U popelnic v Paříži byl nalezen přes 200 let starý zápisník skladatele Antonína Rejchy. K jeho identifikaci přispěla virtuální výstava o Rejchovi, kterou připravily Moravská zemská knihovna a Francouzská národní knihovna. Zápisník nyní mohou prostudovat badatelé ve Francii.
Nestává se často, aby prestižní galerie uspořádala první výstavu zcela neznámému umělci. O čtyřiatřicetiletém Siegfriedovi Herzovi z Plzně se nevědělo nic, dokud pražské Centrum současného umění Dox nezačalo připravovat jeho velkou profilovou přehlídku. Kurátor Otto M. Urban si byl ale jistý, že jde o mimořádný objev.
Před několika dny nalezl Američan Ben Estes na pobřeží v Kalifornii podivuhodné stvoření. Na břeh se vyplavila ryba s neobvyklým vzhledem z řádu ďasovitých. Ty tráví většinu svého života na dnech oceánů v hloubkách až jeden kilometr. Správci tamního přírodního parku se tak podivují nad tím, jak se mohla na břeh vyplavit v tak zachovalém stavu.
Archeologové v Izraeli představili první velký objev svitků od Mrtvého moře za posledních šedesát let. Dali tak odpověď na otázku, zda je ještě možné a reálné objevit v jeskyních v Judské poušti převratné objevy, jako byl nález prvních svitků v roce 1947. Tým expertů artefakty předvedl v Jeruzalémě novinářům.
Naše buňky umí virovou RNA poznat a když ji poznají, tak ji zničí, takže si ji musí maskovat, aby vypadala stejně jako lidská RNA. Lidská RNA má na svém začátku čepičku a koronavirus si ji na svou RNA staví taky, říká Evžen Bouřa, vedoucí týmu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který za výzkumem stojí. Výsledky publikoval prestižní časopis Nature Communications.
Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře.
Vědci zaznamenali dosud největší pozorovanou supernovu, tedy hvězdnou explozi; zanikla při ní obří hvězda až 100krát větší než naše Slunce. Odehrála se přibližně 4,6 miliardy světelných let daleko od Země v relativně malé galaxii a podle odborníků může být typem supernovy, který byl doposud popsán pouze teoreticky. Informovala o tom agentura Reuters.
Vědci poprvé zdokumentovali kardiovaskulární systém plejtváka obrovského. Závěry je překvapily, srdce tohoto monumentálního živočicha tluče jen dvakrát za minutu. Kytovec je s největší pravděpodobností vůbec největším tvorem, který na planetě Zemi kdy žil. Dorůstá až třiceti metrů a váží až kolem 190 tun. Jeho srdce je velké zhruba jako osobní automobil.
Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv nebo zrecyklování nebezpečných plastů použitím do asfaltových vozovek.
Vědci objevili v Číně dosud nejstarší známé pozůstatky živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvor, kterého nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly, byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců a připomíná dnešní mnohonožky. Čínští paleontologové popsali svůj objev v časopise Nature a označili jej za průlom ve výzkumu evoluce nejstarších forem života na Zemi.
Mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR přišli se zásadním objevem týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Po experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie přenášejí z parazita do hostitele. Svými zjištěními vyvrátili mýty, které ve světové vědě panovaly více než tři desítky let. Objev napomůže vývoji efektivnějších vakcín a léčebných strategií zabraňujících přenosu této závažné nemoci.
Jan Dungel je člověk mnoha řemesel - přírodovědec, dobrodruh, malíř a ilustrátor. Své profese zdárně spojuje dohromady. V oblasti biologie totiž bádá v dalekých a nebezpečných končinách, kde pak třeba uprostřed džungle na kameni pořizuje ilustrace. Ty mohou čtenáři znát z nejrůznějších atlasů savců, ptáků, popřípadě ryb, obojživelníků a plazů. Na vlastní oči viděl velkou část zvířat, a to v jejich přirozeném prostředí. Už 28 let totiž jezdí do Amazonie, která se stala jeho milovanou končinou. Přesto povídání o ní považuje za smutné téma.
Týmu Keitha Caldecotta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se podařilo identifikovat dvě doposud nepopsané genetické mutace a dokázat, že způsobují mikrocefalii, tedy abnormálně malý objem lebky. Objev, který byl nedávno publikován v časopise Neurology Genetics, může zásadním způsobem přispět k léčbě neurodegenerativních a vývojových poruch mozku.
Mezinárodní tým astronomů zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. I pro samotné vědce z tohoto projektu bylo překvapením, jak velká černá díra byla. Nadšení jsou i z prvního pozorování soustavou radioteleskopů. Tato metoda prý zcela změní budoucnost vědy a lidstvo se dočká neočekávaných objevů. Zde jsou základní fakta.
Ve středu 10. dubna odpoledne má dojít k přelomové události v historii astronomie. Na odpoledne totiž oznámili mimořádnou tiskovou konferenci astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope (EHT). Slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku. To podle astrofyziků může s největší pravděpodobností znamenat jediné: vědcům z EHT se podařilo poprvé v historii zachytit jeden z nejtajemnějších objektů vesmíru - černou díru.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN na sklonku roku 2015. Slaví se vždy 11. února. Má připomenout jejich zásadní úlohu ve vědeckém výzkumu a podpořit jejich zapojení do světa vědy. Projděte si tucet pozoruhodných příběhů.
V americkém městě Pembroke Pines na Floridě silné deště způsobily propad silnice, pod kterou silničáři objevili rozkopaný tunel k nedaleké bance. V 45 metru dlouhé chodbě našli kabel a u vchodu elektrický generátor, žebřík i boty.
NASA při svém pravidelném podzimním letu přes Antarktidu natočila neobvyklý obdélníkový ledovec, který odplouval od šelfu Larsen C. Podle vědců jsou dokonale ostré úhly a rovný povrch ledovce známkou toho, že se nejspíš nedávno od šelfu odtrhl.
Shluk červených čar na kousku kamene objevili vědci před sedmi lety v jihoafrické jeskyni.
Po třinácti letech zkoumání se vědcům z dvaceti zemí podařil přelomový objev. „Přečetli“ genom, tedy kompletní dědičnou informaci, pšenice seté. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy této nejrozšířenější plodiny na světě a zlepšit její vlastnosti. Velký podíl na tomto úspěchu mají olomoučtí biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
