem. V čem mohou být lepší než běžné mateřské školky, kdo je volí a pro koho jsou vhodné? Lesní školky by se měly vyznačovat láskou k přírodě i dětem, touhou změnit svět k lepšímu i inovativním vzděláváním.
Z architektky kuchařkou. Diplom strčila do šuplíku a začala vařit
Odmala toužila vařit, protože jídlo bylo jazykem lásky její babičky i maminky. Diplom z architektury strčila do šuplíku, sebrala všechnu odvahu a vykročila vstříc vysněnému povolání. Ačkoliv nyní vládne vlastním kulinárním projektům plných úžasných vůní i chutí, cesta k milované práci byla trnitá. Kvůli sebezapření a stresu onemocněla, což jí ovlivnilo celý život.
Diplom jako vstupenka do praxe? Proč podle expertů vzdělání neztrácí na hodnotě
Vysokoškolské studium může znamenat výhodu v kariéře či prostor pro navázání kontaktů. Může naučit kritickému myšlení i překonávání překážek. V Česku přesto končí téměř 60 procent pokusů vystudovat bakalářský program nezdarem. Experti i akademici v anketě odpovídají, zda má v dnešní době stále smysl studovat.
Nejspokojenější z vysokoškoláků jsou studenti zdravotnických oborů, trpí ale úzkostmi
Nejvíce spokojení jsou z vysokoškoláků studenti lékařských a nelékařských zdravotnických oborů, konkrétně 78 procent, dále pak posluchači společenských věd a informačních technologií. Vyplývá to z průzkumu projektu KULTIMED realizovaného mezi studenty českých vysokých škol.
Univerzity začínají řešit stres studentů. Nabízí jim flexibilní rozvrh i zkoušky
Vysokoškolští studenti zažívají často stres, ať už ve spojení se zkouškami, nebo nedostatkem volného času. Vysoké školy si proto začínají všímat vhodného nastavení rovnováhy mezi studijním, soukromým či pracovním životem studentů. Vysoká škola ekonomie a managementu třeba dává volnost v individuálním nastavení zkoušek a průběhu studia.
Vítěz Peče celá země: Pečení i pitvání musí být přesné. Červený diplom ale mít nebudu
Diváky České televize ohromoval pozlacenými skvosty plnými exotických chutí. Teď se chce přitom vítěz třetího ročníku soutěže Peče celá země pustit do obyčejných croissantů. „Dort se dá vždycky zachránit, ale croissanty musíte dát na první dobrou,“ překvapuje dvaadvacetiletý student medicíny Vojtěch Vrtiška. V rozhovoru vypráví o dezertu připomínajícím koronavirus i pití energeťáků namísto oběda.
Z Brna až na Oxford. Studenti se tu míň učí a víc myslí, popisuje mladá medička
Univerzita v Oxfordu získala poosmé ocenění nejlepší vysoké školy na světě. Prošly jí desítky laureátů Nobelovy ceny a je známá pro své úspěchy v mnoha oborech včetně medicíny. Právě ta zaujala i čtyřiadvacetiletou Elišku Freibergerovou. Je jedním z 65 Čechů, kteří teď školu studují. "České univerzity se zaměřují na zapamatování co největšího objemu informací. Anglie cílí jinak," popisuje rozdíl.
Stát "začne věřit" Čechům se zahraniční univerzitou. Po letech potíží má uznat tituly
Studovali na prestižních školách v Evropě a pak chtěli pracovat pro český stát, jenže narazili. Desítky Čechů měly v minulosti problém s uznáním zahraničních diplomů z univerzit jako francouzské Sciences Po nebo britský Oxford. Nyní jim chce stát vyjít vstříc. Díky chystané novele služebního zákona by už Češi studující ve vybraných evropských zemích neměli proces zvaný nostrifikace podstupovat.
Práce, praxe, studium. Stres na vysoké si vybral svou daň, Tereza onemocněla
Dnes jednatřicetiletá Tereza je vystudovaná porodní asistentka. Její cesta k bakalářskému titulu však nebyla snadná. Nejprve se netrefila s výběrem oboru, a proto si následující roky musela šetřit na školné. Na porodní asistenci navíc plnila povinné praxe, které jsou neplacené. Ke studiu a praxi v nemocnici tak přibyla ještě brigáda. Dlouhodobý stres zřejmě přispěl k rozvoji chronické nemoci.
Humanitní obory nejsou pro flákače, zjistila Ester. Na noční život už jí nezbývá čas
Jednadvacetiletá Ester studuje na vysoké škole, které se posměšně přezdívá fakulta smažených sýrů. Humanitní obory jsou však z její zkušenosti neprávem znevažované. Sama se přes semestr skoro nezastaví a ve volnu místo bujarých večírků pracuje v kavárně nebo pomáhá v dětském domově. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje svůj náročný time management a přiznává, že po bakaláři bude potřebovat pauzu.
Od první třídy vynikal. Díky stipendiím teď studuje v Dublinu a chce pomáhat Česku
Už do třetího ročníku irské University College Dublin nastupuje v srpnu Jan Hrebík z vesnice poblíž Ústí nad Labem. Protože nepochází z nijak bohaté rodiny, studium si může dovolit jen díky stipendiu získanému vlastní pílí a zájmem o vzdělání. V Irsku je podle něj studentský život těžší než v Praze. Líbí se mu ale důraz na mimoškolní aktivity, které ho posouvají stejně jako znalosti.
Rus napsal diplomovou práci za den pomocí umělé inteligence. Univerzita mu ji uznala
Student v Rusku úspěšně obhájil diplomovou práci, kterou napsal za den s pomocí chatbota ChatGPT nadaného umělou inteligencí od americké organizace OpenAI, informoval student na svých sociálních sítích. Uvedl také, že někteří vyučující ho dokonce poprosili, aby je do používání umělé inteligence zasvětil.
Adamczyk: Děti mi po Kukačkách nechybí. Když hrajete vraha, taky netoužíte vraždit
Příběh dvou párů, kterým v porodnici vyměnili děti, před dvěma lety zabodoval u diváků i kritiků. Nyní se seriál Kukačky vrací s novou řadou, ve které obě rodiny hledají způsob, jak žít pospolu. Jednu z hlavních rolí si opět zahrál Marek Adamczyk, který v rozhovoru mluví také o svatbě se snowboardistkou Evou Samkovou, otužování s držitelem Guinnessova rekordu a nesmělých spisovatelských pokusech.