








Když se jednoho podvečera ozvalo hlasité krákání, kameraman Lukáš Pich odložil plán natáčet jeleny v říji a vydal se po zvuku. Začalo to jako obyčejný večer v přírodě, ale skončilo scénou, kterou běžný návštěvník lesa jen tak neuvidí. Lukáš objevil mrtvého jelena, nad kterým kroužili krkavci a mořští orli. Rozhodl se to natočit.



Znovu se tu zelenají stromy. „Příroda má miliony let staré mechanismy, jak se obnovit. Bylo by naivní si myslet, že to člověk zvládne lépe,“ říká mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Savov. V létě 2022 v parku vypukl největší požár v historii, který zničil přes tisíc hektarů. Přesto už na jaře 2023 začaly z popela vyrůstat nové břízy a les se pomalu mění v rozmanitější a živější prostor než kdy dřív.



Soutěž o nejlepší ekologický projekt v Česku letos vyhrály Ptačí parky, uspěly v konkurenci více než dvou stovek přihlášených. Z finálové šestice v soutěži E.ON Energy Globe vybrala vítěze hlasováním veřejnost. Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo v sobotu na ekologickém festivalu v Brně, oznámil mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný.



Na Pražském hradě je už několik let. Jednoho dne se objevil v areálu, prošel si Hrad, a nakonec se usídlil v renesanční Fíkovně, kde nocoval. Pro jídlo si chodil do blízké Oranžerie. Později přesídlil na buk u Míčovny. Snídaně si dopřává u empírového skleníku. Jeho revírem je horní část Královské zahrady, producíruje se na Prašném mostě i po zahradě Na Baště. Seznamte se s Karlem, hradním pávem.



Na střední Moravě opět hnízdí pisily čáponohé, které žijí v jižní Evropě a do Česka zalétají jen zřídka. Dva páry těchto bahňáků ornitologové zaznamenali na několika místech v okrese Prostějov. Na střední Moravě pisily čáponohé poprvé zahnízdily v roce 2020 na štěrkovně u Majetína na Olomoucku. Sdělil to v neděli Jiří Šafránek ze středomoravské pobočky Moravského ornitologického spolku.



Lepící pasti i přes zákazy a hrozící vysoké pokuty stále ničí životy zvířat. Záchranné stanice Národní sítě evidují oproti loňsku nárůst případů ptáků přilepených do lepících pastí pro hmyz o 300 procent. Co proti používání zakázaných pastí dělají orgány ochrany zvířat?



Kondor andský je šestým největším létajícím ptákem na světě. Je ale kriticky ohrožený, ve světě se nachází jen zhruba 6700 kondorů. Ornitologové v Chile se snaží o jejich přežití. Reportér agentury Reuters navštívil tamní kondoří záchrannou stanici a nafotil snímky několika jejích "klientů".



Pestře barevní ptáci, jejichž zpěv připomíná kanárka, kdysi byli na Havaji velmi rozšíření. Dnes už 33 druhů šatovníků vymřelo a z posledních sedmnácti je většina ohrožených. Americká vláda spolu s vědci nyní přišla s radikální myšlenkou, jak ptáky zachránit. Nad ostrovy vypouští miliony komárů.



V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko letos opustilo hnízda nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii, bylo jich 14. Zahnízdilo tam sedm párů sokolů stěhovavých, dvě hnízdění úspěšná nebyla, informovali o tom ve čtvrtek zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny.



Indie pustila na svobodu holuba, kterého osm měsíců držela v zajetí pro podezření, že je čínským špehem. Pták, který byl chycen v květnu nedaleko Bombaje, měl na na nohách kroužky s písmem připomínajícím čínštinu, což vyvolalo obavy. Nakonec se ukázalo, že jde o závodního holuba z Tchaj-wanu, který unikl a dostal se až do Indie, informovala agentura AP.



