Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy před 58 lety nastala doba nesvobody a útlaku, ale i statečných lidí, kteří nepřestali bojovat. Na síti X to v pátek v den výročí okupace Československa ze srpna 1968 napsal premiér Andrej Babiš (ANO), který byl v období takzvané normalizace členem tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa (KSČ).
Čtyři dny poté, co se přihlásila k útoku a zapálení zbrojní firmy Archer-LPP v Pardubicích, se údajná podzemní skupina ozvala znovu. V úterním e-mailu informuje o ultimátu, které dává zbrojovce. Pokud prý do 20. dubna firma LPP Holding nesplní požadavky, začnou útočníci zveřejňovat údajně citlivé dokumenty, které v pátek ukradli. Policie pak oznámila, že zadržela tři podezřelé a obvinila je.
„Ježišmarjá, těch bylo!“ nedopočítá už Pavel Balák ve svém bytě na královéhradeckém sídlišti, kolik výbuchů musel přesně před 35 lety na poli provést. Jako vojenský pyrotechnik byl tím hlavním, kdo měl na starosti porcování zbytků sovětského letadla, které nouzově přistálo a shořelo na poli u Dubence na Trutnovsku. Teď popisuje, co přesně se v listopadu a prosinci 1990 ve východních Čechách stalo.
Rusové zavádí nové učebnice, jež chválí Vladimira Putina a kritizují NATO. Učí se z nich i statisíce ukrajinských dětí, které buď žijí na okupovaném území, nebo je Rusko uneslo, říká v rozhovoru výzkumnice Megan Gittoes. Domů se jich dosud vrátilo jen kolem tisíce. Osud ukrajinských dětí zajímá i Melanii Trumpovou, ovšem podle Volodymyra Zelenského nebudou předmětem současného jednání o míru.
Velké množství příznivců Ukrajiny přišlo ve čtvrtek navečer na shromáždění, jehož účastníci kritizovali agresivní politiku Ruska v roce 1968 i v současnosti. Na akci s názvem "Jdi domů, Ivane" varovali, že se historie může opakovat, a proto je nutné podporovat Ukrajinu všemi způsoby. Zaznělo také varování, že v Česku můžou po volbách vládnout proruští politici.
Češi mají historický problém a očekávají, že když budou rozumní a nebudou klást odpor, velmoc to ocení a odmění je. Země by získala mnohem víc, pokud by se lidé po srpnové okupaci bránili třeba i beze zbraní jen svým postojem, řekl ve čtvrtek historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.
V létě roku 1968 se v Davli točil hollywoodský velkofilm Most u Remagenu. Pak přijely skutečné tanky armád Varšavské smlouvy. Američtí herci prchali, zatímco sovětská propaganda zneužila jejich rekvizity jako důkaz o invazi NATO. Příběh filmu, který se stal rukojmím dějin, odhaluje neuvěřitelný střet fikce s drsnou realitou okupace a zoufalý útěk filmařů ze železné opony.
Izraelský ministr Jisrael Kac schválil ve středu plán ofenzivy do města Gaza. Vláda mezitím definitivně potvrdila výstavbu židovských osad nedaleko Jeruzaléma na okupovaném Západním břehu, informoval server The Times of Israel (ToI). Projekt dlouhodobě kritizují Palestinci, arabské státy i Evropská unie. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ho minulý týden označil za nelegální.
21. srpen 1968. Datum hluboko vepsané v naší historii. Tanky Varšavské smlouvy tehdy vtrhly do měst v Československu, rozbily ideály a lidé ztratili naději na svobodu. Letos, 57 let poté, se na pražském Výstavišti koná už 4. ročník občanské připomínky této temné kapitoly – NeverMore 68. Za událostí stojí mimo jiné Barbora Šubrtová – dramaturgyně a kulturní aktivistka. Proč je nutné nezapomínat?
