Spolupráce Karla Srpa s komunistickou Státní bezpečností byla rozsáhlá a v archivech je jednoznačně doložitelná, uvedli shodně v pátek při pokračování soudního sporu bývalého šéfa Jazzové sekce s písničkářem Jaroslavem Hutkou předvolaní svědci a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka a Petr Blažek.
S kým by se Klausova Trikolóra mohla spojit? S ANO (samozřejmě jen pragmaticky), s komunisty a okamurovci. To o programu hnutí vypovídá asi nejvíc.
Ústav pro studium totalitních režimů jsem zrušit nechtěl, obával jsem se jen, aby se nestal ideologickým nástrojem, tvrdí nový radní ústavu František Bublan. Jeho zvolení kritizovala část odborů ÚSTR. Nechci je nějak dehonestovat, ale šlo o jednotlivce, říká bývalý ministr vnitra. Podle někdejšího šéfa ústavu a dnes poslance ODS Pavla Žáčka jsou politici ČSSD odpovědní za to, že se archivy zneužívaly proti občanům. To je naprostý nesmysl, nikdy jsem o něčem takovém neslyšel, odmítá kritiku Bublan.
V 90. letech, kdy neexistovala zákonná cesta, jak se k těm materiálům dostat, unikaly svazky na podnikatele a kolovaly mezi novináři, tvrdí poslanec ODS a bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Ministr vnitra František Bublan a jeho předchůdci z ČSSD podle něj zneužívali materiály proti občanům. Lidé ze strany, která dostala ÚSTR na kolena, pak přišli a ptali se mě, jestli v archivech není něco na Andreje Babiše. Připadalo mi to absurdní, říká Žáček.
Členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů se znovu stal historik Eduard Stehlík a nově někdejší ministr vnitra a bývalý senátor ČSSD František Bublan. Oba byli kandidáty sněmovny. Senát ve středu jejich nominaci v tajných volbách hladce potvrdil.
Často se debatuje o tom, jak "mluvit s druhou stranou". S lidmi, kteří věci vidí opačně než "my". Daniel Herman jednu takovou možnost ukazuje.
Nedopusťte, aby se bývalý senátor a ministr vnitra za ČSSD František Bublan stal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, vyzývají Senát dva odboráři této výzkumné instituce Miroslav Vodrážka a Petr Blažek. Právě horní komora ve středu rozhodne, zdali podpoří návrh sněmovny a zvolí ho do sedmičlenné rady. Podle odborářů by však bylo nevhodné, kdyby v ní zasedl někdo, kdo v minulosti požadoval její zrušení.
Spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková se podle očekávání členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ani napodruhé nestala. Senát její opětovnou nominaci, kterou předložil prezident Miloš Zeman, odmítl i v druhém kole tajných voleb. Procházková v něm získala pouze osm z 62 odevzdaných hlasů. Při středečním prvním volebním kole obdržela devět hlasů ze 66 odevzdaných.
Spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková se podle očekávání členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestala. Senát ve středu její opětovnou nominaci předloženou prezidentem Milošem Zemanem znovu neschválil. Procházková získala v tajné volbě pouze devět ze 66 odevzdaných hlasů. Zřejmě jen teoretickou šanci bude mít ještě ve čtvrtečním druhém volebním kole.
Kriminalisté pokročili v prověřování okolností rekonstrukce sídla Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově. Podle zjištění serveru Aktuálně.cz si pozvali vedení ústavu, aby jim vysvětlilo podrobnosti zakázky. Policie současně upravila kvalifikaci možných trestných činů. Podstatou případu je podezření, že při opravě budovy dochází k nehospodárnému využití evropských peněz.
Coby špičkový badatel a bohužel jen jako průměrný autor se čtenáři představuje Martin Tichý. Jeho kniha Smrt bez spravedlnosti, kterou nedávno vydal Ústav pro studium totalitních režimů, je přesto podstatnou prací, která znejišťuje naše vnímání minulosti.
Spor o odvolání bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana z funkce se po pěti letech vrací na počátek. A Daniel Herman z toho nemá radost. Soudy již dříve pravomocně rozhodly, že krok, který učinila rada ústavu, byl v rozporu se zákonem a Herman měl dostat alespoň volné místo tiskového mluvčího. Nejvyšší soud se ale postavil proti Hermanovi, verdikt zrušil a přikázal případ projednat znovu. A zabývat se důkladněji otázkou, zda může v instituci zůstat člověk, který její vedení kritizuje. A navíc ve funkci, v níž za ní navenek vystupuje.
Dvanáct osobností z Česka i ze zahraničí obdrželo ceny Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Pamětní medaili na slavnostním večeru v sídle Senátu převzala například novinářka a signatářka Charty 77 Daňa Horáková, jež v 70. letech řídila s Václavem Havlem samizdatovou Edici Expedice. Další oceněný, ruský disident a novinář Alexandr Podrabinek varoval ve svém projevu před Ruskem, které se podle něj navrátilo k totalitním metodám vládnutí.
Pražští komunisté budou v den padesátého výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa protestovat proti umístění vysvětlujících desek u sochy maršála Koněva.
Na údajnou spojitost mezi propuštěním Radka Schovánka a jeho svědectvím u soudu s Babišem upozornil historik Petr Blažek.
Avizovaná účast ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňka Hazdry vzbudila kritiku. Hazdra měl na fóru řešit spolupráci s ruskými archivy.
Účast na akci je podle nich v rozporu se zákonným posláním ústavu.
Senát ho vybral v tajných volbách z pěti kandidátů. Palouš získal 51 hlasů z 66 odevzdaných.
Ve vztahu k Židům se k nesympatiím přiznalo nejvíce lidí ze skupiny 15 až 29 let, jako nesympatické je označilo 24 procent dotázaných.
Druhá část obsáhlého rozhovoru Karla Hvížďaly s právním filozofem a profesorem univerzity v Cardiffu Jiřím Přibáněm.
