Podcast Miloše Doležala: I když Miládka plakala, nebála se

Miloš Doležal Miloš Doležal
24. 6. 2020 18:00
Před říšským tribunálem stála během války úplně sama. Přesto se dokázala obhájit a místo požadovaného provazu ji za protinacistické aktivity nakonec odsoudili k osmi letům žaláře. Doma od vlastních takovou šanci nedostala. Čeští komunisté nad ní po obludném divadle vynesli předem připravený ortel smrti. Miladu Horákovou zavraždili před 70 roky.

Poslední noc svého pozemského života, z 26. na 27. června 1950, strávila Milada Horáková v pankrácké cele. Už se asi nedozvíme, jestli jí bachaři splnili poslední přání - vydání utišujícího léku, šunku k večeři a k ránu černou kávu a sklenku červeného vína. 

Skloněna nad posledními dopisy - píše je inkoustovou tužkou, pevným, čitelným písmem a bez škrtů. Oslovuje otce, sestru Věru a švagra, tchyni, přítelkyně ze Sadské, dceru Janu, svého muže. Poslední z nich napíše tři hodiny před popravou. Rodina je zvůlí komunistického režimu dostane až po roce 1989.

Podcast o Miladě Horákové si můžete poslechnout zde:

Červen 1950. V rozlehlé síni na pražském Pankráci probíhá jedno z nejhanebnějších soudních přelíčení našich novodobých dějin. Zmanipulovaná fraška v režii soudruhů z Ústředního výboru KSČ (s ruskými poradci v zákulisí), při které padnou čtyři hrdelní rozsudky.

Tisíce rezolucí z celé republiky masírované zrůdnou propagandou žádají smrt především pro Miladu Horákovou, vnitřně pevnou ženu, která otevřeně vystupovala proti mocenské brutalitě komunistické strany. Na Hradě tou dobou sedí zbabělý prosovětský prezident Gottwald, který si klade jedinou otázku: "Když nepodepíši rozsudek smrti, co tomu řeknou v Moskvě? Řeknou, že jsem slaboch a liberál."

Právnička a politička Milada Horáková není souzena poprvé. V roce 1944 stanula společně s manželem pro svoji protinacistickou činnost před německým soudem v Drážďanech. Říšský žalobce tehdy požadoval absolutní trest. Bránila se bez obhájce. Konečný rozsudek bylo možné pokládat za mírný: osm let vězení.

Milada pak byla i se svým mužem osvobozena z bavorského vězení americkou armádou a kolem 20. května 1945 se dostala zpět do Prahy. Začala zařizovat nový domov na Smíchově, v Zapově ulici č. 3. Starala se o nemocného manžela a vrátila se k veřejné činnosti.

Velice aktivně působila v ženském hnutí, především v Radě československých žen, a Československá strana národně socialistická ji delegovala do Prozatímního a následně Ústavodárného národního shromáždění.

Politička Milada Horáková byla komunistickými kreaturami popravena před 70 lety, brzy ráno 27. června 1950. V podcastu na tuto vzácnou ženu vzpomíná její dcera Jana Kánská, spoluvězeňkyně z Terezína Věra Žahourková, vězni nacistických a komunistických kriminálů Jakub Čermín a Antonín Sum. A také novinář Jiří Ješ, jehož otec byl poslaneckým kolegou Milady Horákové.

Dosud podrobněji neprobádané protikomunistické činnosti Milady Horákové se pak věnuje také nová kniha historika Jana Synka nazvaná Mám klid ve svém svědomí. Milada Horáková ve střetu s komunistickým režimem, kterou právě vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

Vítejte u podcastu Na cestě s Milošem Doležalem. Poslechnout si jej můžete na platformách SoundCloud, Spreaker, Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

Podcast Na cestě s Milošem Doležalem

Na cestě s Milošem Doležalem

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerSpotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Tenista Veselý postoupil na antuce v Kitzbühelu hladce do druhého kola

Tenista Jiří Veselý postoupil na antukovém turnaji v Kitzbühelu hladce do druhého kola. Osmadvacetiletý český reprezentant na úvod vyřadil Ernestse Gulbise z Lotyšska 6:4, 6:1.

Veselý, kterému ve světovém žebříčku patří 86. místo, byl na servisu suverénní a za celý zápas přišel při svém podání o pouhé tři fiftýny. Proti Gulbisovi, jenž se v pořadí ATP propadl až na konec druhé stovky, uspěl i ve čtvrtém vzájemném zápase.

O postup do čtvrtfinále, které si na okruhu ATP naposledy zahrál na začátku února na jednom z přípravných turnajů v Melbourne před Australian Open, se Veselý utká s Jozefem Kovalíkem. Slovenský kvalifikant vyřadil v 1. kole devátého nasazeného Jaumeho Munara ze Španělska.

Tenisový turnaj mužů v Kitzbühelu (antuka, dotace 481.270 eur):

Dvouha - 1. kolo:

Veselý (ČR) - Gulbis (Lot.) 6:4, 6:1, Martínez (Šp.) - Pouille (Fr.) 6:3, 6:7 (4:7), 6:4.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 40 minutami

Do čela jihomoravské kandidátky dosadilo vedení ČSSD Onderku, 14 kandidátů z ní odešlo

Kandidátní listinu ČSSD pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny na jihu Moravy v pondělí po jednání jihomoravské organizace opustilo 14 kandidátů, končí i volební manažer. Upozornil na to Deník N. Informaci potvrdil předseda jihomoravské ČSSD Břetislav Štefan. Důvodem je podle něj zásah vedení strany do kandidátky, kterou si jihomoravská organizace odhlasovala.

Centrální vedení na místo lídra dosadilo statutárního místopředsedu ČSSD Romana Onderku namísto Břetislava Štefana, pro něhož hlasovalo 85 procent členů jihomoravské organizace. Dalším zásahem bylo posunutí Kateřiny Valachové na vyšší pozici, konkrétně na druhou za Onderku.

"Důvodem je nerespektování vnitrostranické demokracie. Vznikal tady u nás tým, který chtěl lidem ukázat, že sociální demokracie se dokáže modernizovat a komunikovat jinak. Jižní Morava měla být symbolem pozitivní změny. Chtěli jsme udělat změnu bez okoukaných tváří a otřepaných frází," řekl ČTK Štefan.

Spolu s ním kandidátku opustilo dalších 13 lidí, mimo jiné starosta Kunštátu Zdeněk Wetter, místostarosta Boskovic Petr Malach nebo vědkyně a vysokoškolská pedagožka Helena Pluháčková.

Roman Onderka, bývalý brněnský primátor, na krajské kandidátce úplně chyběl, vedení strany jeho dosazení do čela kandidátky zdůvodnilo tím, že na tomto místě mají v krajích stát lidé s největší šancí na získání důvěry voličů.

Na kandidátce nyní zůstalo 20 kandidátů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy