Nenápadný pěvec s hlasem krále. Ptákem roku se stala pěnice černohlavá

Pěnice černohlavá, lidově černohlávek, je o něco menší a štíhlejší než vrabec. Svrchu je tmavě šedá, zespodu světle olivově šedá. Jejím rozpoznávacím znamením je výrazná „čepička“ na temeni: samci ji mají uhlově černou, samice a mladí ptáci skořicově hnědou. Právě podle ní dostal druh své jméno.

„Pěnice černohlavá je příkladem druhu, který se dokázal dobře přizpůsobit změnám prostředí. Z původních křovin v lesích a v polních remízech snadno pronikla i do parků, zahrad a městské zeleně. Její přizpůsobivost přispívá k tomu, že se jí daří,“ vysvětlil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Související

Obrazem: Výprava za pestrými pěvci. Obnovený mokřad je útočištěm vzácných ptáků

Od 80. let minulého století, kdy se ptáci začali systematicky sčítat, se její populace ztrojnásobila, a to jak v Česku, tak po celé Evropě. „V Česku s počtem 1,5 až 2 miliony hnízdních párů patří do první pětice nejpočetnějších druhů,“ dodal Vermouzek. V Evropě se počet hnízdních párů pohybuje mezi 41 a 65 miliony.

Méně zkušení pozorovatelé si ji mohou splést se sýkorou babkou nebo lužní, i ony totiž mají tmavou čepičku. Rozdíl je ale patrný: u pěnice sahá čepička jen k hornímu okraji oka, zatímco u sýkor překrývá celé oko a doplňuje ji výrazný černý „podbradek“. Ještě jistější než vizuální určování je poslech. Zpěv pěnice patří k nejkrásnějším mezi našimi pěvci.

„Zcela po právu ji řadíme mezi naše nejlepší zpěváky. Samci se nejčastěji ozývají z křovin a do svého zpěvu často začleňují motivy dalších druhů, například kosa černého, pěnice slavíkové nebo slavíka obecného,“ popsal Vermouzek. Kromě melodického zpěvu je podle něj pro černohlávka typický i zřetelný, tvrdý kontaktní hlas ‚tek-tek‘ připomínající škrtání oblázků o sebe.

Stoletý příběh a pták z loga

Právě pěnice černohlavá také zdobí logo ČSO. Její volba proto není náhodná. Organizace, která od roku 1926 chrání a zkoumá ptáky a popularizuje ornitologii, si jubileum připomíná druhem, jenž ji provází doslova ve znaku. Na pomyslném trůnu střídá loňského držitele titulu – konipasa horského.

Pěnice v Česku vždy tráví zhruba půl roku – přilétá na konci března a v září většina populace míří do zimovišť ve Středomoří. „Někteří jedinci se pokoušejí ojediněle přezimovat i ve střední Evropě. Známým zimovištěm se stal zámecký park v Lednici na Břeclavsku, kde ornitologové od 60. let každoročně hlásí pozorování několika zimujících jedinců,“ zmínila Alena Klvaňová z ČSO. S čím dál teplejšími zimami je podle ní pravděpodobné, že budeme v Česku vídat pěnice v zimě častěji.

Související

Populace zvonka zeleného poklesla o dvě třetiny za dekádu. Hubí ho "krmítková nákaza"

Přestože populace pěnice černohlavé neklesá, čelí vážné hrozbě na migračních trasách a zimovištích. Ve Středomoří jsou tažní ptáci stále ilegálně loveni – do sítí i na lep. Právě pěnice patří k nejčastějším obětem pytláků na Kypru, Maltě či v Itálii. Každoročně tak může zahynout až 1,8 milionu jedinců. ČSO proto chce v rámci kampaně Pták roku 2026 upozornit i na tuto praxi a podpořit snahy partnerských organizací sdružených v BirdLife International o její zastavení.

Pomoc ale nezačíná jen na jihu Evropy. Pěnicím prospívá pestrá, živá krajina. Během hnízdění potřebují dostatek hmyzu, kterým krmí mláďata. Pomoci může omezení pesticidů, ponechání části zahrady neposečené či vytvoření úkrytů – třeba hromady listí nebo větví.

Zobrazit
8 fotografií

Důležité jsou také keře a stromy poskytující kryt i potravu. Pěnice ocení plody bezu, střemchy, tisu nebo rybízu. Právě v hustých keřích, metr nad zemí, si staví hnízdo a vyvádí mláďata.

Video: Z české přírody mizí ptáci. Na vině je příliš intenzivní zemědělství, říká ornitolog

Zdroj: autorský text