Na první pohled to vypadá jako běžná dovolená: slunce, pláže, pokoje s výhledem na moře. Jenže místo pohlednicových destinací jde o ukrajinská města jako Berďansk, Kyrylivka nebo Mariupol – oblasti, které jsou od roku 2022 pod ruskou vojenskou kontrolou. Kreml zde nyní investuje do lázeňských zařízení a propagace turismu, a to i přesto, že většina těchto oblastí byla během války těžce zasažena.
Po více než 80 letech se do Pompejí vrátila erotická mozaika, kterou za války ukradl nacistický důstojník. Intimní výjev z římské ložnice se stal symbolem návratu ztraceného umění i naplnění legendární „kletby Pompejí“, podle níž každý zloděj pokladů zpod Vesuvu dříve či později pocítí smůlu či neštěstí. Dílo zpět předali italským úřadům dědicové posledního majitele poté, co zjistili jeho původ.
Ruské ministerstvo školství zavádí změny v základním, středoškolském a vysokoškolském vzdělání, uvádí to na svém webu s odkazem na více než 200stránkový dokument. Chystá se zcela zakázat výuku v ukrajinštině ve školách na okupovaných územích, konkrétně v Doněcku, v Luhansku, v Chersonsku a v Záporožské oblasti. Nařízení má vstoupit v platnost hned už po prázdninách, od 1. září.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová a několik dalších propalestinských aktivistů míří zpět do Evropy poté, co byli zadrženi izraelským námořnictvem během mise, jejímž cílem bylo dopravit na jachtě Madleen humanitární pomoc do Pásma Gazy. Thunbergová podle izraelských úřadů odmítla sledovat sestřih útoků Hamásu ze 7. října, který jí a dalším členům posádky promítli po příjezdu do přístavu Ašdod.
Ve středu 27. května 1942 se v zatáčce na pomezí Kobylis a Staré Libně podařilo členům výsadku Anthropoid zaútočit na vůz zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a vážně jej zranit. Oba výsadkáři poté zmizeli neznámo kam. Co se jim honilo hlavou? Měli strach? Pochybovali? Zážitková hra Krypta 1942 nabízí možnost vrátit se v čase a zažít poslední okamžiky v kůži parašutistů.
Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval v neděli premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
Nikdy nevěřte navigaci od Google! Minimálně na Ukrajině. Vím to odjakživa, tedy od časů, kdy jsem poprvé před léty přicestoval na Zakarpatí.
Jeden z nejtemnějších příběhů našich dějin se začal psát přesně před 86 lety. Během 15. března 1939 obsadila německá vojska české země. Okupací nacisté porušili mnichovskou dohodu, 16. března vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Prohlédněte si známé i méně známé fotografie, které vznikly během obsazování území bývalého Československa.
Již třetí rok po sobě Rusko cíleně útočí na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. Záměr je jasný - učinit ukrajinská města neobyvatelnými, narušit ekonomiku, vyvolat paniku a vytvořit humanitární krizi. Ačkoliv Rusko zatím svého cíle nedosáhlo, podle energetické expertky a bývalé ukrajinské poslankyně Viktorie Vojcické přehodnocuje taktiku, aby jeho útoky byly ničivější.
Jsme svědky začátku konce kremelského režimu a Vladimira Putina osobně, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz respektovaný americký historik ukrajinského původu Alexander Motyl.
Česká kina od minulého týdne promítají film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Snímek je dramatem skupiny novinářů Československého rozhlasu v srpnu 1968. Aktuálně.cz přináší přehled dalších filmů, které se také odehrávají na pozadí sovětské okupace nebo jsou přímo o ní a stojí za to je vidět. Jde pouze o selektivní výběr snímků, nikoliv jejich úplný výčet. Od okupace ve středu uplynulo přesně 56 let.
Před 56 lety do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. "Dočasný pobyt" okupantů trval více než dvacet let. Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, co o srpnových událostech víte.
