Ústav pro studium totalitních režimů

Předsedou rady ústavu pro studium totalit se stal vojenský historik Stehlík

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) má nového předsedu. Stal se jím vojenský historik Eduard Stehlík, který je s ústavem spojen od jeho vzniku. Kromě toho působí jako ředitel odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany. Bývalé předsedkyni rady Emilii Benešové skončil mandát 5. prosince. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová uvedla, že rada si nového předsedu zvolila při prvním jednání v obměněném složení. V úterý 5. prosince totiž skončil mandát nejen dosavadní předsedkyni Benešové, ale také místopředsedovi Lukáši Jelínkovi a dalšímu členu rady Michalu Uhlovi. Nahradili je Karel Černý, Jiří Junek a Jiří Liška. Kromě předsedy rada volila ve středu i místopředsedu, stal se jím Junek.

Rada Ústavu pro studium totalit má tři nové členy, usednou v ní Liška, Černý a Junek

Noví členové rady byli zvoleni až ve druhém kole tajné volby, do něhož postoupilo sedm finalistů. Jiří Junek v něm získal 46 hlasů ze 63 odevzdaných, Karel Černý 42 a Jiří Liška 33.

Senát volí strážce zkoumání totalit. Historik Padevět vypadl, o zvolení bojuje šéfka rady Benešová

Senát ve středu volí nové členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Naději na úspěch má po prvním hlasování, v němž nebyl zvolen nikdo, sedm uchazečů, volí se ale jen tři jména.

Na zkoumání totalit chce dohlížet 24 lidí včetně otce zakladatele Lišky. Senát z nich vybere tři

Senátoři obdrželi seznam nominací na tři místa v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů. K dosud známým uchazečům přibyla například stávající šéfka rady Emilie Benešová nebo dokumentarista Martin Vadas, celkem senátoři obdrželi 24 jmen.

ÚSTR ocenil běloruského politika i pilota, který spoluorganizoval únos letadla z Československa

ÚSTR udělil ceny běloruskému opozičnímu politikovi Vincuk Vjačorkovi, slovenskému fotografu Tiborovi Kováčovi, in memoriam slovenskému pilotovi Tugomíru Seferovičovi, historičce a spisovatelce Zoře Dvořákové a kunsthistoričce a spisovatelce Kateřině Tučkové.

Senátoři vyberou, kdo dá směr zkoumání totalit. Zájem mají spisovatel Padevět i chartista Kroupa

Do Senátu míří jména zájemců o členství v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů. Třem ze šesti radních v prosinci skončí mandát, s výraznou obměnou rady je ve hře směřování celého ústavu.

Ústav pro studium totalit je v úpadku, tvrdí jeho zakladatelé. Současné vedení jim kritiku vrací

Bývalé a současné vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se pře o to, jakým směrem by se měla ubírat instituce, která vznikla s cílem zkoumat komunistickou a nacistickou totalitu. Podle jeho prvního ředitele Pavla Žáčka měl ústav v prvních pěti letech lepší výsledky než nyní. Nynější náměstek ředitele Ondřej Matějka zase naopak kritizuje někdejší "aktivistickou a politickou" koncepci instituce.

Rodiny konečně zjistí, kde leží jejich blízcí. Rusové dali badatelům údaje o zajatých Čechoslovácích

Čeští a slovenští badatelé vůbec poprvé získali obrovskou kartotéku vojáků a civilistů zajatých Rudou armádou. Rodiny mnoha vězňů tak po desítkách let tápání zjistí, jak jejich blízcí zemřeli a kde jsou pochovaní. Čeští výzkumníci v databázi například hledají ruské imigranty, které Sovětský svaz odvlekl během osvobozování z Československa do lágrů.

Otec byl důvěřivý romantik, Masaryka by nezabil. Test DNA neodmítnu, říká syn podezíraného úředníka

Syn někdejšího úředníka ministerstva zahraničí Jana Bydžovského v rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil o obnově vyšetřování záhadné smrti Jana Masaryka v roce 1948. Bydžovský mladší tvrdí, že si nedokáže představit, že by jeho otec mohl být do vraždy syna prvního československého prezidenta zapleten. A to i přesto, že právě kvůli tomuto podezření badatelky Václavy Jandečkové byl případ Masarykovy smrti po patnácti letech znovu otevřen. Bydžovský se k údajnému činu přiznal StB po několikaměsíčním věznění v roce 1950, později doznání odvolal a za vynucené je považuje i policie. Jan Bydžovský mladší prohlásil, že poskytne vzorky DNA, pokud by jej o to policie požádala.

Moskva brání objasnění smrti Jana Masaryka. Možná se přimluvím, ale byla to sebevražda, říká Zeman

Policisté, kteří řeší zločiny spáchané za minulého režimu, znovu otevřeli vyšetřování smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z března 1948. "Ačkoli byl tento případ do listopadu loňského roku uzavřen, tak na sklonku roku 2016 jsme jej znova otevřeli," potvrdila ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Eva Michálková. Významnému posunu ve vyšetřování ale překáží neochota Moskvy poskytnout archivní dokumenty. Pomoci by mohla přímluva prezidenta Miloše Zemana, který se do Ruska chystá na podzim. "Pan prezident nevylučuje, že se o této záležitosti zmíní," napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman je ale podle něj přesvědčen, že Masaryk spáchal sebevraždu.

České dějiny podle paní Muriel a hranice mezi dobrem a zlem

Studiem všednodennosti se nezískají odpovědi na základní otázky, které nás trápí.