Z hor se přesunul do měst. Naučil se žít v blízkosti lidí a svědčí mu to. Příznivá je mu i klimatická změna, kvůli které přestává migrovat. Rehka domácího vyhlásila Česká společnost ornitologická ptákem roku 2024. Opeřenec si díky černému kabátku, který mu vyrůstá na hrudi, vysloužil lidovou přezdívku kominíček. V Česku jde o hojný druh.



Každý rok nadšenci v Česku sledují krmítka a počítají, jací opeřenci do nich přiletí. Někteří ptáci, které pozorovatelé zachytí, dokážou po stromech šplhat hlavou dolů, jiní umí silným zobákem louskat i tvrdé ořechy. Dobrovolníkům pod záštitou České společnosti ornitologické se v projektu Ptačí hodinka povedlo zaznamenat dvacet nejčastějších druhů ptáků v krmítkách. Dokážete je poznat?



Na Šumpersku byl objeven nový ptačí druh pozorovaný na území České republiky. Jde o buřníčka žlutonohého, který hnízdí v Antarktidě a žije podle ornitologů výhradně nad oceány. Do Česka jej zřejmě zanesla nedávná bouře nad Atlantikem. Pták své putování nakonec nepřežil, zahynul zřejmě vysílením.



Je jedním z nejtěžších ptáků na světě, samci mohou vážit až šestnáct kilo a jejich peří u zobáku připomíná vousy. Přestože se v Česku dropové velcí už běžně nevyskytují, jeden z nich se nyní objevil nedaleko Holešova na Kroměřížsku. Ornitologové prosí veřejnost, aby jim s jeho hledáním pomohla.



Podlehnou návnadám travičů nebo vletí do drátů vysokého napětí. Přestože zákon mnoho druhů dravců chrání, umírají kvůli lidem. Ať už jde o orly, puštíky nebo jestřáby. Podle čerstvé studie Akademie věd je člověk dokonce nejčastější příčinou jejich smrti. Šéf České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek v rozhovoru říká, že lidé dravce tráví úmyslně i náhodou.



Ještě před několika lety byl mokřad u jihomoravské obce Krumvíř neprostupný a zarostlý. Nyní už se tam díky pastvě a pravidelnému prosekávání daří mnoha druhům, zejména ptákům. Ornitologové se začátkem dubna na místo vypravili, aby ptáky okroužkovali. Díky tomu také zjistili, že počty některých vzácných druhů rostou. Podívejte se na pestře zbarvené obyvatele rákosových porostů ve fotogalerii.



Mohammad Arif z Indie našel před rokem zraněného jeřába Antigonina. Od té doby se z muže a největšího žijícího létajícího ptáka stali nerozluční přátelé. Jeřáb ho doprovází na cestách na motorce, a dokonce s ním jí z jednoho talíře.



Dne 2. dubna 1906 byla podepsána mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva. Proto se zrovna začátkem dubna slaví Mezinárodní den ptactva. Ve volné přírodě se v Česku vyskytují téměř čtyři stovky druhů ptáků. Vyzkoušejte si, zda podle zpěvu uhádnete nejznámější opeřence, které můžete slyšet ve městech, na vesnicích i v zahradách.



Ptákem roku 2023 ornitologové vyhlásili poláka velkého, potápivou kachnu, jejíž počty v Česku razantně klesají. Během posledních dvaceti let se populace druhu v tuzemské přírodě snížila o téměř 20 procent. Za vymíráním druhu stojí vysoušení rybníků, ptačí chřipka i myslivci. Navzdory svému úbytku jsou poláci stále na seznamu lovné zvěře.



Světelné znečištění v Evropě zasahuje 99 procent obyvatel a za poslední čtvrtstoletí vzrostlo o polovinu. Ohrožuje lidské zdraví a rizikem je také pro přírodu. I proto si jej vybralo Česko jako jednu z priorit svého předsednictví v Radě Evropské unie. Na rozdíl od ostatních problémů životního prostředí má poměrně snadné řešení - méně svítit, říká za české předsednictví Anna Pasková.