"Přesné detaily toho, o co přesně půjde, zná v tuto chvíli jen velmi málo lidí, nicméně dle všeobecného očekávání dojde k odhalení vůbec prvního skutečného snímku černé díry v historii," říká tiskový mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.
Na obloze jsou pouze dvě černé díry, které jsou pro svou velikost a vzdálenost od Země vhodné pro pozorování pomocí Event Horizon Telescope, objasnil Michal Bursa, vědecký pracovník skupiny relativistické astrofyziky na Akademii věd. Proto podle něj ukáže EHT pozorování jedné z nich.
"Obě jsou to supermasivní černé díry s hmotnostmi přesahujícími milion-násobek hmotnosti našeho Slunce. Jedna z nich je ve středu naší galaxie a druhá se nalézá ve středu galaxie M87. Přestože je galaxie M87 od nás tisíckrát dále než střed naší galaxie (54 milionů světelných let), je tamější supermasivní černá díra tisíckrát hmotnější, a tedy i větší," říká.
Má i soukromý tip, která z nich to bude. "Po odborné stránce je z vícero hledisek M87 nepochybně zajímavější cíl, neboť se jedná o aktivní galaxii s mohutnými výtrysky, které má na svědomí právě centrální černá díra. Tipuji proto, že tým EHT ukáže jako první pozorování černé díry v galaxii M87."
Víme o nich, ale nikdy jsme je neviděli
Černé díry znamenají pro člověka fascinující vesmírné objekty. Přestože první z nich byla objevena v souhvězdí Labutě již v roce 1964, dosud ji nikdo neviděl. Tehdy pouze dostala jejich možná existence reálný základ. Již řadu let na ně cílí pozemské i družicové teleskopy, přesto tento tajemný objekt zůstával jen v říši teorií a hypotéz.
Černé díry
- Černá díra byla teoreticky předpovězena v obecné teorii relativity publikované v roce 1915 Albertem Einsteinem. Lidstvo je doposud předpokládalo pouze z chování vesmíru.
- Supermasivní černé díry nalézáme v jádrech většiny velkých galaxií. Některé neaktivní, jako ta ve středu naší Galaxie, jiné tzv. aktivní, pohlcující enormní množství hmoty. To vede k uvolňování velkého množství energie v podobě elektromagnetického záření všech vlnových délek.
- Černá díra je objektem, který kolem sebe křiví čas a prostor takovým způsobem, že z něj nemůže uniknout ani světlo. Horizont událostí pak značí takové místo kolem černé díry, ze kterého již není možné vyslat ven žádný signál.
Zdroj: astro.cz, ČTK
"Vše, co o černých dírách víme, jsme dosud odvozovali pouze z nepřímých pozorování spekter zářícího plynu, který se dostává do těsné blízkosti jejich horizontu událostí, kde potom nenávratně mizí," vysvětluje astrofyzik Michal Bursa.
Tisková konference bude probíhat od 15:00 našeho času v Bruselu a současně v dalších pěti městech světa. V Praze bude možné její živý přenos sledovat na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se ho budou účastnit přední čeští odborníci na černé díry, případně na YouTube kanálu.
"Samotné zachycení siluety černé díry, pokud se týmu EHT podařilo, se bezpochyby zařadí mezi ty nejvýznamnější výsledky moderní astronomie," upozorňuje Pavel Suchan. Druhým milníkem je sama technická stránka věci, kdy se kombinací simultánního pozorování několika radioteleskopů rozmístěných na různých místech planety dosahuje rozlišení několika statisícin úhlové vteřiny.
"To je zhruba tisícinásobný posun v rozlišovací schopnosti oproti možnostem, jakých dosahují ty největší pozemské dalekohledy," dodává.
Význam pozorování Event Horizon Telescope pro lidstvo a jeho vědění srovnává Michal Bursa s Hubbleovým teleskopem, který nám před třiceti lety odhalil do té doby netušené množství galaxií a množství dalších krás vesmíru.
"Z dlouhodobého hlediska se pak můžeme těšit na to, že s dalšími pozorováními porozumíme lépe tomu, jak přesně se hmota chová v bezprostředním okolí černých děr, jakým způsobem se formují obrovitánské galaktické výtrysky, nebo co se děje poblíž horizontu událostí, kde se hmota noří do černé díry bez možnosti návratu," dodává.
Otázkou (možná již jen do středy odpoledne) zůstává, jestli vypadá černá díra tak, jak si ji na základě výpočtů teorie relativity vědci představují, nebo úplně jinak.