Nechceme rozdělovat na oběti a estébáky, režim by bez podpory lidí nepřežil, říká Hazdra

Nechceme rozdělovat na oběti a estébáky, režim by bez podpory lidí nepřežil, říká Hazdra

Nejsme arbitrem jedné pravdy o minulosti, nerelativizujeme zlo minulého režimu, snažíme se o jeho komplexní pochopení. Společnost ale ještě není zralá na věcnou diskusi, tvrdí Zdeněk Hazdra, šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Dodává, že Karel Srp, kterého prezident Zeman navrhl do Rady ÚSTR, nesplňuje podmínky zákona o ÚSTR. Podle Hazdry by v radě měli sedět především odborníci a historici.

Srp chce po Sobotkovi důkazy o donášení StB, jinak ho zažaluje. Lustrační zákon je nesmyslný, tvrdí

Karel Srp vzkázal premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, že pokud nedoloží jeho styky s StB, podá na něj žalobu. Sobotka v lednu odmítl kontrasignovat návrh prezidenta Miloše Zemana, aby se Srp stal členem komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu a odůvodnil to právě tím, že Srp spolupracoval s StB. Srpovo jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků StB, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně.

Miloš Zeman Karel Srp při odhalení busty Francoise Mitterranda 2015

Srp se členem Rady ÚSTR nestal. Senátoři ani nepřipustili volbu, protože byl v KSČ

Úsilí prezidenta Miloše Zemana prosadit svého stoupence Karla Srpa na pozici, kde by se zabýval obdobím komunismu v Československu, nebylo úspěšné ani napodruhé. Senátoři odmítli, aby Srp, někdejší člen KSČ a člověk podezíraný z aktivní spolupráce se Státní bezpečností, zasedl v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů.

Exkomunista Srp se radním ÚSTR nestane. Proč o rozhodnutí prezidenta schůzují senátoři? divil se

Karel Srp se nestane sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Návrh na jeho jmenování zamítla volební komise Senátu. Nesplňuje totiž podmínky dané zákonem o ÚSTR, který zapovídá kandidátovi členství v KSČ před rokem 1990. Horní komora by tak o jeho jmenování vůbec neměla rozhodovat. "Na své členství v době Pražského jara jsem hrdý," vzkázal Srp členům komise. Sám byl přesvědčený, že ho prezident pouze nenavrhl, jak ukládá zákon, ale rovnou jmenoval.

Miloš Zeman Karel Srp oslava Zemanova zvolení prezidentem únor 2013

Zeman se Srpem nejspíš znovu neuspěje, pro členství v Radě ÚSTR nesplňuje zákon

Karel Srp se nejspíš sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestane. Kandidát, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, totiž nesplňuje kritéria daná zákonem. Jako člen předlistopadové KSČ by neměl být jako uchazeč o uvolněné místo po Naděždě Kavalírové vůbec připuštěn. Jeho nominací se bude příští týden zabývat senátní volební komise. "Je možné, že ho za nevolitelného skutečně prohlásí," řekl její předseda Luděk Jeništa.

Provokace, nebo pomoc příteli? Proč Zeman navrhuje do ústavu pro studium totality Karla Srpa

Možná je jeho pravým cílem zasít nejistotu. Zpochybnit pravdu, znejistit pohledy na minulost a tím i na současnost je stará metoda, která má přivést obyvatele pod křídla toho, kdo jim ukáže směr.

Ministr Herman je dál zaměstnancem ústavu pro studium totalit. Výpověď neplatí, potvrdil soud

Soud rozhodl, že výpověď, kterou dostal ministr kultury Daniel Herman z Ústavu pro studium totalitních režimů, je neplatná. Herman je tak stále zaměstnancem ústavu, který mu před výpovědí správně měl nabídnout jiné místo, což neučinil. V té době bylo volné místo tiskového mluvčího. ÚSTR ale tvrdil, že po odvolání z čela ústavu neměl pro Hermana žádné místo, které by v souladu se zákoníkem práce odpovídalo jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu.

Nominace od Zemana mě překvapila, názory Semelové nesdílím, začíná tady cenzura, říká Procházková

Spisovatelka Procházková do rady ÚSTR zřejmě nezasedne, Senát ji v prvním kole nezvolil

Senát v prvním kole nezvolil spisovatelku Lenku Procházkovou do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Spisovatelku nominoval prezident Miloš Zeman místo nedávno zesnulé Naděždy Kavalírové. Procházková v tajné volbě získala jen 15 z 62 hlasů senátorů. Nominaci někdejší signatářky Charty 77 Procházkové provázela kritika jejích současných postojů od pracovníků ústavu. Ze senátorů ji nikdo veřejně nekomentoval.

Nominace od Zemana mě překvapila, názory Semelové nesdílím, začíná tady cenzura, říká Procházková

Normalizace mi dala hodně zabrat, nebyla jsem jenom disident, pohybovala jsem se mezi běžnými lidmi, byla jsem uklízečka dvanáct let v Tylově divadle, nedá se říct, že ten život těch lidí byl úplně šedivý, banální a nudný, prožívali své vztahy, rodičovstí a dětství, měli radost z hokeje, prožívali písničky, které mají rádi dodnes, zpětně těch dvacet let hodit někam do nějaké černé jámy není k těm lidem, kteří těch dvacet let nějak prožili, to mi nepřijde korektní, takhle to zjednodušeně vnímat, to nebyl koncentrák ta republika, říká Lenka Procházková a dodává, že ÚSTR se někdy chová jako na dobytém území. Její nominace do Rady ÚSTR ji prý překvapila.