V letech 1999 až 2004 vedl Richard Dearlove britskou rozvědku MI6. Čtyřicet let předtím jako agent "zaměstnaný" na ambasádě řídil v Československu dvojitého agenta Miloslava Kroču, na což se přišlo jenom náhodou až po Kročově smrti, když jeho žena přinesla k němu do práce dokumenty, které po něm zbyly. Dearlove si nyní přijel do Česka pro složku, kterou na něj komunistická tajná policie vedla.
V Ústavu pro studium totalitních režimů bojují historici. Po nedávném zvolení Ladislava Kudrny ředitelem zveřejnila instituce na svém webu rok staré nařčení z plagiátorství. Nového šéfa z něj viní poradní vědecká rada dosavadního ředitele Zdeňka Hazdry. Na anonymní podnět řešila Kudrnovu habilitační práci z roku 2010. Oponenti textu to označili za "praktiky StB". Rada ústavu plagiátorství odmítá.
Dvaatřicet let od pádu komunismu se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL chystá snížit důchody představitelům tehdejší moci. S odborníky nyní konzultuje, koho přesně by se měla důchodová novela týkat. O peníze by měli přijít členové tehdejší vlády, funkcionáři KSČ či důstojníci StB. Komunistický režim je od roku 1993 prohlášený zákonem za zločinný.
Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.
Písničkář Jaroslav Hutka se nemusí omlouvat bývalému předsedovi Jazzové sekce Karlu Srpovi za tvrzení, že Srp na Hutku donášel komunistické Státní bezpečnosti. Pravomocně to potvrdil pražský městský soud, který zamítl Srpovo odvolání. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
S církevní právničkou Evou Vybíralovou a knězem Zdeňkem Jančaříkem o rebelství tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka, který za normalizace vysvětil na katolického kněze Ludmilu Javorovou. 28. prosince uplynulo od této události, provedené v Davídkově rodném domě v Chrlicích, přesně padesát let.
Za 45 let fungování si Státní bezpečnost vytvořila silný vliv na centralizovanou společnost. Využívala praktiky jako vydírání, odposlechy, sledování či fyzické a psychické násilí. V roce 1987 měla dvanáct a půl tisíce členů, přičemž útvary a spolupracovníci se často skrývali v sousedství po celé Praze. Kde všude slídili a sídlili, podrobně mapuje druhé vydání knihy Estébáckou Prahou.
Milan Kundera či Pavel Kohout psali o komunistickém novináři Juliu Fučíkovi oslavné básně. Jeho Reportáž psaná na oprátce byla přeložena do 90 jazyků. Kult tohoto "nezlomného hrdiny a vzoru" vládl v Československu desítky let. Proč? Julius Fučík se narodil 23. února 1903 na Smíchově.
Před říšským tribunálem stála během války úplně sama. Přesto se dokázala obhájit a místo požadovaného provazu ji za protinacistické aktivity nakonec odsoudili k osmi letům žaláře. Doma od vlastních takovou šanci nedostala. Čeští komunisté nad ní po obludném divadle vynesli předem připravený ortel smrti. Miladu Horákovou zavraždili před 70 roky.
Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
Digitalizované spisy československých občanů, kteří byli ve 30. až 50. letech minulého století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů. Jsou mezi nimi i dokumenty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů.
Materiálové studie o činnosti československých bezpečnostních složek v listopadu 1989 zahrnul historik a od roku 2017 poslanec za ODS Pavel Žáček do nedávno vydané knihy Jakešovo gestapo. Představuje důležitý zdroj poznatků a s dalšími klíčovými prameny, na jejichž publikaci se nezřídka rovněž podílel padesátiletý Žáček, tvoří nepřehlédnutelný dokumentační monument.
Bezpečnostní aparáty, které v někdejším Sovětském svazu patřily k nejdůležitějším represivním nástrojům a oporám komunistických režimů, jsou tématem nové knihy nazvané Čekisté.
Policie zasahovala v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů. Nikdo nebyl zadržen, uvedl Deník N s odkazem na mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje. Vedení ústavu i Ibehej ČTK přítomnost policistů v organizaci potvrdili. Blíže záležitost nikdo z nich nechtěl komentovat. Podle informací ČTK by se úkony trestního řízení měly týkat rekonstrukce sídla ÚSTR.
